...a přišel máj roku čtyřicátého pátého IV.

Třebíčsko - Před pětašedesáti lety se psaly poslední kapitoly druhé světové války v Evropě. Území Československa bylo sice od roku 1939 okupováno, ale bojové akce se protektorátu vyhýbaly. Na konci dubna a začátku května roku 1945 dorazila fronta i do našeho kraje. Byla to doba nejen radosti, ale i mnohých utrpení. Nahlédněme společně do kronik některých obcí Třebíčska a připomeňme si ty dny v autentických záznamech. Dnes zalistujeme v análech...

Výčapy

V březnu 1945 byla naše obec nucena ubytovat německé rodiny z vybombardovaných měst a poskytnout jim nejen byt, ale i stravu a ošacení. Ubytováni jsou v obecné škole. Občané byli vyzváni německými úřady, aby přijali běžence jako národní hosty. Každý, kdo může, tak se styku s nimi vyhýbá. Události dostávají rychlý spád. Dělníci nasazení na práci v "Reichu" se vrací domů. Utíkají před blížící se frontou. Továrny a města v Německu jsou v sutinách po leteckých náletech. Náš národ, ač zdeptán a pokořen, zvedá se k odporu. Tvoří se odbojové skupiny, které škodí okupantům, kde mohou. V noci ze soboty na neděli z 31. března na 1. dubna bylo vypuštěno od partyzánů 160 hl lihu v družstevním lihovaře č. 104. Četnická stanice v Kojeticích považovala toto hlášení za aprílový žert a nechtěla zasáhnout. Vyšetřování, které v té věci německé úřady vedly, bylo bezvýsledné. Na výzvu, aby občané vrátili líh, který nabyli v noci, se nikdo nepřihlásil. Začátkem dubna nastává všeobecný ústup německých vojsk. Vojska projíždějí vesnicí. Některé oddíly se zdržely přes noc. Němci mají tabák, který vyměňují za vejce, maso a chleba. Kuřáci byli v pohotovosti. Za tabák, kterého byl velký nedostatek, by dali poslední chleba. Z jednoho auta se ztratil samopal. Fašisté chtějí trestat občany a volají k výslechu všechny muže od 16 let. Řídící učitel Vlad. Hobza vyjednává s velitelem kolony, který hrozí, že bude každý desátý občan zastřelen. Po této hrozbě se automat našel na zahradě v č. 40.Obyvatelé si budují kryty. Ve zmole pod "Nádevsím" je vybudován velký kryt. Na hřišti, v mezi u lihovaru č. 89 a v mezi u Nivky jsou kryty malé. Počasí je příznivé, rolníci si pospíšili s polními pracemi. Do konce dubna bylo zaseto. V sokolovně a zámku je ubytován prapor maďarského vojska. Celý oddíl byl komandován na hřiště ke cvičení beze zbraně. Tam jim bylo oznámeno, že Maďarsko kapitulovalo. Za jejich nepřítomnosti německé vojsko jejich zbraně zabavilo.Začátkem května je německá armáda na zběsilém útěku. Silnice jsou zataraseny auty a tanky. Sovětské letectvo bombarduje ustupující kolony. Auta hoří, munice vybuchuje. Jsou to chvíle, kdy nervy jsou napjaty v očekávání, co bude dál. Byly to chvíle, kdy tak mnozí říkali: „Všechno ať zničí, všechno dáme, jen když zachráníme životy.“ Praha povstala a volá o pomoc. Jen vydržet! Rudá armáda se blíží, nese svobodu.7. - 8. květen 1945. Naši vesnici se poslední kolony fašistů vyhnuly. Z Hájku, Doubravky a Nádevsí pozorovali občané ustupující Němce od Jaroměřic k Vacenovicím. Vesnicí projela dvě obrněná auta a několik motorek, směrem od Jaroměřic k Hornímu Újezdu.8. května 1945 večer vjíždí do naší vesnice směrem od Horního Újezda tři sovětské tanky. Občané je radostně vítají, snáší jim jídlo, mléko a co kdo má, rád jim dává. František Voltr, mlynář, který umí rusky, dělá tlumočníka. Tanky odjíždějí směrem na Třebíč, kde jsou Němci ustupující směrem od Brna. Jsme svobodni. V naší obci nebyla způsobena škoda na majetku ani na budovách. Oběti na životech také nebyly. Revoluční národní výbor se ujímá vlády v obci. Je ustanovena bezpečnostní služba, která je ozbrojena. Prohledávají se lesy, kde se zdržují Němci. Sbírají se miny a granáty. Dosavadní starosta obce Karel Dobeš z č. 40 předává revolučnímu národnímu výboru kancelář. Složení revolučního národního výboru - Fr. Vejtasa z č. 13, předseda, Fr. Voltr z č. 27 místopředseda, Josl Jan a Pecka Josef - veřejná správa a lesy, Semerád Ant. č. 102 , Bula Jos. č. 32 a Bláha Jos. č. 9 - školství, Semerád Jos. č. 82 - stavební referent, Václavek Karel, č. 50 - referent pro škody způsobené válkou, Nikrmajer Karel č. 101 zpravodaj a zapisovatel, Nikrmajer Vilém č. 87 a Barák Karel č. 109 - bezpečnost, Máchal Jaroslav č. 100 - zdravotnictví, Kuba Karel č. 34 - zásobování, Kopečný Stanislav - německý majetek, Bartes František č. 31 - obchod a živnosti, Vejmelka Jan - finance. Došlo k předání úřadu obecního zastupitelstva do rukou revolučního národního výboru. Členové obecního zastupitelstva a obecní rady zde přítomní protokol podepsali. Za války se žádný z nich nedopustil činu, který by někoho poškodil.

(Kronika obce Výčapy)

Štěpánovice

Také z naší obce byl vzat na nucenou práci do Německa dělník, a sice z čísla 29 Martin Veselý, a domů se nevrátil. Zahynul v Německu ve stáří 25 roků. Od začátku protektorátu úpěli v žalářích naši bývalí dva učitelé z čísla 5, bratři (jména neuvedena), kteří se ale vrátili s podlomeným zdravím po skončení války. Také se vrátil z emigrace náš rodák (jméno neuvedeno) z čísla 24, který odešel do zahraničního odboje v Anglii.

Začátkem května 1945 se Rudá armáda přiblížila k Jaroměřicím a osvobodila je. V obci Štěpánovice nebylo ztrát na lidských životech. Během okolních bojů padl zde jeden německý voják a je zakopán na místě zvaném Hliniště. Během ústupových bojů nacistických vojsk lidé zde žijící zhotovili v blízkých stráních u vesnice kryty, do kterých se ženy s dětmi uchýlily. Muži hlídkovali s loveckými ručnicemi připraveni bránit svůj majetek před záškodníky. Správu obce převzali členové národního výboru, který se ihned utvořil. Předsedou se stal Josef Kratochvíl, člen odbojové skupiny. 22. května 1945 byl jmenován předsedou MNV (místního národního výboru) dekretem Josef Nechvátal z čísla 5.

(Kronika obce Štěpánovice)