Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Co dělají zahrádkáři v červenci ? 1. část

02.07.2012

Zahrada nám v červenci přináší mnoho potěšení, především hojnou úrodu i mnohá krásná pozorování. Pobyt na čerstvém vzduchu je velmi příjemný.


Sledujeme nejen rozkvétající květiny, ale i nejrůznější drobné živočichy, hmyz a motýly. Ptáčky potěšíme přípravou bezpečného napajedla, nejlépe na místě vhodném k pozorování tak, abychom je nerušili. Měníme v něm často vodu, aby byla stále čerstvá. Na zahradě vydatně sklízíme a úrodu pak zpracováváme. Něčeho se urodilo příliš, jiného málo ? můžeme přehodnotit plány a vize na další rok. V tomto období mnoho nesejeme ani nesázíme. V případě potřeby kypříme a plejeme. Plevel už obvykle neroste tak bujně.

Mimořádně důležitou činností se stává zalévání. Provádíme je nejlépe ráno, během dne pak listy rychle oschnou a nešíří se v nich snadno houbové a bakteriální choroby. Především citlivé rostliny raději kropíme jen ke kořenům, nikoliv na listy. Potřebu zálivky sníží nízká vrstva mulče, která zabraňuje vysychání a omezuje růst plevelů. Vyšší vrstva naopak snadno zahnívá a podporuje výskyt houbových chorob.

Stromy a keře

Dřeviny můžeme přihnojovat. Při delším suchém počasí zavlažujeme především ovocné dřeviny, které mělce koření (rybíz, angrešt, nízké jabloně na zakrslých podnožích). Vždy je lepší větší dávka vody najednou, ale méně často, než časté povrchové kropení, které neproteče ke kořenům a brzy vyschne. Rostoucí výhony často napadají mšice, v takovém případě je raději odstraníme, jinak budou výhonky deformované a oslabené. Sklízíme a zpracováváme rybíz, angrešt, maliny a borůvky. Pokud se nám urodily meruňky, necháme je na stromě dobře vyzrát, pak jsou nejchutnější. Slabší větve, které jsou obalené ovocem, co nejdříve podepřeme, aby se při dozrávání plodů nezlomily. Při sklizni ovoce ze stromů dbáme na svou bezpečnost. Žebřík musí být dobře zajištěný proti převrácení. Pozor si dáváme také na zpráchnivělé, křehké dřevo.

Je mimořádně vhodná doba pro množení keřů z letních řízků, dobrým pomocníkem je skleník nebo fóliovník. Odebraným řízkům zakrátíme listy a můžeme je namočit ve stimulátoru, ten zakořeňování podpoří. Důležité je substrát udržovat stále vlhký, pomůže překrytí fólií. Takto snadno rozmnožíme např. zlatici, ptačí zob, zimolez, dřišťál a břečťan.

Okrasná zahrada

Začátkem měsíce do pařeniště vyséváme dvouletky nižšího vzrůstu, určené pro jarní kvetení (macešky, pomněnky, sedmi- krásky), povrch výsevu opět udržujeme mírně vlhký. Rostlinky po vyklíčení jednou přepícháme, až v září je vysazujeme na určené stanoviště. Během července přepichujeme vzrostlé dvouletky, které jsme vyseli už v červnu.

Letničky potřebují především dostatečnou zálivku a přihnojování. Odkvetlé hlouběji seřízneme. Většinou znovu obrazí a brzy začnou znovu kvést. Mnohým postačí odstraňování odkvetlých květů a vznikajících semeníků, což podpoří a zvýší intenzitu jejich kvetení. Tato zásada platí zejména u měsíčků, aksamitníků, hledíků, krásnooček i mnohých dalších.

V červenci vykvétá mnoho různých trvalek, jejichž záhony při dobrém uspořádání mohou působit velmi krásně. Vidíme je v plném vzrůstu, můžeme si tedy promyslet případné plány na vhodnější sesazení, které však provedeme až na podzim nebo na jaře. Některé z nich potřebují podepřít oporou, aby se stonky nepokládaly. Seříznutím odkvetlých květů pomůžeme mnohým druhům k opakovanému kvetení. Je třeba odstranit květenství hned po odkvětu, ne však odříznout celý květní stonek. Tuto metodu uplatníme s úspěchem především u kokard, plamenek, vlčího bobu, ostrožek, chrp, zápleváků a třapatek. Je také vhodná doba pro zakrácení výhonů vysokých druhů aster (o 30?50 procent), které kvetou na podzim. Výsledkem bude následné větší rozvětvení rostlin a jejich nižší vzrůst. U chryzantém, jiřin i růží můžeme odstraňovat postranní poupata, dosáhneme tím větších květů, velmi vhodných do kytic.

Růže přihnojíme, abychom podpořili jejich růst a kvetení. Odstraníme stonky s odkvetlými květy, u mnohokvětých celá květenství. Zaléváme většími dávkami ke kořenům. Je vhodná doba pro řízkování.

Vysoké jiřiny a mečíky vyvazujeme k oporám, aby se ve větru nepolámaly nebo nevyvrátily. Můžeme začít s přesazováním velkokvětých kosatců. Pokud jsme nevyjmuli zatažené cibuloviny (tulipány, hyacinty) již v červnu, uděláme to co nejdříve, necháme cibule proschnout a pak je uložíme na suchém vzdušném místě do doby další výsadby. Skalka v červenci velkou péči nevyžaduje. Především na ní odstraňujeme odkvetlé květy a zasychající květenství. Vytrháváme plevel, který při nedostatku péče snadno proroste kořínky skalkových rostlinek a jeho odstranění je obtížné. Zaléváme a přihnojujeme jen náročnější druhy. Mnoho vytrvalých rostlin v této době množíme polovyzrálými nebo stonkovými řízky. Opět využijeme kryté prostory a dbáme o stálou vlhkost substrátu.

Truhlíky

Rostliny potřebují dostatek vláhy a živin. Prospěje jim pravidelné přihnojování, raději častější s nižší koncentrací. Období dovolených přináší zvláště balkónovým rostlinám riziko nedostatečné zálivky. Péči nám usnadní stále oblíbenější samozavlažovací nádoby. Při odjezdu raději truhlíky přeneseme na stinné místo. Stále odstraňujeme odkvétající květenství, podporujeme tak násadu nových květů (petúnie).

Trávníky

Zavlažujeme v době déletrvajícího sucha nejlépe brzy ráno nebo večer. Porost můžeme přihnojit. Pravidelně sečeme a udržujeme vhodnou délku. Nárůsty už nebývají vysoké.

Jezírka

Kontrolujeme a doplňujeme do nich vypařenou vodu. Zbavujeme je nečistot. Bujně rostoucí rostliny redukujeme a upravujeme.

Pokojové rostliny: Letněné rostliny chráníme před vyschnutím. Pokud se dobře přizpůsobily venkovnímu stanovišti, přesuneme je na místo, kde více svítí slunce. Do stínu je vrátíme, pokud odjíždíme na dovolenou. Zaprášené rostliny nám nejlépe očistí od prachu mírný déšť, na který je vyneseme. Mnohé z pokojových rostlin můžeme v této době s úspěchem zmladit. Odříznuté vrcholy (např. draceny) využijeme k zakořenění nových rostlin. Výhodné je jejich umístění do minifóliovníčku zbudovaného za oknem ? udrží substrát stále vlhký a rostlinka dříve pustí kořínky. Fóliovníček si snadno sami vyrobíme potažením jednoduché konstrukce fólií. Necháváme v něm větrací otvory. Řízkováním můžeme rozmnožovat také některé nádobové rostliny ? ibišky, oleandry, fuchsie, muškáty a durmany.

Autor: Eva Mikysková
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk