Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Jubileum moravského sběratele písní

20.06.2019

František Sušil se narodil 14. června 1804 v rodině rousínovského hostinského Fabiána Sušila a jeho manželky Terezie, rozené Pospíšilové. Vychodil obecnou školu a začal studovat u svého strýce, kaplana F. Pospíšila. Gymnázium dokončil v Kroměříži, kde roku 1821 maturoval a ve studiích pokračoval na filosofickém ústavu v Brně.


Zde ho piarista František Kinský a kaplan V. Žák přesvědčili ke studiu klasických i moderních jazyků a uvedli ho do literatury. František Sušil začal psát básně a překládal klasické autory. Na kněze byl vysvěcen roku 1827 a nastoupil jako kaplan do Olbramovic a Bohutic. Roku 1837 byl povolán jako profesor Nového zákona na teologický ústav do Brna, kde působil až do smrti. Roku 1863 byl vyznamenán ruským Řádem sv. Anny a roku 1865 dostal čestný doktorát Vídeňské univerzity. Téhož roku napsal František Tomáš Bratránek velkou stať Moravská lidová píseň, kterou Sušil označil jako velké povzbuzení pro svou práci.

Lidové písně sbíral od studentských let. Vydal sbírku téměř 2 400 písní s názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Vycházela po sešitech v letech 1853–1859, roku 1860 vyšla souborně. Sbíral nejen na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, nebo ve slovanských osadách v Rakousku. Po několikerém předvedeních zapisoval zvlášť nápěv a text, který si navíc nechal ještě jednou přeříkat. Z rozsáhlého shromážděného materiálu vybral pro zveřejnění jen část. Písně, které byly již v Erbenovi, do svých edicí zpravidla nezařazoval. Sušil sice vydal celkem tři samostatné písňové edice, ale stejné písně se v nich objevují jen v malé míře. Nová vydání editovali Bedřich Václavek a Robert Smetana.

Mimo sbírání písní byl F. Sušil i velmi výkonný překladatel církevních hymnů, latinských básníků Ovidia, Catulla a Propertia, přeložil spisy Apoštolských Otců, Válku židovskou od Josefa Flavia a zejména Nový zákon, u něhož přihlédl k řeckému textu a přiložil věcně bohatý komentář. Kromě toho vydal Krátkou prosodii českou (1861) a několik vlastních básnických sbírek. Významnou měrou se podílel roku 1863 na přípravách jubilea příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Zemřel 31. května 1868 v Bystřici pod Hostýnem. P. František Sušil významně ovlivnil celou generaci moravských kněží a hudebníků. Jeho lidové písně jsou např. podstatnou částí repertoáru Jaroslava Hutky a řady pěveckých sborů a písničkářů. Roku 2004 byla k výročí narození uspořádána konference, ze které vyšel obsáhlý sborník a následujícího roku vyšla i knížka „Sušilovské zrcadlo“, editovaná Jiřím Plockem, připravovaná k témuž výročí. Zahrnuje vztah mnoha osobností. Za všechny jmenuji alespoň Dušana Holého, Antonína Přidala, Miloše Štědroně, Petra Ulrycha a Vladimíra Mertu. Na konci knížky je mj. připojena diskografie „Sušilových“ písní, zpívaných současnými interprety. Po Františku Sušilovi je pojmenován asteroid 21229 Sušil (1995 SM1), objevený roku 1995 na hvězdárně v Ondřejově. Roku 2018 uspořádalo brněnské Diecézní muzeum výstavu František Sušil – život, dílo, odkaz.

Autor: Radovan Zejda
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk