Fenoménu UHO prý ve školních jídelnách odzvonilo

Náměšť n. Osl. - Od 1. září nebudou děti v obou náměšťských základních školách chodit do školní jídelny, ale do školní restaurace. Alespoň tak svá stravovací zařízení prezentuje na webových stránkách společnost Eurest, se kterou zřizovatel obou škol, tedy město Náměšť nad Oslavou, uzavřel šestiletou smlouvu. „Každého žáka bez ohledu na věk bereme jako hosta, ke kterému se chováme stejně slušně jako k hostovi dospělému,“ můžete se na těchto stránkách dočíst.

Služby jiné divize této společnosti dobře znají například zaměstnanci dukovanské elektrárny. Jenomže podnikové stravování se od školního zásadně liší.

„Eurest je zařízení školního stravování,“ vysvětluje místostarosta Jan Kotačka. „Aby mohl být jako školní stravování provozován, musí být zapsán v rejstříku škol a školských zařízení. A musí dodržovat platné vyhlášky pro školní stravování,“ dodává.

V současnosti provozuje firma v celé ČR 110 školních jídelen. Od 1. září si můžeme přičíst ty náměšťské.

Co bude jinak

„V žádném případě nikdo nechce říct, že by se dosud pro naše děti vařilo špatně,“ prohlašuje starosta Vladimír Měrka. Školní kuchyně v ZŠ Husova vařila pro děti obou základních škol, tedy i pro ZŠ Komenského. Z jeho dalších slov vyplývá, že od nového subjektu přesto očekává kvalitativní posun.

Kromě toho, že si strávník bude moci vybírat ze tří hlavních jídel téměř po celou dobu výdeje, až na posledních dvacet minut, kdy se výběr zúží na dvě položky, je nejvýraznější změnou pro děti bezobjednávkový systém. „Koupí si za 65 korun čipovou kartu, a to na celou dobu školní docházky. Nemusí nic objednávat, nic odhlašovat. Dítě jde na oběd, kdy chce. Kuchařky děti znají, takže když zapomene, příště mu to srazí,“ připomíná Měrka i fakt, že společnost uzavírá smlouvy se stávajícími zaměstnankyněmi školní jídelny.

„Pokud rodiče chtějí dítě kontrolovat nebo omezit možnosti jeho výběru, to se týká zvláště doplňkového prodeje, můžou mu třeba zablokovat coca colu,“ usmívá se starosta. „Prodej salátů, který provozovatel připravuje, to je velmi zajímavá věc,“ dodává.

Peníze až na prvním místě

Kolik budou tyhle změny stát rodiče? Všude v republice je školní stravování hrazeno podle stejných zásad. I pokud jde o ceny, musí se každý provozovatel řídit platnými vyhláškami pro školní stravování. Ceny jídla tedy zůstanou ve stejných relacích jako dosud. Jsou odstupňované podle věku dítěte od 18 do 22 korun.

„Dítě platí pouze náklady na suroviny, osobní náklady nese stát, provozní náklady platí obec jako zřizovatel. My se teď začínáme o tyto náklady dělit,“ vysvětluje Měrka. „Tím, že je zapsán ve školském rejstříku, tak si Eurest žádá o peníze na nepedagogické pracovníky, tzn. pracovníky školní jídelny a kuchyně,“ doplňuje Měrkova slova místostarosta Ing. Jan Kotačka. „My požádáme, aby tato činnost byla vyškrtnuta jako součást činnosti našich škol, tím pádem nebudeme dostávat prostředky na platy těchto nepedagogických pracovníků. To si bude vyřizovat Eurest. A ten si to bude zařizovat tam, kde má sídlo, tedy přes Magistrát hlavního města Prahy.“

Dosud platil mzdy stát prostřednictvím školy, a bude je platit dál prostřednictvím Eurestu. Problém může nastat tehdy, pokud se ministrovi školství podaří to, o co v poslední době usiluje. Totiž aby nepedagogické pracovníky platil zřizovatel, tedy město. „No tak to potom může být průšvih,“ říká Kotačka, „ale to je věc, co je ještě ve hvězdách.“

„V okamžiku, kdy na nás stát přenese mzdy, je úplně jedno, kdo je provozovatelem stravování. Pro nás to prostě bude problém tak jako tak,“ upřesňuje Měrka.

Co platí zřizovatel

„Náklady na elektřinu, vodu, topení, energie platíme my škole a budeme je škole platit dál,“ popisuje podíl zřizovatele na financování stravovacího provozu starosta Měrka. „Teď to bude provozovat Eurest a ten si vezme pod svá křídla ostatní výdaje. My tak ušetříme ročně kolem 150 000 korun, protože nebudeme platit provozní výdaje.“

Hned ovšem dodává: „Ale to není cesta ke 150 000. My tam v prvním roce investujeme kolem sedmdesáti tisíc do stavebních úprav. Eurest si s sebou přinese vybavení v hodnotě zhruba 650 000. Má smlouvu na pronájem na šest let. Tu hodnotu těch 650 000 si odbydlí tím, že bude zařízení podle smlouvy užívat po dobu právě těch šesti let. Ta smlouva je vypověditelná, ale pokud ji dodržíme, je to zařízení po šesti letech naše. Pokud bychom dali Eurestu výpověď dříve než po šesti letech, za nespotřebované měsíce, za ty měsíce, které by chyběly do těch šesti let, budeme platit jednu dvaasedmdesátinu z oněch 650 000.“

Smluvní vztahy mezi městem jako zřizovatelem a Eurestem jako provozovatelem jsou tedy podle Měrky dány zcela jasně. „Stavební úpravy jsou naše, zařízení je Eurestu,“ říká.

Pro koho je to výhodné

Významným argumentem pro uzavření smlouvy s Eurestem je podle starosty podstatné rozšíření nabídky pro děti.

Velkou roli hraje i to, že ředitelům škol ubude starost. „Tohle břímě bylo z ředitelů škol sňato,“ poznamenává místostarosta Kotačka.

„Využili jsme jejich nabídky, abychom si na mapě ČR ukázali, kam se chceme podívat. Mají kolem 110 škol,“ líčí starosta, jak si Náměšťští ověřovali, co je v případě uzavření smlouvy čeká. „My jsme si na mapě ČR ukázali. Takže jsme jeli do Frýdlantu nad Ostravicí a ještě jsme na poslední chvíli změnili termín.“ Proč zrovna do Frýdlantu, vysvětluje Měrka takto: „Frýdlant je město, které má podobné školy jako my. Jedna větší škola s jídelnou a jedna menší s výdejnou.“

Členy výpravy byli i ředitelé obou náměšťských škol. „Zvláště pan ředitel Hudeček se k tomu stavěl z počátku velice rezervovaně,“ vzpomíná starosta. „Ve Frýdlantu jsme si povykládali s ředitelem, s vedoucími. Já jsem chtěl vidět sklady, protože ve skladu poznáš, z čeho vaří. Vlezl jsem do lednice, do mražáků...“ líčí Měrka s úsměvem. „Potvrdilo se nám několik věcí, když jsme mluvili s řediteli. Především si pochvalovali, že jim ubyla starost a děti dostaly širokou nabídku. Bavili jsme se i se zástupci měst, smlouvy provozovatel vždycky dodržuje. Bavili jsme se s kuchařkami. Vzal jsem si jednu stranou a ona mi potvrdila, že ta změna pro ně byla hodně drsná, ale kdyby vše zůstalo při starém, určitě by nahoru nešli.“

Místní v ofsajdu?

Změna provozovatele stravování, kterou si vedení města tolik pochvaluje, může ovšem přinést problémy místním podnikatelům, kteří až dosud školní jídelně dodávali suroviny. Drobní podnikatelé v celé republice mají trpké zkušenosti s pronikáním velkých společností na místní trhy. Starosta Měrka k tomu říká: „Je to pravda, Eurest má svoje certifikované dodavatele.“

Hned vzápětí ovšem razantně dodává: „Máme velký zájem na tom, aby se na provozu školního stravování u nás podíleli místní dodavatelé. Trvali jsme na tom, aby byli osloveni. Eurest má svůj certifikační proces a místní dodavatelé jsou schopni jeho požadavky splnit. Nechceme, aby kterýkoli místní dodavatel byl vyloučen.“

Uvidíme

Náměšťské školy jsou první v Kraji Vysočina, kde opustili zavedený systém školních jídelen. Přes všechny soutěže o nejlepší český oběd a proklamace o zdravé a kvalitní stravě má většina těch, kdo školní jídelny navštěvovali a navštěvují, v paměti především UHO (univerzální hnědou omáčku). Těch, kdo by s láskou vzpomínali na skvělá jídla ze školní jídelny, je minimum.

Náměšťští mají nakročeno ke změně. Bude k lepšímu? Uvidíme.