Je možné vzdorovat kyberšikaně?

Třebíč - Nastávající školní rok přináší dětem i učitelům změnu v každodenním režimu, na který si za dva měsíce zvykli. Někdo změnu vítá s úlevou, pro někoho je to tak trochu trauma. Za normálních okolností však ne nijak vážné a v podstatě všem příjemné. Pravidelnost a rytmus je lidskou přirozeností a parta kamarádů ve třídě již čeká, aby společně provedli nějakou tu legrácku. Ty se ve školách prováděly odnepaměti. Jejich míra však nesmí překročit únosnou mez, kdy se z legrácek stává šikana.

Co je to kyberšikana

Poměrně novým termínem je kyberšikana, která sice někdy nemusí bolet tělo, o to více však bolí duši, což je možná daleko nebezpečnější a trvalejší. Jaké podoby může tento druh šikany mít?

Začínat může třeba jednoduchými SMS zprávami a e-maily, ve kterých je oběti vyhrožováno či je urážena. S rozvojem mobilních telefonů, na kterých už není poměrně kvalitní fotoaparát a kamera ničím výjimečným, doznala dalšího rozvoje i kyberšikana.

Oběť již netrpí jen v okamžiku, kdy je týrána, ponižována či se ocitla v choulostivé situaci. Celá scéna se dá přeci nafilmovat a pověsit na internet. Tam se ponižováním spolužáka či spolužačky může bavit doslova celý svět. Trauma, které se dostavuje po takovémto ponížení, je někdy nesnesitelné. V Železném Brodě dohnal tento druh zvrhlé zábavy k sebevraždě učitele, v Polském Gdaňsku čtrnáctiletou dívku.

Co s tím?

Tyto tragédie i průzkumy ukázaly, že šikana není jen problém mezi žáky. Velice lákavou obětí bývá kantor. Čím hodnější a bezbrannější, tím lákavější. Oni totiž šikanisté nejsou žádní hrdinové, spíše naopak. Svoje činy vždy prováděli v přesile a kyberšikana jim do značné míry poskytuje i značnou anonymitu. Co více si takový zbabělý násilník může přát?

Podle průzkumu občanského sdružení Aisis a Nadace O2 se s kyberšikanou setkalo každé desáté dítě! Školy se proti tomuto rostoucímu druhu násilí brání a snaží se možnosti násilníků minimalizovat. Ve školních řádech se proto čím dál častěji objevují nové body, které zakazují používání jakýchkoli zařízení, kterými jde obrazový a zvukový záznam pořizovat.

Připravená novela zákona o školách tento trend podporovala. Nový ministr školství Josef Dobeš si však myslí, že zákaz nikam nepovede. Místo toho hodlá jít cestou, která funguje například ve Velké Británii. Tam jsou agresivní žáci vyloučeni z výuky a jejich rodičům dokonce hrozí značná pokuta.

Než však tato novela bude vytvořena a vstoupí v platnost, žáci jistě vytvoří a na internet umístí ještě mnoho klipů, jejichž jediným cílem je zesměšnit, potupit a ublížit. Zařízení, která mají k dispozici, čím dál více připomínají vybavení Jamese Bonda a zručnost filmových střihačů-amatérů roste.

Jak tedy problematiku řeší jednotlivé třebíčské školy? Obrátili jsme se na jejich ředitele, jak jinak než mailem, a dozvěděli jsme se, že se s novým ministrem školství v tomto ohledu moc neshodují. Všichni, kteří nám do uzávěrky stačili odpovědět, tuto problematiku řeší více nebo méně podrobným zákazem používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení během vyučování a pořizování jakýchkoli audio či video záznamů. Tento zákaz zároveň řeší i používání těchto prostředků jako taháku.

Co nám řeklioslovení ředitelé?

Ředitel ZŠ Bartuškova Leoš Šeda říká: „Jsem přesvědčen, že v dnešní době je třeba toto mít ve školním řádu nějakým způsobem ošetřeno. Jednak jako prevence šikany, jednak jako ochrana nejen žáků, ale i dospělých pracovníků školy.“

Milan Šelle, ředitel ZŠ Cyrilometodějská: „Od 1. 9. tohoto roku vstupuje na naší škole v platnost tento dodatek: mobilní telefony nesmějí být zapnuté během vyučovacích hodin. Za mobilní telefon si každý žák ručí sám. Žákům školy je zakázáno bez vědomí učitele pořizování zvukových a obrazových záznamů na mobilní telefony, fotoaparáty, videokamery, diktafony a podobná záznamová zařízení. Tento zákaz se vztahuje také na akce pořádané školou.“

Ředitel Gymnázia Třebíč Radek Blažek: „Třebíčské gymnázium má ve školním řádu bod: Veškerá elektronická zařízení musí být při vyučovací hodině vypnutá, pokud vyučující nerozhodne jinak. Tímto je ošetřeno, mimo jiného, že při důsledném vyžadování plnění ustanovení nelze pořizovat elektronické záznamy. Mimochodem, za našich mladých let nebyla možnost sdělovat celému světu, co by nehezkého a nepříjemného patřilo podle našeho názoru učinit našim úhlavním nepřátelům a autoritám. Ale dobře si pamatuji, že se osobní sdělení psala na zdi a vedly se silácké řeči v parcích. Nyní jsou pouze jiné prostředky ? globálnější?“

Ředitel Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa Pavel Svoboda: „V našem školním řádu máme už několik let zakotveno následující: Všem žákům je zakázáno používat a mít při sobě popřípadě v lavici mobilní telefony a přenosné audio přehrávače v průběhu vyučovacích hodin. Všechna tato přenosná zařízení musí být v době vyučovací hodiny uložena v aktovce. Nikdy jsme neřešili problém šikany nebo nějaké zneužití pro informování např. u písemných maturit, zkoušení atd. Nikdy jsme nezaváděli populární vybírání mobilních telefonů do ošatek apod.

Ředitelka Hotelové školy Třebíč Libuše Kolářová: „Ve školním řádu máme zakotveno, že pořizování fotografií a audiovizuálních záznamů ve škole není bez souhlasu ředitelství dovoleno.“

Ředitelka Soukromé střední odborné školy a středního odborného učiliště Renata Hrušková: „My máme toto obecně ošetřeno ve smlouvě o studiu i ve školním řádu ? jako zákaz telefonování a jiného používání mobilního telefonu.“

Ředitel ZŠ Třebíč, Horka-Domky Pavel Kessner: „Všimněte si, že školy namáhavě řeší problémy, které vznikly díky uvolněné morálce ve společnosti a zvrácenému výkladu pojmů svoboda a demokracie. Žák přece nemůže být ve škole svobodný v tom smyslu, že bude rušit výuku, ubližovat spolužákům, zesměšňovat své učitele - a škola nebude mít nástroje ani možnost adekvátně zasáhnout. Nejrůznější vykladači školské reformy rádi operovali s argumentem, že žák a jeho učitel by měli být partneři. Žák přece ale nemůže být partnerem vychovatele, který po něm vyžaduje řád a plnění povinností. Něco jiného je vzájemný respekt, úcta, tolerance, ale ti, kdo mluví o partnerství, hrají na falešnou notu. V každé skupině lidí musí být nastavena alespoň elementární pravidla spolužití. Ano, učitel by se měl za každých okolností chovat profesionálně, nemělo by mu tedy vadit, když si ho žák nahraje na mobil. Jiná věc ale je, jak se dá taková nahrávka upravit, zneužít a prezentovat. A úplně jiná věc pak je, slouží-li nahrávání spolužáků k jejich šikaně či zesměšňování. Proto je zákaz používání jakýchkoli audio či videonahrávek součástí našeho školního řádu.“

Nastavit mantinely

Žádný z ředitelů netrpí iluzí o tom, že by se škole zavedením podobných zákazů podařilo problém s šikanou a kyberšikanou vymýtit. Nastavit však zcela jasné mantinely a postavit šikanisty mimo slušnou společnost ostatních žáků považují za zcela nutné. Vždyť škola je přece místem přípravy pro život.