Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Koupelna, stejně jako celý byt, je přizpůsobena potřebám svého obyvatele.
(foto: Jan Uher)

Dům s pečovatelskou péčí není zbytečný komfort

02.04.2012

Třebíč - V minulém čísle Horáckých novin jsme navštívili dům s pečovatelskou péčí na Koutkově ulici. Řeč byla především o společenském centru, které vzniká v suterénu budovy.


Kromě společenské místnosti a kuchyňky, kde se mohou uživatelé a scházet a realizovat při společném tvoření a zábavě, se zde upravují místa k manikúře, pedikúře, masážím a podobným příjemnostem. Dnes se však podíváme přímo za jedním z obyvatel tohoto domu, panem? řekněme Novákem. Jsme rádi, že nás pozval k sobě domů a ponecháme mu jistou anonymitu.

Původní profesí strojní inženýr zde bydlí již dvanáctým rokem z toho polovinu doby sám. Ještě před pár lety odborník a specialista po zdánlivě jednoduchém úrazu přišel o hybnost levé ruky. Zápěstí mu dali nejprve do sádry a teprve když se to nezlepšilo, zjistili lékaři, že následky jsou neurologického původu. Nepomohla ani rehabilitace, a tak se snaží dělat všechno jen pravou. Před šesti lety mu navíc zemřela manželka a zbyl na všechno sám. Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, následoval další úraz, tentokrát s poraněním kolen. Jedno je už po operaci, druhé operace teprve čeká.

Od ledna proto využívá pečovatelských služeb charity. „Promiňte mi,“ omlouvá se, „že je mi tak špatně rozumět. To víte, mrtvička. Paní pečovatelka sem chodí třikrát týdně a pomáhá mi s úklidem. Výborné je, že dole v centru vybudovali mandlovnu. Tou jednou rukou mi to moc nešlo a paní pečovatelka má méně práce. I díky tomu ji budu moci přeobjednat jen na dvě návštěvy týdně,“ pochvaluje si pan Novák

Kromě pomoci při úklidu bytu obstará pečovatelka i nákup. A není-li panu Novákovi, dobře pomůže mu i s hygienou. V podobné situaci se může ocitnout každý z nás a nejsou-li nablízku členové rodiny, je dům s pečovatelskou službou ideálním řešením.

Společenské centrum, které nyní v domě ožívá, by mělo jeho obyvatelů přinést nejen vyšší komfort, ale také oživení. Život je k nám mnohdy krutý a uštědřuje nám nejednu těžkou ránu. To, že se staneme méně soběstačnými, by nemělo vést k odříznutí od společnosti těch druhých. Někdy jim totiž můžeme nabídnout víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Třeba jen příběh.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk