Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Geologické kladivo v akci pod Klučovskou horou

27.02.2017

Klučovsko (ap) - Sedm lokalit je v současné době vytipováno na území České republiky, kde se připravují průzkumy pro případné vydolování hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Současným světovým trendem je hledání vhodného horninového masivu i v blízkém okolí jaderných elektráren. Proto Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala s uskutečňováním dalšího projektu na Třebíčsku s cílem ověřit vhodnost horninového podloží západně od Jaderné elektrárny Dukovany.


Všímavý našinec si možná ve dnech 21. až 23. února všiml dvou osob přesunujících se bílým vozem Škoda Fabia a cosi „kutících“ v prostoru obcí pod Klučovskou horou, jako jsou Klučov, Ostašov, Lipník, Dolní Vilémovice nebo Zárubice. V tomto prostoru byl vytipovaný polygon, kde dva pracovníci České geologické služby prováděli měření geologickým kompasem a geologickým kladivem odebírali vzorky hornin z povrchu pro další analýzy. Cílem mapování geologických fenoménů v tomto prostoru bylo především určit tektonické linie, které se v této oblasti vyskytují.

„Ano, v tomto termínu probíhaly první letošní terénní práce spojené s geologickým výzkumem polygonu EDU-západ, který je řešen v rámci projektu nazvaného Zhodnocení geologických a další informací vybraných částí českého moldanubika z hlediska potenciální vhodnosti pro umístění hlubinného úložiště. Na doplnění uvádím, že první terénní práce proběhly již na podzim loňského roku. Zdůrazňuji, že se v tuto chvíli v žádném případě nejedná o lokalitu EDU-západ, ale jen o výzkumný polygon pojmenovaný EDU-západ, který je třeba kriticky zhodnotit z hlediska vhodnosti pro hlubinné úložiště. Až výsledky z tohoto projektu ukážou, zda je možné v tomto prostoru najít vhodnou lokalitu pro hlubinné úložiště či nikoliv,“ zdůraznila tisková mluvčí SÚRAO Ivana Škvorová.

Studny a hladinoměry

Mapující geologové tedy v krajině popisovali typy hornin, které viděli, měřili na skalních výchozech jednotlivé geologické struktury a odebírali vzorky. Vzorky budou analyzovány v laboratoři a na základě těchto analýz a vyhodnocení dalších dat bude zakreslena geologická mapa. V několika etapách proběhne i plánovaný hydrogeologický výzkum. V rámci povrchového terénního průzkumu se zaznamenávají úrovně hladiny podzemních vod ve studnách, vrtech a jiných objektech hladinoměrem, vydávajícím při styku s vodou akustický signál. Zaznamenávají se i výskyty pramenišť. „Mezi nejdůležitější měřené parametry patří srážkové úhrny, výpar a průtoky na vodních tocích a vydatnost pramenů, což se může měřit například pomocí stopek a nádoby o známém objemu, kterou necháme naplnit vodu a měříme čas, který je k tomu potřeba,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing. Marek Vencl.

Vrtat se nemusí

Výzkum v polygonu EDU-západ počítá také s využitím řady speciálních povrchových geofyzikálních metod, jako jsou elektrická odporová měření, tíhová a mělká seismická měření. Jedná se o metody, které umožňují zkoumat mělké části zemské kůry bez nutnosti použít technické průzkumné a vrtné práce. Využita bude i inženýrská geologie, poskytující projektantům staveb a statikům informace o složení horninového podloží území, v němž se připravuje stavba, třeba právě hlubinného úložiště. Základní metodou inženýrskogeologického průzkumu jsou také terénní pochůzky, při kterých jsou ručně odebírány vzorky hornin a půd.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk