Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Další fotografie
Objevit v lánu obilí kruh chce bystré oko, ducha i zkušenosti.
(foto: z archivu Milana Vokáče,)

Jaký byl rok 2009 pro archeology II

10.05.2010

Třebíč - Závěrečnou přednášku jarního cyklu Muzea Vysočiny měl archeolog Mgr. Milan Vokáč, Ph.D. V loňském roce pracoval na několika záchranných výzkumech na celém Třebíčsku a pro veřejnost si připravil jejich souhrnný přehled. Protože toto bádání přineslo mnoho nových poznatků a shrnout je do jednoho článku by je příliš zestručnilo, rozhodli jsme se věnovat čtyřem hlavním tématům postupně. Pohybovat se budeme jak v čase, tak v prostoru a pokusíme se co nejlépe zprostředkovat vám materiály shromážděné týmem archeologů. Minule jsme se věnovali nejstaršímu nálezu kostí u Táborského mlýna, dnes se podíváme k Mohelnu, kde byl objeven rondel. Záhadný objekt, o jehož významu se vědci na celém světě zatím jen dohadují.


CARMEN
K objevení rondelu u Mohelna došlo v podstatě náhodou. Na leteckém snímkování České republiky si na ortofotomapě spolupracovníci Muzea Vysočiny - manželé Škrdlovi z Třebíče - všimli kruhového objektu, který se rýsoval ve vzrostlém obilí. Tentokrát to však nebyl vzkaz od mimozemšťanů ani vtipkujícího studenta s prkénkem na noze, ale vzkaz našich prapředků z mladší doby kamenné, tedy před 4.700 až 4.300 př. n .l.

Byla to tenkrát kultura pastevců a zemědělců, sídlících v osadách složených z domů postavených ze dřeva a hlíny. Proč však budovali tyto kruhovité objekty, netušíme. Vzkaz předků nám zatím zůstává utajen.

Rondely se nacházejí téměř po celé Evropě. V průběhu neolitu se začaly objevovat v Podunají a odtud se rozšiřovaly na západní Moravu, do Čech, Bavorska a Porýní. Nacházejí se však i dále k západu, dokonce až v Británii. Jsou známy rondely velmi rozdílných velikostí ? od 30 do 210 metrů. Rondel od rondelu se liší, vždy je to ovšem kruhový objekt, obehnán jedním nebo několika příkopy, často posílen palisádou. Příkopy byly přerušeny čtyřmi vstupy proti sobě, takže jejich spojnice tvoří kříž. Vstupy byly často orientovány podle světových stran. Přesto není zdaleka jisté, že se jednalo o obrannou stavbu. Podle nálezů nebyl vnitřní prostor výrazněji obýván, nacházely se v něm jen menší jámy, ohniště a pece. Budovaly se na vyvýšených místech, odkud byl dobrý rozhled, ale také v nestrategické, až skryté poloze.

Rondel od Mohelna má průměr 35 až 70 metrů a byl obehnán dvěma příkopy. I zde byl příkop nejspíše obehnán palisádou z dřevěných kůlů. Uvnitř opevněné plochy se nerýsují žádné větší objekty.

Sídliště, které k rondelu patřilo, bylo na sever od něho. Nalezly se zde střepy z nádob zdobených červenou malbou po výpalu, úštěpy a nožíky z obsidiánu (sopečného skla) pocházející až z východního Slovenska, tedy 400 km vzdáleného, a páskovaného rohovce, který pochází naopak z bavorských nalezišť 300 km západně od Mohelna. Svědčí to o čilé směně suroviny a o silných vazbách mezi jednotlivými pravěkými komunitami, ale i o významu tohoto místa v pravěku.Dnes se zde nachází běžné pole.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk

Související články: