Květen je kromě lásky také časem klíšťat

Vysočina - Klíště obecné (Ixodes ricinum) patří mezi roztoče. Krev saje ve třech svých vývojových stádiích, jako larva, nymfa a dospělec. Žlutočerné samičky bývají větší než červenohnědí samečci. Asi čtyřmilimetrové tělo samičky se může při plném nasátí zvětšit až na jeden centimetr.

Jak klíště najde svého hostitele? Slepému tvoru při tom pomáhá tzv. Halleyův orgán, díky kterému klíště reaguje na vydechovaný oxid uhličitý. Klíště neskáče, ale padá z rostlin přímo na hostitele. A dokáže pít krev naprosto nepozorovaně. Do hostitele pouští anestetika, látky proti srážlivosti krve, a látky, které mu pomáhají lépe se držet v ráně.

„Každý rozumný člověk by měl zvážit, kde se pohybuje, a nechat se očkovat, ale to riziko klíštěte je v přírodě normální a přirozené. Je to stejné, jako že vás může štípnout vosa a může na vás spadnout šiška ze stromu, jsou to věci, které se dějí běžně,“ uzavírá otázku nebezpečnosti klíšťat Radek Blažek.

Očkování pokryje jen jednu nemoc

Mezi nejzávažnější onemocnění, která klíště šíří, patří klíšťová encefalitida a lymská borelióza. V roce 2009 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 816 lidí, především na jihu Čech. Vysočina zaznamenala 90 případů, o dvacet víc než v roce 2008. V kraji byla situace nejhorší na Jihlavsku. Třebíčsko bylo relativně bezpečné, nemoci se prokázaly jen u několika procent testovaných klíšťat.

Příznaky mohou být snadno zaměnitelné s chřipkou. Objevují se teploty, bolesti hlavy, únava. Po několika dnech nepříjemnosti ustoupí, jde ale jen o fázi, kdy virus nabírá další síly. První projevy se objevují asi čtrnáct dnů po nakažení. Teprve tehdy je možné nemoc diagnostikovat z krve. „Pokud má člověk klíště, tak by ho měl šetrně odstranit, pak by se mělo místo pozorovat, jestli nedojde k zarudnutí. V první fázi se mohou objevit příznaky chřipky, nějaké virózy. Pak se stav nakrátko zlepší a nastupuje druhá fáze. Většinou to probíhá právě v těchto dvou fázích. K lékaři by se měl určitě člověk dostavit už tehdy, pokud měl klíště a objevily se první příznaky,“ uvádí třebíčská praktická lékařka Eva Benková. Chabou útěchou nemocným může být fakt, že kdo už jednou prodělá klíšťovou encefalitidu, je vůči viru v budoucnu imunní.

Borelióza se projevuje typickým zarudnutím, které lékař pozná. Vyšetřením krve se ale nemoc prokáže nejdřív za šest týdnů. Borelióza postihuje nervy, svaly a klouby. V prvním stádiu, které se projevuje jen skvrnou na kůži, je dobře léčitelná antibiotiky. V dalších fázích může zanechat trvalé následky. Boreliózu často provází i babesióza, při které kromě horečky trpí nemocný také bolestmi svalů a zvětšením jater. U lidí bez sleziny se udává až padesátiprocentní úmrtnost.

Letošní sezóna je sotva na začátku, ale první nemoci se už na Vysočině objevují. „Co se týče lymské boreliózy, tak už bylo nahlášeno třináct případů,“ informuje vedoucí protiepidemického oddělení KHS Jihlava Alena Dvořáková

Od klíštěte je možné se nakazit taky ehrlichiózou, horečnatým onemocněním, které provází vyrážka po celém těle. Léčí se pomocí antibiotik. V loňském roce byl zjištěn větší počet klíšťat, která přenášejí ehrlichiózu než encefalitidu, proti které jediné se dá očkovat. Borelióza u infikovaných klíšťat vede stabilně.

Na Vysočiněse očkuje častěji

Na trhu jsou k dostání dvě vakcíny proti klíšťové encefalitidě. „Nejdéle se používá FSME Immun, používá se už dvacet let. Později se objevil Encepur. Jsou to očkovací látky pro dospělé i pro děti, jen v jiných koncentracích,“ informuje Eva Benková. Aplikují se vždy tři dávky. Po první dávce následuje druhá za čtrnáct dní. Už po této druhé dávce je člověk chráněn. „Je mezi nimi určitě rozdíl, Encepur obsahuje nižší dávku antigenu, takže se hodí pro alergiky nebo pro atopiky, pro ty, kteří mají astma a alergickou rýmu. Bylo popsáno, že má méně nežádoucích účinků, “ hodnotí očkovací látky Benková. Ve vlastní praxi ale lékařka nežádoucí reakce nezaznamenala ani u staršího typu očkovací látky.

Vakcinace probíhá v chladných měsících. „Očkuje se první očkovací látka, druhá za měsíc a třetí za devět až dvanáct měsíců. Přeočkovává se až za tři roky, pak až po pěti letech,“ popisuje postup Benková. V letních měsících je možné nechat se očkovat ve zkráceném schématu. Druhá dávka se podává už za čtrnáct dní, třetí pak jednadvacátý den.

Kompletní očkování stojí přibližně 1500 korun. Cena jedné očkovací dávky se pohybuje okolo čtyř set korun. Další peníze vydáte u lékaře při aplikaci.

Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v Česku sedmnáct procent. Vysočina tento průměr lehce překračuje, očkovat se nechalo devatenáct procent obyvatel. Pojišťovny přispívají většinou jen dětem a mladistvým. „V letošním roce je příspěvek na očkování určen dětem do patnácti let v maximální výši 500 korun,“ uvádí Karel Svoboda z třebíčské VZP. Česká zdravotní průmyslová pojišťovna přispívá třemi sty korunami lidem do osmnácti let. Jen Zdravotní pojišťovna Metal Aliance má výši příspěvku stanovenou u všech věkových kategorií na maximálně šest set korun.

Proti lymské borelióze žádné očkování neexistuje. Loni byla tato nemoc diagnostikována u skoro čtyř tisíc lidí.

Českým vědcům z Biologického centra AV ČR se podařilo popsat hospodaření klíštěte se železem. To stálo u vzniku vakcíny proti klíšťatům, která se prozatím v Česku testuje. Zjednodušeně se dá říct, že díky vakcíně se staneme pro klíšťata jedovatými. Klíšťata nebudou schopna dospět a množit se.

Chraňte se, nespoléhejte na babské rady

Ochranou může být používání repelentů. Aby byl opravdu účinný, měl by repelent obsahovat minimálně deset procent diethylmetatoluamidu (DEET), který kromě klíšťat odpuzuje i komáry. Do kategorie babských rad patří doporučení preventivně užívat vitamin B. „To jsou pověry, nečetla jsem žádnou studii, nikde to nebylo zmapováno, nikde to nebylo sledováno. Pokud si člověk vezme vitamín B, tak si asi neublíží, ale účinek nikdy prokázaný nebyl,“ uzavírá Eva Benková.

Při vyndávání klíštěte je nutné dbát na to, aby se tělo klíštěte nezmáčklo. Došlo by tak k vypuzení slin do rány. Pokud v ráně zůstanou utržená kusadla, jde o menší nebezpečí, než které vzniká při vniknutí slin. Samotná kusadla žádnou nákazu nepřenášejí. Většinou se sama z ranky vydrolí. Nepředstavují větší riziko než zadřená tříska. Rostrum, neboli bodec klíštěte sloužící k sání, není spirálovité, proto rady o vykroucení klíštěte jakýmkoli směrem postrádají smysl. Sosáček má trny, zpětné háčky, takže nejlepší pohyb je vyviklání klíštěte ven.

Parazit trápí i zvířata

„Klíšťata způsobují velké lokální reakce a přenášejí řadu virů, které mohou způsobit různé typy infekcí, včetně boreliózy,“ uvádí veterinář Jan Gross. Ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty. Postiženy jsou různé orgány, klouby i mízní uzliny. Nemoc je léčitelná antibiotiky. Úspěšně ale jen tehdy, pokud je podchycena včas. V chronické fázi je nevyléčitelná.

Další nemoc, která napadá imunitní systém, je ehrichióza. Zvíře hubne, trpí infekcemi kůže, selhává mu dýchání. Nemoc často končí úhynem zvířete.

Prvok babezia canis způsobuje babeziózu. Jde o onemocnění, které se vyskytuje především ve středomořské oblasti. Na hostitelích se může infikované klíště dostat i do České republiky. Nemoc již byla potvrzena na Slovensku, v Německu či v Polsku a v roce 2009 i u nás. Babezióza poškozuje krvinky, terapie je náročná a často neúspěšná.

Toxiny, které produkují samičky klíšťat, mohou zvířeti způsobit ochrnutí končetin. Paralýza pak postupuje k hlavě. Zvíře umírá následkem ochrnutí dýchacích svalů. K nakažení dochází v průběhu sání klíštěte, ale ne hned po přisání. Důležité proto je klíště co nejdřív odstranit, nejlépe do dvou hodin od přisátí. Na psy existuje očkování proti borelióze, ale ne proti encefalitidě. Cena očkování je 300 korun za jednu dávku. Očkují se dvě dávky po sobě a pak každý rok jedna.