Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Nemocnice.
(foto: Ivo Nechvátal)

Co nebylo slyšet při otevírání pavilonu pro matku a dítě II.

07.07.2011

Třebíč - Nový pavilon pro matku a dítě Nemocnice Třebíč stojí, postupně se do něj stěhují oddělení, pro něž byl postaven. V minulém čísle Horáckých novin jsme se od ředitele Ing Leoše Dostála dozvěděli leccos o problémech, které jeho uvedení do provozu přináší, i o problémech nemocnice okresního typu, chcete-li, nemocnice první linie jako takové.


Ředitel Dostál konstatoval, že má-li Nemocnice Třebíč být plně funkční nemocnicí tohoto typu, je třeba dostavět zde ještě nový pavilon chirurgických oborů. S čímž souhlasí i hejtman MUDr. Jiří Běhounek. Takže skvělé, brzy se dočkáme, že?

Efektivnostna prvním místě

Třebíčská nemocnice by po dokončení avizované čtvrté etapy výstavby (chirurgického pavilonu) měla přesně odpovídat záměrům kraje Vysočina. „My už akceptujeme zřízení samostané emergency, tzn. neodkladné péče, což je vlastně první kontakt pacienta se zdravotnickým zařízením,“ vysvětluje Dostál. „My to dokonce rozvíjíme ještě dál. Chceme tohle pracoviště osamostatnit a specializovat. Chceme sjednotit intenzivní péči včetně anesteziologicko-resuscitační péče, chceme sjednotit chirurgická lůžka pro všechny chirurgické obory s výjimkou porodnictví (ta jsou zcela logicky dislokována v pavilonu pro matku a dítě).

Dál vypočítává ředitel celou řadu opatření, která vedou k efektivnosti, která jsou, jak se dnes říká, trendy. „Dokážeme na úrovni okresní nemocnice vytvořit podmínky, ve kterých se medicina dá dělat opravdu dobře. A bez toho, že tady budeme pacienta zbytečně držet. Dokážeme rychle diagnostikovat, abychom se mohli bleskově rozhodnout, jestli ten člověk je léčitelný u nás, anebo jestli potřebuje péči na vyšším pracovišti.“

Za míň penězvíc muziky

Projekt je připravený. A podle Dostálových slov plně akceptuje základní požadavky, které jsou kladeny na moderní zdravotní péči. „A myslím si, že by tahle nemocnice mohla fungovat velice efektivně, s nižším počtem lůžek. A tím bychom si mohli odfajfkovat i jakousi předpokládanou redukci počtu lůžek v kraji nebo aspoň tady v této oblasti, aniž by to zasáhlo disponibilní kapacity pro poskytování péče,“ vyzdvihuje zásadní aspekt projektu.

„Tady je určitý hlad po zdravotnických službách a my to nemůžeme řešit tím, že pokrčíme rameny a řekneme, je tady požadavek snížit lůžkový fond o určitý počet lůžek a my to tedy akceptujeme, ale nemůžeme zde poskytovat tohle, tohle a tohle.“ Takový přístup je samozřejmě nejen podle Dostála cestou do pekel. „Začali jsme vytvářet takové podmínky, že ač naše kapacity budou reálně nižší, průchodnost nižší nebude,“ vysvětluje Ing. Dostál.

Jako příklad uvádí: „Loni jsme zavedli, nejdřív pokusně a pak naostro, společný lůžkový fond pro tři chirurgické obory (chirurgie, urologie a ORL). Zpočátku to bylo s drobnými problémy, nakonec se to zavedlo. A funguje. Dřív bylo využití lůžkového fondu na těch odděleních kolem 70 až 80 %, teď po té změně je to kolem 90 %.“ Počet lůžek tedy v celkovém součtu poklesl, počet ošetřených lidí ne. „Téměř nepoklesl,“ upřesňuje ředitel, „protože část pacientů přešla do ambulantních služeb.“

Peníze, peníze, peníze...

„Chceme nemocnici stabilizovat, chceme ji zmodernizovat tak, aby zde byl možný efektivní provoz,“ říká Dostál. „Naše nemocnice má místo v síti zdravotnických zařízení. Ale my výstavbu chirurgického pavilonu nedokážeme v téhle chvíli jednoznačně podpořit zdroji, ze kterých by se měla zafinancovat.“

Kde vidí zádrhel, ozřejmuje ředitel slovy: „Vždycky, když něco vyřešíte, a pro tohle období je to charakteristické, přijdete k jedné velké zdi a tam je napsáno: VZP vám teď nic nepřidá.“

Ing. Jiří Kořínek, ředitel krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR vysvětluje postoj VZP takto: „Obecně lze říci, že VZP hradí lůžkovým zdravotnickým zařízením (tedy i nemocnicím) poskytování zdravotní péče na základě uzavřeného úhradového dodatku Smlouvy. Tento dodatek vychází z Vyhlášky MZ ČR, která stanoví úhradu provedené a vykázané zdravotní péče vždy pro příslušný kalendářní rok. Můžeme konstatovat, že k žádnému krácení plateb v souvislosti se sloučením chirurgických oborů do spojeného lůžkového fondu v Nemocnici Třebíč v roce 2010 nedošlo. Jednoduše lze stav financování popsat takto ? to, co zdravotnické zařízení ve smyslu zdravotní péče provede a současně správně vykáže VZP ČR, to také dostane uhrazeno. Lze jednoznačně konstatovat, že nejen nemocnice v Třebíči nebyla krácena na úhradách od VZP ČR, ale ještě si vytvořením tzv. spojeného lůžkového fondu snížila vlastní provozní náklady.“

Nepříjemné téma

„Pojišťovna nám na jedné straně říká, nedostanete od nás ani korunu navíc, aspoň pro tohle období, než se rozhodne o reformě, a na druhé straně prostě spousta věcí jde,“ poukazuje Leoš Dostál na financování fakultních nemocnic. Těch je podle něj zbytečně mnoho. A nezbývají pak peníze pro nemocnice zřizované kraji, které by péči ve stejné kvalitě a rozsahu dokázaly poskytnout za mnohem méně peněz.

„Pořád se mluví o nějaké transformaci zdravotnictví, že se prostě musí najít další zdroje nebo úspory,“ rozohňuje se. „Ale z toho, co jsem zatím četl, mám dojem, že se to začíná řešit z druhé strany. Tak pojďme ufouknout ze systému, ale ne tím, že omezíme péči, ale zracionalizujme síť zdravotnických zařízení.“

Že základní síť zdravotnických zařízení je třeba nově definovat, slyšíme z úst politiků snad denně. Jak, to už tak často slyšet není. V tomhle směru má Ing. Leoš Dostál velmi vyhraněný názor: „Jde o definici základních potřebných, nezbytných kapacit, které zabezpečí klasickou zdravotní péči o občany. K tomu samozřejmě potřebujete mít další specializovaná pracoviště nebo další specializovanou péči. Systém zajišťování této péče je u nás postaven na centrech, kde se soustřeďují personál, technika, prostě kapacity, ve kterých je tohle možné poskytovat.“

Nepříjemné?Jak pro koho

V čem se tedy liší Dostálův pohled od toho, co se přetřásá na všech možných rozhodovacích úrovních? „My je tvoříme naprosto bezhlavě tak, že základním územním celkem pro plánování zdravotnických kapacit je kraj. Proč kraj? Jenom proto, že vznikl administrativně? To postrádá logiku,“ říká ředitel třebíčské nemocnice. „Tady existovala síť zdravotnických zařízení, vznikly tradiční vazby třeba mezi nemocnicemi okresního typu a vyššími pracovišti, třeba právě těmi fakultními nemocnicemi a podobnými. A my tady začínáme zas budovat něco dalšího jenom proto, že jsme řekli: Ano, kraj je samosprávný celek a jako takový si zaslouží, aby měl zdravotnictví na určité úrovni. S tím nesouhlasím. Samozřejmě si myslím, že kraj byl měl pro své občany zabezpečit kvalitní dosažitelnou péči. Ale proč zrovna právě v tom kraji? Když si budu chtít pořídit boty, tak si je nebudu vyrábět doma, já si je půjdu koupit,“ uzavírá jednoduchým přirovnáním.

Naskýtá se otázka, kdo pro nás může být tím ševcem, na která pracoviště vyššího typu odesílali a dosud zaplaťpánbůh odesílají lékaři z třebíčské nemocnice své pacienty, u nichž je to podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí třeba. A vůbec se v tomhle případě nemusí jednat o propagaci myšlenek typu za brněnskou spádovost.

Autor: Ivo Nechvátal
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk