Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Historie Sokola - vznik tělocvičného spolku Sokol (2)

23.01.2012

V druhé polovině devatenáctého století, kdy české země byly součástí Rakousko-uherské monarchie, nastal rozmach českého národního života. Dovršilo se tím, po všech stránkách, obrození českého národa. Tento rozmach se projevil také rozvojem spolkového života.

Byly zakládány zájmové a vlastenecké spolky a jedním z nich byl právě tělocvičný spolek Sokol. První sokolská jednota, historický Sokol Pražský, vznikla 16. února 1862 v Praze.

Zakladateli Sokola jsou dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Zakládajícími členy byli vynikající osobnosti českého národního života - např. František Palacký, bratři Grégrové, František Ženíšek, Rudolf Thurn-Taxis, Karel Malypetr, vřelý vztah k Sokolu měl Jan Evangelista Purkyně, Karolína Světlá, Josef Mánes, Jan Neruda a další.

Dr. Miroslav Tyrš (1832-1884)

Doktor filosofie, profesor výtvarného umění, dal novému spolku ideu, program i tělocvičný základ. Vycházel z antické kalokagathie, harmonického spojení krásy těla i ducha: „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Byl zvolen prvním náčelním Sokola, sestavil odborné české tělocvičné názvosloví, vydával a řídil odborný časopis „Sokol“, studoval dějiny umění, byl prvním českým výtvarným kritikem, členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Napsal programovou úvahu „Náš úkol, směr a cíl“ a tím dal sokolstvu pevný základ. Myšlenky v ní obsažené jsou nadčasové a jsou trvalým vodítkem sokolské činnosti. Hlavní myšlenkou je vědomí, že žádná, ani ta nejskvělejší minulost nezaručuje národům budoucnost, čím menší svým počtem národy jsou, tím větší činnost musí vyvinout, aby zůstaly platnými členy lidstva.

Jindřich Fügner

(1822-1865)

Světově vzdělaný a přesvědčený demokrat, zcestovalý po Evropě, se vypracoval z obchodníka na předního finančního odborníka. Zasadil se také o vytvoření české těsnopisné soustavy, byl spoluzakladatelem a ředitelem Hypoteční banky, členem výboru pro postavení Národního divadla. Vynikal vřelým vlastenectvím, lidskostí a mecenášstvím. Byl dobrým plavcem, bruslařem, hudebníkem, měl velký obchodní, podnikatelský a organizační talent, uspořádal první sokolské „šibřinky“. Při ustavení Sokola byl zvolen jeho prvním starostou a věnoval se Sokolu celou svou bytostí. Opatřil Sokolu první nářadí, najal místnost na cvičení, později veškeré své jmění věnoval na vybudování první sokolovny, která nadlouho byla největší tělocvičnou ve střední Evropě a dodnes slouží svému účelu. Jeho příkladem vzniklo sokolské „Ni zisk, ni slávu“.

Duchovní spojení Tyrše a Fügnera našlo svůj výraz také v tom, že r. 1872 se Fügnerova dcera Renáta stala Tyršovou manželkou.

Sokolská myšlenka

V pojetí Tyršově i Fügnerově je založena na zásadách svobody, demokracie, rovnosti a spravedlnosti pro všechny. Je prohloubena bratrstvím, které neuznává společenské, majetkové, třídní, rodové nebo rasové rozdíly ? nežádat rovnost, ale dávat ji, to je základ sokolského bratrství. Sokol se stal neodmyslitelnou součástí života naší společnosti, usiloval nejen o tělesnou, ale také o mravní výchovu svých členů. Založení Sokola vzbudilo veliký ohlas, v r. 1865 bylo již 20 sokolských jednot s téměř 2000 členy. Také vznikla první zahraniční jednota „Južni Sokol“ v Lublani a první sokolská jednota v Americe ve městě St. Louis.

V Sokole se od jeho založení cvičilo na nářadí, prostná, pořadová, běh, skoky, zápas a šerm, cvičení bylo doplňováno oblíbenou činností výletní. V r. 1871 bylo již sokolských jednot 120 a v nich sdruženo na 11 tisíc členů. V r. 1882, kdy Sokol slavil 20. výročí, se konal v Praze na Střeleckém ostrově první Všesokolský slet, který řídil osobně M. Tyrš. Nikdo si tehdy neuvědomoval, že jde o vystoupení světově jedinečné. Cviky byl y sice jednoduché, ale přesnost jejich provedení působila strhujícím dojmem?

Autorský tým

Sokolské župy plukovníka Švece

Autor: Autorský tým
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk