Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Vládci všech vod se výkon filharmoniků zřejmě líbil, takže i když v okolí lilo a burácel hrom, nádvoří náměšťského zámku zůstalo suché.
(foto: Jan Uher)

Koncert pro Neptuna aneb Park plný tučňáků

20.06.2011

Náměšť nad Oslavou - Dvaadvacátý koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae konaný minulý týden ve středu na nádvoří náměšťského zámku byl skutečným hudebním zážitkem. V prostorách, kde zanedlouho začnou Folkové prázdniny, zasedla Pražská komorní filharmonie dirigovaná mladým, leč výborným Tomášem Netopilem. Dvě další hudební esa přijela v podobě houslisty Romana Patočky a violoncellisty Jiřího Bárty.


CARMEN
Na programu byla díla Vítězslava Nováka ? Slovácká suita pro malý orchestr, op. 32; Miklóse Rózsy ? Sinfonia concertante pro housle, violoncello a orchestr, op. 29 a Ludwiga van Beethovena ? Symfonie č. 6 F dur Pastorální, op. 68.

Zatímco jména prvního a třetího skladatele zná každý, jméno Miklós Rózsa je asi většině posluchačů neznámé. Přitom patří mezi nejslavnější skladatele filmové hudby. Hudbu složil zhruba ke stovce hollywoodských filmů, za šestnáct byl nominován na Oscara a čtyřikrát ho opravdu dostal. Právě při jeho symfonii se blýskli sólisté Roman Patočka a Jiří Bárta. Oba podali strhující výkon a sklidili zasloužený bouřlivý potlesk.

Hudební těleso, jako je Pražská komorní filharmonie, je zárukou kvality, a když se spojí s prostředím, jako je náměšťský renesanční zámek, je silný a krásný zážitek zaručen. Dokonale zvládnutá organizace je pak jen příjemnou samozřejmostí umocňující celkový dojem.

Koncert zahájil náměšťský starosta Vladimír Měrka. Přestože na nebi se převalovala těžká mračna, ubezpečil všechny, že letištní meteorologové předpovídají večer bez deště. Asi v první třetině koncertu však z nebe začaly padat těžké kapky. Upřeli jsme oči na Neptuna, vládce všech vod, který vévodí fontáně uprostřed nádvoří, a společnou modlitbou poprosili o laskavost. Snad nás vyslyšel, a tak zůstalo jen u pár kapek a lidé se potichu vraceli z podloubí na původní místa.

O přestávce jsme si užili dalšího krásného úkazu, když se do parku vyhrnuli filharmonici ve fracích a park se tak na chvíli změnil v obří výběh zoo. Drahocenné nástroje, které si s sebou nosili, scénu ještě umocňovaly, a my se tak na chvíli ocitli v obrazu Adolfa Borna.

Poslední část koncertu byla jako stvořená pro tento večer. Venkovské prostředí na otevřeném nádvoří, zpěv ptáků, kterého si mohli o přestávce všichni užít v parku, burácení vzdálené bouře - v blízkém okolí pěkně lilo - a závěrečná část přinášející klid a mír do duší všech přítomných způsobily, že se mnohým z pohodlných křesílek ani nechtělo a hudbu v sobě nechali doznívat ještě po tom, kdy hudebníci dávno opustili pódium.

Dvaadvacátý koncert v Náměšti byl překrásným přelomem týdne, za který patří pořadateli náležité poděkování.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk