Léčivé byliny vzbuzují stále větší zájem. A právem

Třebíč, Sádek - Benediktinská bylinková zahrádka v Třebíči obsahuje tři základní okruhy rostlin. Místní léčivé byliny, které byly s největší pravděpodobností v klášterech pěstovány, byliny s využitím v kuchyni, což je obdobný případ, a léčivky z Číny. Třetí okruh má na svědomí a zároveň za krkem prof. Pavel Valíček z Martínkova. Odborník, jakému široko daleko není rovno.

Benediktini mají dvojče

Třebíčská zahrádka s léčivkami z Číny však není na Třebíčsku jediná. V nedalekém sádeckém vinohradu na jižních svazích mezi vinnou révou byla před pěti lety zbudována ještě jedna zahrádka bylin z Orientu. Protože vznikla ve stejné době a otec je stejný, jedná se vlastně o dvojčata. Za těch pět let se obě zahrádky krásně rozrostly a zkrásněly. A obě zaznamenávají narůstající zájem návštěvníků.

Zájem a péče odborníků

Na konci srpna navštívila obě zahrádky paní Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph.D., odborná asistentka Ústavu zelinářství a květinářství z Lednice. Jako tři sudičky se nad bylinkami skláněli tři botanici. S těmi již zmíněnými ještě bakalářka Marie Jakubíčková, studentka lednické zahradnické školy, která se o benediktinskou zahrádku nyní stará a má s ní velké plány.

Bylinky mají zelenou

O perspektivách doslova vzkvétající zahrádky benediktinů jsme v Horáckých novinách psali nedávno. Pozornost si však rozhodně zaslouží i ta na Sádku. Mezi řádky vinné révy se neztrácí. Právě naopak. Podle slov Pavla Valíčka i Lubomíra Lampíře zájem o ni neustále narůstá. A někdy je dokonce větší než o vinařskou stezku. Nevěříte? Na stručnou historii i důvody tohoto zájmu jsme se vyptávali jak pana profesora, tak Lubomíra Lampíře, zkušeného vinaře, který na Sádku před léty první hlavy vinné révy zasadil, i přes zdvižené ukazováčky nevěřících Tomášů. Vinohrad i s proslaveným pohostinstvím je dnes pojem pro široké okolí.

Rodičů bylo víc

„Zahrádka tehdy vznikla jako společný nápad při jedné návštěvě zahradníků z Lednice. Byla tu paní doktorka Neugebauerová a současný děkan docent Pokluda. Procházeli jsme to spolu a byla tu jen tráva a strašný svah. A pak nás napadlo udělat tu ty léčivky. Svah jsme osázeli, letos na jaře tam přibyla například kustovnice čínská, což je vynikající záležitost s širokým záběrem blahodárných účinků na organismus.

Povedená diplomka

„Byla tu tenkrát lednická studentka, která měla jako téma k diplomové práci čínské léčivky. Ta si proto zahrádku vzala za své jako svoji diplomovou práci a podle jejího návrhu se tehdy začala budovat. Záhony jsme ohraničili prkny, ale ta již byla nyní shnilá,“ říká Luboš Lampíř, který se rozhodl k odvážnému kroku, zainvestoval a letos nechal zbudovat tyto luxusní záhony. „Výsledek je naprosto perfektní, teď je to tak, jak to má být. Ještě je třeba zde natáhnout plůtek a vysázet živý plot. Jinak sem v zimě přijdou opět zajíci a sežerou to nejcennější, co tady máme. Je opravdu zajímavé, že to ty potvory poznají naprosto bezpečně,“ doplňuje Pavel Valíček.

Vyzkoušená cestake zdraví

Po roce proběhlo slavnostní otevření za přítomnosti čínské velvyslankyně paní Huo. Nyní je tu na padesát druhů rostlin a zájem veřejnosti vzrůstá. Je to tím, že lidé si pomalu začínají uvědomovat svoji odpovědnost za vlastní zdraví a tradiční čínská medicína s využitím bylin je jednou z možných a za tisíciletí vyzkoušených cest. Procházka mezi záhony voňavých bylin je přínosná vždycky. Mělo by to být místo, kde nikdo nekřičí, kde si odpočinete, můžete rozjímat? „Aby vám však přinesla opravdový užitek, musíte si zajistit odborného průvodce, který o rostlinách něco ví a má vám co předat. A to je třeba si domluvit dopředu. Anebo si zakoupit chytrou knížku. Zatím vyšly dva díly Léčivé rostliny Číny a Vietnamu, ve kterých je uvedeno na 260 rostlin, a rád bych zvládnul ještě třetí. Do něj chci dát i nějaké recepty,“ upozorňuje profesor Valíček.

Rostliny jsou jako my

A pokračuje: „U těch 260 uvedených rostlin uvádím původ, rozšíření, obsahové látky, charakteristiku z hlediska tradiční čínské medicíny.“ Pohled Číňanů na rostliny je totiž naprosto specifický. Rostliny mají povahy stejné jako my a vy si musíte vybrat tu pravou. Navíc, stejně jako my, se některé nesnášejí a my je nemůžeme kombinovat. Zahrádka by potřebovala svého zahradníka, který by se o ni nejen pravidelně staral, ale také jednotlivé rostliny dobře znal. A to zatím není.

Zájemci i z daleka

Zatím je tedy opravdový odborník pan profesor Valíček. V nejbližší době povede odborný kurz studentů zahradnické fakulty z Lednice a provede zájezd zahradníků z Domažlic. Je to pochopitelné. Podobných zahrádek, jako je ta benediktinská v Třebíči nebo na Sádku, v republice moc nenajdete. Pan profesor nám k tomu řekl: „První zahrada, skvělá a vynikající, je Botanicus Ostrá u Boleslavi. Podílel jsem se na jejím založení ještě v dobách činné služby. Další velice zajímavá zahrada, ale bohužel v takovém zapomenutém kraji, je v Brodku u Konic, nedaleko Prostějova. Takže konkurence moc není.“

Zahrádka léčivekvinohrad doplňuje

Je o tom přesvědčen i Lubomír Lampíř, kterého jsme se zeptali, proč zde zahrádku zřídil: „Bylinková zahrádka jako součást naučné vinařské stezky je krásný přírodní úkaz. Ve vinohradu máme i druhy révy vinné z východní Sibiře a některé rostliny pocházejí ze stejné oblasti. Takže podle mého názoru zahrádka vinici krásně doplňuje a vytváří ucelenější obraz. A zájem veřejnosti skutečně graduje. Lidé rychle proletí vinařskou stezku a pozastaví se až mezi bylinkami. Na nás teď je, abychom bylinky náležitě odborně zvládli a mohli poskytnout náležitý servis. Zdraví zajímá každého z nás.“