Kam kráčí kultura v Třebíči

Třebíč - O kultuře v okresním městě se již dlouho nemluvilo tak bouřlivě jako po odvolání dnes již bývalé ředitelky městského kulturního střediska Hany Štěpničkové. Nová rada ji odvolala krátce po svém ustanovení a vypsala výběrové řízení na nové vedení této příspěvkové organizace. O důvodech, které k tomuto rozhodnutí radu vedly, se již řeklo a napsalo mnohé. Jasné je, že kultura by se v Třebíči měla dělat jinak. Jak? Na to jsme se zeptali těch nejpovolanějších. Starosty Pavla Heřmana a místostarosty Milana Zeiberta, který má kulturu ve svém ranku.

Dočkáme se koncepce?

P. H. Co, můžeme dnes prozradit, bude jen obecné vymezení pojmů. Celou dobu jsme kritizovali, že tu naprosto chybí koncepce. To ovšem neplatí jen pro kulturu? Koncepce je politický dokument, který pracovníkům vymezuje prostor, ve kterém se mají pohybovat. Zároveň je kryje, protože když se pohybují ve vymezeném prostoru, mají veškerou podporu vedení radnice. Byli bychom rádi, kdybychom do její tvorby vtáhli i opozici. Koncepce totiž musí přesahovat jednotlivá volební období. Nemělo by se stávat, že nástupem nové garnitury se mění i chod celého resortu. Může se totiž stát, že za čtyři roky to bude právě opozice, která bude muset navazovat.

M. Z. Ani my, i když se nám mnoho věcí nelíbí, nehodláme měnit vše. Některé věci byly dobré a na ty hodláme navazovat. Nyní právě probíhá analýza toho, co ponecháme, a co ne.

Na radnici jsme tři týdny, nyní se ještě orientujeme a zjišťujeme pravý stav věcí, protože i když jsme byli zastupitelé, nedostávali jsme zcela pravdivé a ucelené informace.

Kdy by měla být koncepce hotová?

P. H. Co nejdříve. Rozhodně během prvního čtvrtletí

Na jakou kulturu se máme těšit?

P. H. Nyní hledáme model kultury, který by byl akceptovatelný širokou veřejností a zároveň ji obohatil o věci, které se tu neděly. Je nutné podotknout, že současný model kultury je značně neprůhledný. Do MKS se hrnuly různé budovy a zařízení, takže rozpočet na kulturu, který je okolo 17 milionů, v sobě zahrnuje spoustu peněz na provoz a údržbu těchto budov a další práce, které s tím jsou spojeny. Jedním z úkolů tedy je tuto částku rozdělit a zjistit, kolik peněz šlo opravdu na kulturu. Potom si řekneme, kolik peněz na skutečnou kulturu máme, a určíme, jak to bude s dramaturgií. Současná dramaturgie není vyloženě špatná, ale je trochu jednostranná a deformovaná.

Počet budov, které spravuje kultura, se musí zredukovat. Máme tu odbor správy majetku, tak proč by to mělo dělat MKS?

Co vás čeká?

M. Z. Radnice nemůže suplovat vedení kulturní instituce. Nyní musíme najít člověka, který bude schopen naplňovat onu koncepci, čili politické zadání, které převede do praktických kroků. A musí to udělat velmi citlivě, aby nenarušil dobré věci, které tu nesporně jsou.

Další otázka, která se nabízí, je to, zda není možné za stejně peněz pořídit kulturu kvalitnější a zda jediným měřítkem kvality je návštěvnost. Zde bych se chtěl zastavit u jednoho momentu, který se tu objevoval. A to je komercionalizace kultury. V praxi to znamená, že se pozve slavná tvář z televize a návštěvnost je opravdu veliká. Stejná návštěvnost by ale byla, i kdyby stejnou tvář pozvala nějaká soukromá agentura ? podnikatel, jehož hlavním cílem je vytvářet zisk, jak praví živnostenský zákon.

Rozdělme si tedy akce na kulturní a komerční.

P. H. Jako příklad akce kulturní lze uvést třeba festival Zámostí. To je multižánrová záležitost, známá již daleko za hranicemi města. Organizátoři nejsou nějací podnikatelé pohybující se v šoubyznysu, ale lidé, kteří mají alternativní kulturu rádi a každý rok sem přivedou nějaké zajímavé účinkující. Tento kulturní festival má již svoje vyhraněné publikum, které mnohdy přijíždí i z velké dálky. Tato akce nevytváří zisk proto, aby z toho mohli být oni podnikatelé živi. Mnohdy nevytváří zisk vůbec žádný a oni festival naopak musí zadotovat.

Jako protipól je možné postavit pivní slavnosti. Pořadatelé samozřejmě do programu zařadí i nějakou tu kulturní akci, ale je to tam proto, aby byla nějaká náplň k pití piva. Navíc nikdy nezařadí něco neotřelého a objevného, ale naopak líbivého. Tedy to, co táhne. Toto kultura není. Cílem slavností piva je vytvářet zisk.

Jak by tedy mělo MKS fungovat?

P. H. My si nemyslíme, že posláním městského kulturního zařízení je dělat kulturu tímto komerčním způsobem. Musí se najít nějaká dělící čára, kdy je to holý byznys a kdy už je to kultura. Když hovoříme o rozšíření kulturní nabídky, neznamená to, že město zaplavíme nějakými alternativními, nezáživnými menšinovými žánry, ale chceme, aby si tu to své našel každý. A hlavně, aby se tu objevily věci, za kterými je v současné době nutno cestovat jinam.

Já mám třeba zkušenosti s operním festivalem a jsem si jist, že když bude opera dobře připravena a propagována, že to publikum na ni přijde.

Co spolupráce MKS s ostatními subjekty?

M. Z. Spolupráce rozhodně ano. Úkolem městského kulturního střediska není pouze produkovat programy vlastní, ale také pomáhat propagovat kulturu, kterou zde provozují jiní pořadatelé. To znamená jim umožnit propagaci na plakátech, ve zpravodaji, na internetu. Kulturní nabídka města tam musí být nabídnuta v celé škále. Milovníky kultury ani turisty nezajímá, kdo kterou akci pořádá. Je třeba jim nabídnou komplet a oni si již vyberou.

P. H. V takové nabídce samozřejmě nebude chybět podobná věc, jako byla prodejní výstava reprodukcí Karla Gotta. Tato komerčně jistě velmi úspěšná akce by byla stejně úspěšná, kdyby byla provedena někde v maringotce. Ty fanynky by tam stejně přišly, protože je to Karel Gott. Je to bezesporu špičkový zpěvák, který ve svém žánru ledasco dokázal, ale malování není jeho obor. Galerie Malovaný dům je galerie, která byla proslavena v minulosti výstavami umělců, kteří mají jméno nejen u nás, ale i ve světě. Pro milovníky výtvarného umění je Galerie Malovaný dům pojmem, a to i v zahraničí. Jmenujme například výtvarníky Jiřího Koláře nebo Adrienu Šimotovou? A nyní se tam vystavovaly reprodukce Karla Gotta.

Nechci to kritizovat zcela zásadně, ale to bych nechal komerční sféře.

Co filmový klub?

M. Z. I tam by mělo dojít k zásadní změně výběru filmů. Nyní je to spíš jakési premiérové kino. Už jsme oslovili některé lidi, kteří filmový klub dělali v 80. létech, a jsou ochotni do toho jít znovu.

Kdo bude v kulturní komisi?

M. Z. Každá z deseti stran, které jsou v zastupitelstvu, tam bude mít svého zástupce. Nemusí to být a taky to většinou nebývá zastupitel. Apelujeme ale na kolegy, aby navrhovali lidi ochotné a schopné spolupracovat na tvorbě zmiňované koncepce kultury. K členům, které si vyberou politické strany, dodáme ještě několik nezávislých odborníků. Rozhodně to bude nový ředitel MKS, rozhodně paní ředitelka městské knihovny, určitě někdo ze základní umělecké školy. Tam jsme stáli o Franka Spekhorsta, ale ten má ve schůzovací době výuku. Okamžitě jsme se shodli také na Vítu Coufalovi, tak doufáme, že nás neodmítne.

Budete brát komisi vážně?

M. Z. Naprosto. Všechny komise hodláme brát velmi vážně.

Kalendář kulturních, sportovních a volnočasových akcí v Třebíči 2011

Jedním z prvních kroků nového vedení města je vznik celoročního kalendáře kulturních, sportovních a volnočasových akcí. Pracuje na něm koordinátorka Zdravého města Iveta Ondráčková. Do kalendáře zařadí všechny akce, jejichž organizátoři nahlásí datum, hodinu, místo a název na adresu i.ondrackova@trebic.cz. Uzávěrka je 13.12., následně proběhne domluva mezi organizátory příbuzných akcí, které budou termínově kolidovat.