Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Historie SOKOLA: likvidace komunistickým režimem

05.03.2012

Československá obec sokolská byla po nástupu komunistické moci v roce 1948 zrušena podobně jako všechny ostatní organizace s vlastními idejemi. Někteří činovníci Sokola emigrovali na Západ, jiní, na protest proti negativním změnám, práci v Sokole zanechali. Část cvičitelů a činovníků pokračovala v činnosti v nově vytvořené socialistické tělovýchově. Sokolské slety byly nahrazeny spartakiádami, které měly sice stejnou cvičební náplň, ale od sletů se lišily v rovině duchovní. Na spartakiádách nesmělo být nic, co by připomínalo sokolské ideje, musely zmizet sokolské symboly, kroje, historické prapory jednot, sokolská hesla byla nahrazena komunistickými.


Ve větších městech zmizel název Sokol u tělocvičných jednot, ten si směly ponechat pouze jednoty na venkově. Stále se však mezi lidmi říkalo „ jdeme do Sokola“, i když Sokol už právně neexistoval. Bývalí sokolští cvičitelé se sice snažili v jednotách udržovat sokolského ducha, to se však dařilo jen částečně. Komunisté jmenovali v jednotách tzv. politicko-výchovné pracovníky, kteří měli za úkol ovlivňovat členstvo v duchu komunistické ideologie. Nemožnost otevřeně se hlásit k sokolské tradici vedla k tomu, že Sokol postupně upadal v zapomnění.

Jistá šance pro Sokol nastala v roce 1968, kdy národ začal svobodněji dýchat. Již na jaře roku 1968 se aktivizovali bývalí sokolové s úmyslem obnovení sokolské organizace. Nebyla však pro to vytvořena legislativa a již v této době se vytvářely dva názorové proudy. První požadoval obnovu samostatného Sokola, druhý se spokojil s existencí sokolských oddílů v rámci stávajícího ČSTV. Sovětská vojenská invaze do Československa v srpnu 1968 s následnou normalizací však udělala všem těmto snahám konec. Následujících 21 let komunistické normalizační vlády znamenalo další oslabení sokolského povědomí u občanů naší republiky.

Rozhodujícím okamžikem pro obnovu Sokola se stal listopad 1989 spojený s pádem komunismu v naší zemi a návratem ztracené svobody. Členové Sokola z doby před rokem 1948, kteří zůstali věrni sokolské myšlence, se ihned pustili do práce. V prosinci 1989 uspořádalo několik stovek sokolů setkání v Městské knihovně v Praze, kde se dohodlo uspořádání sjezdu. Ten se konal 7. ledna 1990 v levém křídle Sjezdového paláce v Praze. Ozval se obrovský jásot, když zde bylo oznámeno opětné ustanovení Československé obce sokolské. Většina domácích i zahraničních účastníků se neubránila slzám dojetí. Následně se v celé republice začaly obnovovat sokolské jednoty. V květnu 1990 vyšel zákon o navracení sokolského majetku, podle něhož obnovené jednoty mohly uplatňovat nárok na navrácení svých sokoloven a hřišť. Jakkoli byl tento nárok spravedlivý, nesetkal se s kladnou odezvou u veřejnosti, zvláště ne u té sportovní, která Sokol již odepsala. V té době byl ještě v lidech zakořeněn názor pramenící z doby komunismu, že soukromé vlastnictví tělovýchovných zařízení je nemravné. Sokolové byli osočováni z honby za majetkem a z rozbíjení tělovýchovy. V mnohých případech museli sokolové vymáhat vrácení sokolského majetku soudně a některé soudní procesy se táhly téměř dvacet let.

Také zdaleka ne všichni cvičenci, kteří v té době cvičili v sokolovnách, se s obnovou Sokola ztotožňovali. Zejména mladší členové jednot, kteří byli vychováni v období totalitního režimu, neměli o Sokole dostatečné vědomosti a zastávali k Sokolu odmítavé stanovisko. Více než 40 let zákazu Sokola způsobilo, že převážná část tehdy mladé generace se Sokolu odrodila. To vedlo k odchodu mnoha cvičenců ze sokoloven a k založení České asociace sport pro všechny. Sokolu se nepodařilo tuto generaci získat do svých řad.

Pro Sokol nastalo těžké období, ve kterém musel dohnat to, co v uplynulých 40 letech ne vlastní vinou zameškal. Především byla nutná modernizace, aby Sokol mohl získávat mladé lidi. Těžké bylo vyrovnávání s problémy způsobenými totalitním režimem ? mnohé sokolovny byly zdevastovány, stejně jako lidské duše. Sokol se potýkat s nedostatkem cvičitelů, vzdělavatelů i činovníků, a hlavně musel překlenout generační mezeru, která byla způsobena více než 40ti letou přerušenou činností. Členská základna České obce sokolské se z původně milionové organizace stabilizovala na přibližně 180 tisících členech. Je potěšitelné, že v současné době více než polovinu členů tvoří děti a mládež.

Autor: Autorský tým Sokolské župy
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk