Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Peter Dvorský
(foto: archiv T. K.)

Dvorský: Montserrat Caballé je hvězda

06.08.2010

Jaroměřice nad Rokytnou - Dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského, pořádaný i letos za podpory generálního partnera, Skupiny ČEZ, přivítá 7. srpna největší z operních hvězd, Montserrat Caballé. S jejím hostitelem, Petrem Dvorským, jsme si povídali o společných vystoupeních, o Lazebníku sevillském, o festivalu, na co se těší.


CARMEN
Pane Dvorský, pamatujete si na vaše první setkání s Montserrat Caballé?

Bylo to v roce 1975, když jsem byl student hlasového zdokonalování v milánské La Scale. Tehdy jsem se jí pouze představil. To je vše. Madam Caballé si to samozřejmě zpětně nemůže pamatovat.

A vaše první společné vystoupení?

To bylo mimořádně krásné. Bylo to v Miláně v kostele di San Marco v září 1985. Zpívali jsme Requiem Giuseppa Verdiho. Dirigoval Claudio Abbado a krom madam Caballé a mě ještě účinkovali Lucia Valentini-Terrani a Samuel Ramey. Byl to pro mě jeden z největších milánských zážitků, krom účinkování v La Scale.

S Montserrat Caballé jste vystupoval vícekrát, že?

Podruhé jsme společně koncertovali, coby duo, v Tokiu v roce 1997. Bylo to asi čtyři až pět koncertů v nádherných sálech.

Co vám z vystoupení s Montserrat Caballé utkvělo nejvíce v paměti?

Nezapomenutelný večer mám z Bratislavy ze Slovenského národního divadla z prosince 2000, což byl koncert pouze nás dvou. Koncert řídil mladý dirigent Rastislav Štúr. Když ho madam Caballé uviděla, jak je celý rozrušený, zvolala: „Ó, jak je mladý a takový veselý!“ A navrhla mu na program velice těžkou árii, kterou určitě v životě neviděl a nedirigoval. Madam Caballé má nepředstavitelně krásná piana a samozřejmě koncert zazpívala skvěle. Mladý dirigent i orchestr hráli tak soustředěně, jako by to bylo přímo na CD nahrávku. Po árii následoval obrovský aplaus. Madam Caballé vstala, dirigenta objala a povídá: „Ó, ten mě tak skvěle doprovázel, toho si budu brát na koncerty!“

To bylo vaše poslední setkání?

Ano, to bylo naše poslední setkání, takže jsme se vlastně už téměř deset let neviděli, a proto se na ni doJaroměřic velmi těším. Pro festival je to velká pocta. Víte, vybudovat tento hudební svátek nebylo na začátku snadné. Potřebujete k tomu stabilní zázemí a samozřejmě hvězdná jména. Montserrat Caballé takovou hvězdou je.

Jaká je Montserrat Caballé v osobním životě?

Je nesmírně milá, ráda si povídá o čemkoliv, nejen o hudbě. Má velký přehled. Je to velmi vtipný člověk, který má radost ze života. Má neustále úsměv na tváři...

Nahráváte mi na nějakou veselou příhodu z natáčení...

Pamatuji si, když jsme dělali koncerty v Japonsku v roce 1997, že byla po nějaké operaci, snad kyčelního kloubu. Přišla na jeviště a opírala se o francouzské hole a i já jsem šel takový celý rozlámaný, protože jsem těsně před koncertem v hotelu dostal japonskou masáž. Šli jsme na pódium jako dva starci, které přejela lokomotiva... Jak madam Caballé přicházela před obecenstvo, smála se tak nahlas, že se i lidé v sále začali smát. Během koncertu jsme pak zpívali docela náročné árie, ale při duetu z Lehárovy operety Veselá vdova dala berle dirigentovi do ruky a my dva jsem spolu na pódiu tancovali.

Jak se díváte na její projekt Barcelona s Freddiem Mercurym?

Já si myslím, že by to madam Caballé neudělala, kdyby Freddieho Mercuryho neobdivovala jako muzikanta a zpěváka. Na projekt s Freddiem Mercurym se vysloveně těšila a říkala si: „Proč ne? Takovou příležitost už v životě mít nebudu a ráda si to vyzkouším.“ Zkusila si to a zjistila, že jejich hlasy jdou dohromady a že to bude mít úžasný úspěch... Ukázala se v trochu jiném světle. Každý ji totiž znal jenom jako operní divu a vlastně tímto projektem získala další fanoušky z oblasti populární hudby. Mnozí fandové Freddieho Mercuryho nevěděli, kam madam Caballé zařadit. Znali ji jen díky Barceloně. Přitom je to taková operní hvězda, která se málokdy rodí.

Na závěrečném koncertě festivalu zazní průřez jednou z nejslavnějších oper vůbec, a to Rossiniho Lazebníkem sevillským. Na co se mohou posluchači těšit?

Publiku se určitě bude mimořádně líbit Ludovic Kendi jako Figaro. Je to menší vlasatý chlapec rumunsko-maďarského původu a zpívá naprosto excelentně. Má nádhernou barvu hlasu. Takovou jihoitalskou. Skvěle ztvárňuje lazebníka, jako by se pro něj přímo narodil.

Posloucháte jazz? Máte nějaké oblíbence z oblasti populární hudby?

Nemám sice konkrétní oblíbence, ale přiznám se, že rád poslouchám gypsy. V roce 2008 jsme na jaroměřickém festivalu měli výbornou skupinu Kale. Oni všichni tito Romové, to jsou takoví muzikanti, kteří mě umí tak říkajíc položit na lopatky. Ta jejich přirozená muzikalita, ten rytmus, ta svoboda. Oni se vždy usmívají, ať zpívají lehkou nebo těžkou píseň. Dělají to s takovým nadšením, že to dodává úžasnou energii. Já se vždy velmi těším na takové vystoupení, jakým letos bude koncert Idy Kelarové v dalešickém pivovaru!

Autor: Tomáš Kučera
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk