Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Biskupství na Vysočině? Benedikt už má žádost na stole

19.07.2012

Vysočina - Kraj Vysočina není hybridem, jen co se týče zemských hranic, ale také co se týče duchovní správy. Je rozdělen mezi tři diecéze, a to českobudějovickou, královéhradeckou a brněnskou. Aktivisté kolem Tomáše Zdechovského se nyní snaží o zřízení samostatného biskupství, jehož území by respektovalo hranice kraje.


Dopis s žádostí o zřízení biskupství už byl odeslán do Vatikánu a v krátké době by se měl ocitnout na stole samotného papeže Benedikta XVI. Žádost byla odeslána i na Českou biskupskou konferenci. „Vysočina patří dlouhodobě k nejvíce věřícím krajům v jinak ateistické České republice. V současné době je však rozdělená do třech diecézí. To neodpovídá potřebám místní katolické komunity, kde trvalá přítomnost biskupa prostě chybí,“ uvedl Tomáš Zdechovský. Aktivitu podporuje například i exposlanec Jan Kasal či krajský radní Tomáš Škaryd.

Podle jihlavských aktivistů by sídlo nového biskupa mělo být v Jihlavě, a to při kostele sv. Jakuba. Jenže sama jihlavská farnost takové snahy nepodporuje. Mnozí je také chápou jako lidovecký „trumf“ před blížícími se krajskými volbami.

Co se týče sídelního místa případného biskupa, má nad Jihlavou duchovně navrch například Třebíč, Žďár nad Sázavou či Telč. Kostel sv. Jakuba v Jihlavě nakonec ani nepatří biskupství. „V Jihlavě není žádná tradice diecézních kněží, vždycky to bylo město řeholníků ? v současné době zde působí ve dvou farnostech minorité u Matky Boží a u sv. Jakuba premonstráti ze Strahova. Takže na základě jaké farnosti by se zde budovala diecéze? Navíc kostel sv. Jakuba je ve vlastnictví Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Vhodnější by byl kostel Povýšení sv. Kříže, dříve dominikánský, nyní nově zrekonstruovaný víceúčelový objekt ve vlastnictví města. A co třeba Třebíč?“ píše v diskuzi na facebooku Ladislav Pelán.

Nová vysočinská diecéze by ovšem mohla vnést do duchovní správy v České republice docela slušný zmatek. Stačí si jen položit otázku, pod kterou arcidiecézi by nové biskupství spadalo. Pod pražskou? Pod olomouckou? V každém případě by došlo k přetrhání historických vazeb, a to ať už českých či moravských. Zvláště v moravské části Kraje Vysočina by to bylo téma velmi citlivé.

Problém biskupství na Vysočině je ovšem problémem umělým, který vznikl při vzniku Kraje Vysočina. Kdyby byla před rokem 2000 vyslyšena vůle lidu a respektována přirozená spádovost, žádný Kraj Vysočina by nevznikl, a tak by se neobjevil ani problém s duchovní správou.

„Proč biskupství v Jihlavě, vždyť my přirozeně patříme pod Brno,“ diví se starší žena, kterou jsme oslovili před kostelem sv. Jiljí v Moravských Budějovicích. Podobné hlasy zaznívají i ze Žďárska. Duchovní na Třebíčsku se k možnostem nového biskupství vyjadřovat příliš nechtějí, někteří naznačují, že současný stav jim vyhovuje.

Na druhou stranu je pravdou, že Brněnské biskupství je co do rozlohy příliš velké. O jeho rozdělení se diskutovalo už koncem 20. století. Jako o novém biskupství se mluvilo o Třebíči. Tehdy ale měly být plně respektovány hranice olomoucké arcidiecéze.

Autor: Petr Chňoupek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk