Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Černá zemička, poskytuje bílého chlebíčka

13.11.2019

HORNÍ SMRČNÉ (ap) - Bio- uhel či dřevěné uhlí, vpravované do vyčerpané zemědělské půdy, může být jednou z možností, jak po suchu a kůrovcové kalamitě v našich lesích čelit apokalypse, která je na spadnutí i na našich polích.


Vždyť dnes leckde na Třebíčsku už nedokáže utužená a erozí poničená půda ani po dvou hodinách vsáknout po mírném dešti třeba jen čtyři milimetry vody! Je takovou hlínu ještě možné nazývat ornicí? Biouhel, tedy třeba i klestí z kůrovcového dříví, přeměněné na dřevěné uhlí, nazývají někteří odborníci zázračnou látkou 21. století. Může nám prý dokonce pomoci zastavit i probíhající nepříznivou klimatickou změnu. Tato cesta ke zvýšení úrodnosti půdy přitom není ničím novým. Je to dávná metoda, používaná už amazonskými indiány.

Biouhel

Výrobou dřevěného uhlí pro zlepšení kvality orné půdy se zatím v malém a pokusně zabývají například na farmě mladého sedláka Jaromíra Křivánka v Horním Smrčném. Je to krásná kopcovitá krajina, která však také přišla o své lesy a pohled na množství nevyužitelného dřeva přivedl hospodáře k myšlence prověřit platnost dávné metody indiánů. V praxi to není nic složitého, i když se tomu odborně říká pyrolýza. Jedná se vlastně o hoření bez přístupu vzduchu. V Horním Smrčném k tomuto účelu používají devítisetlitrového hrnce s otvorem dole, ve kterém se rozdělá oheň. Pak už jen hrnec obsypou hlínou, pomalu postupně přikládají tenčí větve. Větve o síle nejvýše osm centimetrů, hoří na povrchu a vzduch skrze hořící dříví k vznikajícímu dřevěnému uhlí nemůže. Všechna voda ze dřeva se vypaří, také metan a kyseliny v něm obsažené postupně vyhoří a v hrnci zůstane jen dřevěné uhlí. Výsledkem tedy není popel, ale čistý uhlík, který v půdě může nahradit humus. Přesněji – biouhel funguje jako houba, kterou je pak třeba ještě naplnit živinami.

V kravíně to nesmrdí

Na farmě v Horním Smrčném dávají nejprve dřevěné uhlí do podestýlky pod krávy. Uhlí tak „vcucne“ veškerý metan a čpavek z podestýlky do sebe. Takže díky biouhlu, této silně zásadité hmotě, to pak ve stáji dokonce ani nesmrdí. Pokud pak biouhel s hnojem aplikují na pole, zvýší zadržovací schopnost půdy. To znamená, že živiny včetně vody se z hlíny tolik nevyplavují, zůstanou v humusu nebo v uhlí a rostliny je využijí ke svému růstu. Zkušenosti ukazují, že v prvním roce aplikace dřevěného uhlí na pole se poněkud sníží úroda, protože dřevěné uhlí stáhne všechny živiny do sebe. Dřevěné uhlí nasáklé živinami v kravině by již úrodu snižovat nemělo, míní Smrčenští. A pak už má přítomnost dřevěného uhlí v půdě jen příznivý efekt. Takto vylepšená ornice pak obsahuje množství mikroorganismů velmi vhodných pro potřeby zemědělství. Neopomenutelná je i skutečnost, že biouhel je zásaditý, takže otupuje kyselost půdy a nepřináší problémy pro podloží jako vápnění.

Šikovní indiáni

Černozem, portugalsky zvaná Terra Preta, se objevuje se na mnoha místech amazonské pánve. Je černá, udržuje v sobě vlhkost, voní po humusu a je bohatá na organickou hmotu. Právem je označována za nejúrodnější půdu světa. Kromě vysoké míry uhlíku obsahuje také fosfor, vápník, síru a dusík. Většina půdy v Amazonii je přitom chudá na živiny, nažloutlá a sterilní. Přesto jsou tam velké plochy černozemě, které zůstávají pro vědce do značné míry záhadou. Zjistilo se však, že před dvěma tisíciletími přišli do Amazonie lidé, kteří pálili dřevo pokácených stromů na dřevěné uhlí, které pak zapravili do půdy. Na takto připravenou půdu dávali všechny organické odpady - od lidských exkrementů až po vnitřnosti ulovených zvířat. Vznikal tak jakýsi kompost, v němž se dařilo zvláštním půdním mikroorganismům. Tajemství zemědělské soustavy terrapreta si však odnesli na onen svět poslední její uživatelé, kteří podlehli v nerovném boji kultuře svých podmanitelů či nemocem, jenž s sebou přinesli evropští dobyvatelé.

Evropa poučená

Speciální kotle na pyrolýzu biomasy jsou v Evropě k dispozici. Takové kotle vyrábějí od 30 kW elektřiny a výrobou proudu se topné zařízení zaplatí rychle samo a místo popele v reaktoru zůstává dřevěné uhlí. Až polovinu původně asimilovaného uhlíku z každé sklizně lze tak zpětně ukládat do půdy. Jako nejlepší se jeví kombinovat zuhelnatělé zbytky s běžnými organickými hnojivy: ty se poté tak rychle nerozloží, lépe se využijí. Zlepšuje se tím i udržení vody v krajině a roste úrodnost půdy.

Nadšený Lovelock

James Lovelock (autor teorie dynamicky rovnovážného systému na planetě Zemi „Gaia“) označil uhlíkově negativní proces pyrolytické výroby biouhlu a jeho zapravování do půdy za „jedinou naději lidstva“. Navrhl už také, aby každý zemědělec měl malý pyrolytický reaktor na biouhel, a organické zbytky ze sklizně, které běžně zaorává, prohnal tímto reaktorem. Uhel by použil na pole spolu s hnojivem a biopalivo z plynných a kapalných frakcí by buď sám využil k větší energetické nezávislosti, nebo prodal. Celý koncept by se tak mohl obejít bez jakýchkoliv dotací, jejichž přidělování obvykle provází korupce a podvody. Existuje přitom i naděje, že masivní přeměna organického uhlíku do podoby uhlu a tedy fixace uhlíku na staletí a tisíciletí do půdy by celý dnešní CO2 skleníkový efekt vzniklý pálením ropy a zemního plynu zmírnilo nebo snad i zastavilo.

Kontaktujte se

Biouhel byl poprvé v roce 2018 zahrnut mezi slibné emisně negativní technologie ve Zvláštní zprávě panelu IPCC. To znamená, že se bio- uhel stává prostředkem odstranění emisí uhlíku s označením PyCCS. Letos v červnu byl založen nadační fond BiocharFoundation. Jeho cílem je podpora výroby a používání biouhlu jako nástroje zlepšení stavu půdy a omezení projevů klimatických změn. Více na www.biochar.foundation. Ale můžeme tento článek zakončit i hezky česky. Už naši prapradědové říkávali: Kdo dbá o dobytek, dbá i o pole; Hnůj černí zem, černá zemička, poskytuje bílého chlebíčka.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk