Jiřiny kvetou od července až do mrazu

Jiřiny patří mezi nejoblíbenější a také nejznámější zahradní hlíznaté rostliny. Svým robustním vzrůstem a zářivými barvami zahradu velmi zkrásní a zvýrazní. Doba kvetení je navíc mimořádně dlouhá. Těší nás od července až do prvních mrazíků.

Do Evropy byly jiřiny přivezeny teprve před 200 lety. Jako země původu se udává Amerika, především Mexiko. Z dřívějších maličkých planých a drobnokvětých rostlin dnes bylo vyšlechtěno mnoho odrůd se spoustou krásných barev, tvarů a velikostí.

Pěstování jiřin je velmi snadné, navíc poněkud připomíná péči o brambory. Velkou výhodou je, že nezarůstají plevelem, protože ho zastíní a udusí. Na co si pěstitelé někdy stěžují, je to, že na zimu se musí hlízy přenést do bezmrazé místnosti a že jejich vyrývání je náročné. Nicméně na přezimování jiřiny náročné nejsou, je možné je přechovávat dokonce v paneláku (to je naše rodinná zkušenost).

Výsadba

Hlízy jiřin sázíme na jaře, ideálně ve druhé polovině dubna, tedy v podobném termínu jako výsadbu brambor. Při sázení zacházíme s hlízami opatrně, abychom neulomili maličké výhonky, které už bývají vyrašené. Rostlinám to sluší v řadách, při střídání různobarevných odrůd. Pohled na takto upravené záhony je pastvou pro oči. Pokud máme rostlin jen několik, sázíme je jednotlivě. Volíme slunečné stanoviště chráněné před větrem. Rostliny snesou i polostín nebo stín, projeví se to ale menším množstvím květů, které však kvetou déle. Jiřinám prospívá úrodná půda, obohacená zahradním kompostem nebo proleželým hnojem. Nad kořenovým krčkem by měla být 8 ? 10 cm vysoká vrstva zeminy. Přibližně po šesti týdnech se objeví první výhonky nad zemí. Jiřiny nedáváme příliš blízko sebe, protože se hodně rozrůstají. Nicméně velikost jednotlivých rostlin je závislá na odrůdě. Hned při sázení je vhodné dát k rostlinám kolík, který při pozdějším zatloukání může poškodit podzemní části. Ke kolíku později podle potřeby jednotlivé výhony přivazujeme. Chráníme je tak před větrem, který by je mohl vylomit.

Vegetace

Během období vegetace rostlinám prospívá vydatná zálivka, pokud je suché počasí. Rostlina pak pěkně roste a nasazuje stále nové květy. Okopávání většinou není nutné, pokud, tak ho provádíme velmi opatrně, abychom nepoškodili hlízy. Plevel pod jiřinami nemá moc šancí k růstu. Pokud chceme vypěstovat rostlinu, která má více postranních výhonů, podaří se nám to lépe, když první výhony zaštípneme ve výšce přibližně 40 cm. Dále se rozhodneme, jestli chceme vypěstovat mnoho menších květů (v tom případě vyštipujeme jenom ty květy, které postupně odkvétají, aby rostlinu nevyčerpávaly tvorbou semen), nebo zda nám jde o sice méně, ale velkých kvalitních květů (pak bychom vyštipovali na výhonech boční poupátka a nechávali jen hlavní poupě). Květy do váz řežeme nejlépe ráno nebo večer ostrým nožem. Vybíráme plně rozkvetlé. Pokud jim denně měníme vodu, vydrží dlouho krásné.

Sklizeň

Vzhledem k tomu, že hlízy nejvíce narůstají koncem léta a začátkem podzimu, snažíme se je na záhoně opravdu nechat co nejdéle. Až první mrazík a následné poškození rostliny je nejvhodnějším signálem k vyjmutí hlíz ze země. Vyryjeme je za suchého počasí opatrně rýčem tak, abychom je nepoškodili, mohla by je totiž pak snadno během uskladnění poškodit hniloba. Zahradními nůžkami odstřihneme stonky a listy, ponecháme jen délku přibližně 5 cm. Přebytečnou hlínu lehce očistíme. Hlízy obrátíme zbytky stonků dolů, tak z nich vyteče přebytečná vlhkost, pak je necháme oschnout.

Přezimování

Následně hlízy uložíme do sklepa. Vhodná teplota ke skladování se pohybuje mezi 4 - 6 st. C. Ke zdárnému přezimování potřebují sucho a chladno, mráz jim však škodí. Velmi vhodné je označit si každou jiřinu kartičkou s její barvou nebo odrůdou. Usnadní nám to pak na jaře rozhodování, kam máme kterou rostlinu umístit, aby záhony byly pěkně barevně sladěné. Hlízy skladujeme v bedničkách nebo pevných papírových krabicích. Velmi dobře přezimují i v gumičkou uzavřených igelitových taškách. Do každé tašky dáme 1 ? 3 hlízy (podle velikosti) přibližně týden po vyjmutí ze země. Tašky můžeme narovnat na sebe do velkých beden. Přes zimu nevyžadují žádnou další péči a vydrží v dobrém stavu až do výsadby na jaře. Je důležité si pamatovat, že hlízy rozdělujeme na menší až těsně před jarní výsadbou, jinak by nám snadno přes zimu mohly uhnít. Jarní dělení rostlinám prospívá, výhony nejsou zahuštěné. Navíc je tímto způsobem snadno rozmnožíme.

Třídění

Jiřiny se třídí do skupin podle tvaru i podle velikosti květů. Krásné jsou např. leknínovité, pomponkovité, kaktusovité, anemonkovité a pavoukovité odrůdy. Přesto na našich zahradách stále převládají běžné červené jiřiny. Určitě stojí za to sehnat si více barevných odrůd, které nám pak budou dělat radost svými pozoruhodnými květy.