Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Kolem Mařenky ještě bojují o přežití zbytky smrků

02.03.2020

TŘEBÍČSKO (ap) - Budou-li lesy umírat dál takovým tempem, jako poslední dva roky, stane se z Česka holina. A to se ještě v roce 2017 státní lesy chlubily, že je naše republika nejvíce zalesněná v historii. Nejde jen o samotného kůrovce. Nejhorší je sucho. Kvůli němu chřadnou i listnaté stromy, které přitom mají být spásou.


Smrkové lesy na Třebíčsku už to mají kvůli suchu a kůrovcové kalamitě tak říkajíc za sebou. Ve státních lesích letos plánují jen nahodilé těžby 260 tisíc kubických metrů dříví. Před lesníky státních lesů je obnova 530 hektarů lesa výsadbou 3 170 000 kusů sazenic. Podobné perspektivy jsou i před soukromými vlastníky lesů, kteří mohou počítat i se státními dotacemi.

Sucho, sucho, sucho

Sucho loni pokračovalo, ostatně pokračuje už mnoho let po sobě. Je to nekonečný příběh. Mírné zimy, málo vláhy. Loni se rozběhlo jaro, pak přišel chladný květen, který lesům pomohl tím, že zarazil množení kůrovce, který tak měl o generaci méně, v loňském roce dvě až tři generace v jižnějších částech okresu. Ale už to alespoň nebyly ony tři až čtyři generace jako v předchozích letech.

Třebíčsko už má vrchol kůrovcové kalamity za sebou. Teď všechny zainteresované čeká nutnost vypořádat se s jejími následky. V nejvyšších polohách kolem hory Mařenky sice ještě bojují o své přežití zbytky smrkových porostů, lýkožroutem nenapadených lesů ale v našem regionu už moc není. Některé lesní porosty nicméně přežily i jinde na příznivějších stanovištích, kde se i v suchých letech držela vlhkost. Mladé, oslabené smrkové porosty ale těžko reagovaly na sucho a kůrovec je dorazil. „Na Náměšťsku je většina dospělých smrkových lesů už buď suchých nebo napadených. Zůstávají už jen některé mladší porosty, ale je otázka, co z nich zůstane v letošním roce,“ zauvažoval vedoucí Odboru životního prostředí a živnostenského na náměšťské radnici Tomáš Sedláček.

Vzhůru na holiny

Následkem kůrovcové kalamity vznikly rozsáhlé holiny, spousta menších holin a smíšené porosty se zastoupením smrku se proředily. S obnovou porostů se začínalo průběžně s postupujícím suchem od roku 2015. Přesto se plocha holin s postupem kalamity zvětšila. Na Třebíčsku budou lesníci ročně zalesňovat asi třetinu holin, ale zalesňovat je budou postupně. Chtějí je postupně rozpracovat, to znamená, že se například dvacetihektarová holina neudělá celá najednou, ale vybere se část, kde lze očekávat, že nastoupí přirozená obnova lesa. Mohou tam nalétnout listnáče jako jsou osika, bříza, jeřáby, duby, buky, vrby, jedle, habry, olše nebo i zmlazené modříny. Tam, kde nejsou mateřské stromy vhodné pro přirozenou obnovu, se začne s obnovou lesa umělou sadbou.

Lesům naproti

Lesníci nemohou přestat lesy uměle sázet, musí jít žádoucí obnově lesů naproti. Využívat hodlají všech dřevin, příští lesy by tedy měly být hodně pestré. Možností je dělat sazbu tzv. jednotlivě smíšenou, kdy se v řadách sazenic budou střídat třeba smrky s bukem nebo lípou. Skupinovitě smíšený les vznikne tak, že třeba hektar lesa bude zalesněn jednou dřevinou a vedle něj osadí plochu jinou dřevinou, včetně jilmů, jedlí nebo třešně ptačí. V konečném důsledku lze předpokládat, že si příroda „zařídí“ v novém lese pestrou mozaiku dřevin. V jižní části Třebíčska je už dnes druhová skladba lesa poměrně pestrá.

Pokračování na straně 6.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk