Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Kristus vstal z mrtvých

17.04.2019

TŘEBÍČSKO (pch) - Těmito slovy, která pronáší papež ve Vatikánu, každoročně vrcholí největší křesťanské svátky Velikonoce. Dnes jsou tyto svátky tak trochu nepřehledným mixem křesťanských, pohanských a novodobých konzumních tradic, kdy bohužel ty posledně jmenované vítězí na celé čáře.


Velikonoce mají především obrovský duchovní obsah. Vypovídají nejen o lidském utrpení, o obětování a o smrti, ale také o naději, o lásce a o pokoře. Téměř dva tisíce let starý příběh nás nepřestává každoročně fascinovat.

Své magické kouzlo má Velký pátek, kdy vítězí beznaděj a kdy se zdá, že už není cesty dál. Tu střídá Bílá sobota. Kristus leží v hrobě, je čas na rozjímání a zpytování svědomí. A vše vrcholí nedělní oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Oslavou naděje a nového zrození. Samotné vzkříšení je opředeno tajemstvím a je základním kamenem křesťanské víry.

Na Květnou neděli vjel Ježíš Kristus na oslici do Jeruzaléma a vítaly ho davy. Jeho osud byl už tehdy zpečetěn a Ježíš věděl, nebo alespoň tušil, co ho čeká. Následuje Jidášova zrada, poslední večeře, cesta na Golgotu, ukřižování, smrt a nakonec zmrtvýchvstání.

Velikonoční pondělí už nemá žádný křesťanský přesah, o to víc z něj čiší lidové tradice, které mají svůj základ už v pohanských dobách. Bohužel, ale pro dnešní generace je na Velikonocích nejdůležitější to, že jsou čtyři dny volna.

Autor: pch
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk