Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Dům vytvářel židovskou bránu a nalévala se v něm kořalka

28.11.2013

Třebíč - Celkové opravy se dočkal další dům v třebíčské památkově chráněné čtvrti Zámostí. Zanedlouho snad v jeho přízemí najdou zákazníci nabídku dvou obchůdků, i když nálevna kořalky jako za starých časů už tam asi nebude. V patře vznikl útulný byt.


Na dvě části fasádou rozdělené stavení č.p. 10 stojí v západní části židovského města v místech, kde setkání ulice Leopolda Pokorného a Havlíčkova nábřeží vytváří malé náměstíčko se vzrostlou lípou uprostřed. Jako samostatný dům je v písemných pramenech poprvé zmiňován mezi novými domy v roce 1724. Jedna jeho část vytvářela tzv. židovskou bránu.

V levé části domu už jsou okna a dveře modrá a modrá bude podle dochovaných pramenů i fasáda. V pravé části dominuje barva šedá. Z oken domu, který zatím ještě čeká na venkovní omítky, je pěkný výhled na řeku Jihlavu. „V domě bydleli téměř vždy obchodníci a v roce 1821 spodní díl koupila rodina Diamandových a od té doby je dům rozdělen. V domě žili už i rodiče babičky dnešní majitelky Jitky Padrnosové, která dům částečně zdědila a částečně odkoupila. Domek ovšem už téměř prohrál svůj nikdy nekončící boj se vzlínající vodou. Ani minulí majitelé a údržbáři domu se totiž k němu nechovali z tohoto hlediska zrovna prozíravě.

„V roce 1937 udělali fasádu ve stylu 30. let, takže umělý kámen na fasádě do výše prvního nadzemního podlaží. A v 60. letech pak podlahu krámků zavalili neuvěřitelně mocným betonem a tím okamžikem šla všechna vlhkost nahoru do zdí,“ vysvětlila příčinu těžkostí Jitka Padrnosová. Výsledkem vzlínající vody byla loni zjištěná narušená statika domu. Byl nejvyšší čas pustit se do jeho odvlhčení a náprav škod. Takže silný beton z podlah už je pryč a kámen z fasády osekaný, aby se zdivo mohlo po létech doslova nadechnout. Podlahy v přízemí tvoří jen do štěrku položené cihlové dlaždice. Vlhkost tak může odvětrávat. V krámech zedníci obnovili původní štukovou výzdobu i v místech, kde bývaly chlívky pro domácí zvířectvo. K zajímavostem patří i zazděný otvor v klenbě levého krámku, kterým vedlo do patra strmé schodiště.

Židovskou bránou vedl kanál

Na statiku a novou střechu majitelé domu využili dotace z Kraje Vysočina a z ministerstva kultury, protože se jednalo o havarijní stav. Snažili se dům vrátit do podoby z přelomu 19. a 20. století. V přízemí zedníci objevili i původní otvor dveří, tzv. židovskou bránu. Skutečná brána to ale nikdy nebyla. „To vzniklo tak, jak obyvatelé ghetta lepili ty skoro chlívečky, tedy části těch domů na sebe. Prostor uzavíraly vnitřní dveře i venkovní vrata a vedl tudy i kanál. Takže propojené ty domy byly přinejmenším odpadem,“ konstatovala Padrnosová. Dvorek patří k sousednímu domu a bude záležet na domluvě majitelů, jak ho budou využívat.

Rohy se vlní

Do prvního patra se vstupuje třinácti schody. Interiér domu svědčí o citlivém přístupu majitelů, památkářů i řemeslníků, pracujících na jeho obnově. Snad žádná zeď zde není rovná, pravé úhly nejsou pravé, hrany ostění dveří se jemně vlní, půdorysy místností jsou nepravidelné a stropy zaklenují klenby „od ruky“. To vše udržuje v domě atmosféru a ducha starých dob, o čemž svědčí třeba i kličky a kliky na replikách oken a dveří.

Noví majitelé domu si nechali dělat i stavebně historický průzkum, takže zjistili, že stromy na trámy stropu byly káceny na přelomu let 1820-1821, což těsně předchází požáru Třebíče, kvůli kterému se strhávaly štíty i na náměstí. Z toho lze usuzovat, že i tuto část Podklášteří tehdejší požár ohrozil. Kácení stromů na trámy krovů je pak datováno do let 1868 – 1872, což předchází dalšímu obrovskému požáru Třebíče, o němž se ví, že při něm byla stržena i ona tzv. židovská brána.

Kořalka už asi nepoteče

„Parkety ze šedesátých let jsme nechali včetně autentických červotočů. Jenom se to obrousilo a nalakovalo,“ usmívá se Padrnosová. Rekonstrukci domu prováděly tři firmy z Třebíčska a majitelka domu si chválí jejich práci i přístup památkářů: „Památkáři byli po celou dobu rekonstrukce domu úplně fantastičtí, milionoví! Také řemeslníci byli úžasní a kvůli našemu domu ochotní i hasit vápno a přesívat písek na omítky. I truhláři byli ochotní kývnout na všechno, co jsem chtěla,“ chválí na vše strany Padrnosová. Podle starosty Třebíče Pavla Heřmana radnice ráda přispěje prostřednictví grantového systému na podobné opravy domů v Zámostí, když přispěje vlastník i kraj: „Je potřeba zachránit to nejcennější, co tu máme, tedy památky UNESCO.“

A čím znovu opravený dům ožije? Krámy v přízemí domu hodlají Padrnosovi pronajmout, ale nálevnu kořalky už asi obnovovat nebudou. „Bydlíme pořád v Petrovicích a bydlet zde nebudeme, je to naše investice pro děti, které snad jednou mohou ten dům využít,“ dodala Padrnosová.

Autor: Arnošt Pacola
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk