Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Rouchovanská madona.
(foto: reprofoto HoN)

Do Rouchovan se vrátí kopie unikátní gotické madony

16.06.2011

Rouchovany - V sobotu 18. června se v 18 hodin uskuteční v rouchovanském kostele Nanebevzetí Panny Marie koncert při příležitosti slavnostního umístění kopie gotické sochy Rouchovanské madony v kostele.

Sem napište úvodní odstavec zprávy


„Tato výjimečná socha je součástí stálé expozice sbírek starého umění Národní galerie v Praze. Je vyřezána z lipového dřeva v životní velikosti a v kostele v Rouchovanech byla od roku 1325,“ popisuje unikátnost historické sochy farář František Nechvátal. Od roku 1935 je gotická socha v Národní galerii v Praze. Díky snaze rouchovanské farnosti a obce Rouchovany byla vytvořena přesná kopie madony, která bude umístěna v místním kostele.

„Jest to dřevěná platika v životní velikosti. Maria drží děťátko na levé ruce. Trup její je prohnut doleva. Hlavu kryje rouška, jež tvoří po obou stranách obličeje několik kornoutovitých záhybů. Tvář je oduševnělá, mladistvá a s jemným úsměvem. Čelo je krásně sklenuto. Roucho splývá ve svislých záhybech a není přerušeno žádnou příčnou drapérií,“ tak popsal plastiku v roce 1937 vlastivědný badatel z Rouchovan Vratislav Bělík.

Podle ústní tradice stála socha vždy na oltáři rouchovanského kostela. Z dob farářování Jana Pelikána (1831 ? 1848) máme zprávy, že byla umístěna ve farské síni.

Tehdy ji ovšem místní považovali za zcela bezcennou sochu. Když tedy kostelník Josef Stehlík požádal faráře, zda by si madonu mohl odnést domů, farář neměl námitek. „Postavil ji do rohu světnice. Všechno prý uvnitř od Panenky Marie zrovna zářilo, poněvadž byla zlatá,“ pokračuje Vratislav Bělík.

Josef Stehlík bydlel v domě, který dnes nese číslo popisné 47. Dům dvakrát vyhořel, ale socha madony nebyla ani jednou poškozena. „Když za nějaký čas po druhém ohni začala černat, zlato z ní opadávalo a lidé se jí začali bát. Odstěhovali tedy sochu do tmavé komory. Když se však na chalupu přivdala Františka Virglová za Františka Dvořáka, bylo jí Panenky Marie v komoře líto,“ pokračuje Bělík. Františka nechala madoně přemalovat obličej a ušít nové šaty. Socha se pak vrátila zpátky do rohu světnice.

V rohu stála až do roku 1932. Tehdy se o ni začali zajímat starožitníci. Vratislav Bělík měl strach, že by socha mohla skončit v zahraničí, tak na ni upozornil Zemské muzeum v Brně. Nakonec ji ovšem koupil dr. Lukeš pro Národní galerii v Praze.

Při příležitosti návratu gotické madony do Rouchovan se uskuteční koncert Jozefa Bělíka a Jiřiny Kolmanové. Houslista Bělík byl v době svého studia na Janáčkově akademii členem Státní filharmonie v Brně a v roce 1969 odešel na angažmá do Nizozemí. Klavíristka Jiřina Kolmanová je profesorkou Janáčkovy akademie v Brně a často doprovází české i zahraniční sólisty.

Autor: Petr Chňoupek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk