Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Jan Kafka fotografuje panoptikum, nazvané Svět

25.09.2019

TŘEBÍČ - „Panoptikum svět aneb Už je tomu 180 let“, tak zní rýmující se název výstavy barevných fotografií Jana Kafky, která byla ve čtvrtek minulý týden zahájena v galerii Tympanon třebíčského zámku.


Jedná se o třetí ze čtyř výstav, které pro letošní rok pro různé výstavní síně na Vysočině připravil fotograf Jan Kafka z Mastníka. Autor, povoláním úředník, fotografuje téměř celý život, ale první samostatnou výstavu měl až letos v březnu v Národním domě v Třebíči, druhou ve vstupní síni Jaderné elektrárny Dukovany a třetí nyní ve schodišťové galerii Tympanon.

Z hlediska kurátorského je zajímavé, že pro jednotlivé výstavy Kafka dokázal sestavit tematicky jinak zaměřené soubory barevných fotografií. V případě aktuální výstavy tématem není nic menšího, než 180. výročí vynálezu fotografie. Ve snaze fixovat trvalý obrazový záznam na něm kdysi pracovala celá vyspělá Evropa i Amerika. Vítězství v tomto usilování je přisuzováno patentu Francouze Dagerra. V době digitálních čipů a pixelů je třeba připomenout, že toto dnes často nadužívané kreslení světlem se zrodilo za téměř alchymistických okolností - s účastí černajícího stříbra, bromu, chromu, cínu, olova, asfaltu, sulfidu sodného a odéru jodidových par. Za vynálezce fotoaparátu je pak považován Angličan Fox Talbot, jehož maličký krabičkový fotoaparát s hranami o délce 6 centimetrů jeho mrzutá manželka hanlivě nazývala „pastí na myši“. Od těch dob uplynulo již zmíněných 180 let a dnes někteří skeptikové tvrdí, že fotografovat už nemá cenu, neboť celý svět už byl ofotografován. Ano, dnes si můžeme prohlížet snímky ještě nenarozených dětí i srážek neutrin vzniklých těsně po velkém třesku. Za těch 180 let se stala fotografie senzací, paměťovým záznamem, dokumentem, vědeckou kresbou, špionážním prostředkem a nakonec i uměním. Vznikla řada fotografických žánrů jako portrétní nebo svatební fotografie, krajinářská fotografie, makrofotografie a třeba i konceptuální fotografie. Mnohé z těchto přístupů na své výstavě prezentuje i fotograf ze záliby Jan Kafka, který své tvůrčí krédo vyjádřil slovy: „Náměty nevyhledávám, ony si vyhledávají mne. Jsem velkým obdivovatelem všeho krásného.“ A tak na výstavě můžeme spatřit snímky s motivy koček, nevěstu zachycenou v delikátní situaci, bezmála japonskou kaligrafii či gestickou abstrakci. Milovníky přírody zaujmou fotografie zajímavého mraku, povrchu hnijícího ovoce nebo pěny na pivě. V expozici najdeme makrofotografii i fotografiku a také snímky kondenzačních čar na nebi. Nechybí ani sociální dokument a třeba surrealistickou poetiku na výstavě reprezentuje setkání barokní skulptury s elektrickým vedením nebo rezavým drátem přiškrcená světice. Škálu možných přístupů k fotografování prezentuje i dvanáct fotografií Kafkova třináctiletého vnuka Mária Gajdoše, kterého si autor přizval jako hosta. Chlapce zatím uchvacují hlavně detaily a barevnost přírodních jevů, ale prezentuje se i zdařilým snímkem se sportovní tematikou.

To, co bychom v případě jiného fotografa považovali za nedostatek, tedy přílišný rozptyl zájmů, to se v případě Kafkovy výstavy ke 180. výročí vynálezu fotografie jeví jako přednost. Jan Kafka navíc svoji výstavu nazval Panoptikum svět. K tomu je třeba připomenout, že panoptikum, tedy například i předvádění válečných veteránů, kteří přišli v boji o končetiny, bylo v 19. století rozšířeným zdrojem zábavy střední třídy. Názor na fyzické abnormality se ale od té doby změnil a v dnešní době se s panoptiky téměř nesetkáme. Toto vytěsněné vidění světa jako by se nám však oklikou vracelo především prostřednictvím krásné literatury. Svědčí o tom v poslední době kniha Ireny Obermannové Panoptikum české, provokativní spis Panoptikum s.r.o. básníka Jiřího Žáčka nebo autobiografie Cesta z panoptika třebíčské znalkyně české práce s eurofondy Věry Jourové.

Své dnešní úvahy si dovolím zakončit myšlenkou, že fotografie je především médiem, které má něco sdělit. Americký krajinářský fotograf Ansel Adams to vyjádřil slovy: Neexistuje nic horšího než ostrá fotka s nejasným konceptem.“ Výstava potrvá do 3. listopadu.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk