Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Další fotografie
Nabucco
(foto: Jakub Mertl)

Leť, myšlenko, na zlatých křídlech

02.06.2011

Třebíč - A prý že okurková sezóna. Kdeže jsou časy okurkových sezón, například třebíčský kulturní život v posledních dnech doslova tepe. Nabídka je tak bohatá, že si stačí vybrat a vyrazit. A třeba i na několik akcí zároveň. Minulou středu Iva Bittová na Béčku, v sobotu v bazilice zahajovací koncert Concentu Moraviae a doslova parádní výkon Filharmonie Brno, sboru a sólistů. V témže čase bohatá nabídka pivních slavností (přejme si, aby vydržely, mně by chyběly), ve středu opět Bittová - tentokrát s Čikori v Náměšti nad Oslavou - a ve stejný den v Třebíči na Podzámecké nivě - jen o hodinu později - Nabucco, Verdiho opera o čtyřech dějstvích, ohlášená jako monumentální, realizovaná pod širým nebem.


CARMEN

Dějství první

Vsadit na Nabucco se ukázalo jako šťastný nápad. Verdiho hudba je veskrze monumentální, židovská tématika pod stejně monumentální siluetou třebíčského zámku zapadá do atributů našeho zápisu do světového dědictví UNESCO. Jakékoli zpestření, jakákoli inovace nabídky kulturního vyžití je pozitivní a posunuje Třebíč před řadu jiných měst, kde se v porovnání s tím, co se děje tady, „neděje nic.“ Lidé mají o nevšední zážitky zájem, což se projevilo téměř vyprodanou plochou. Přijeli i lidé odjinud. Také cizinci. To je dobré.

Dějství druhé

Čtyři kamiony, dvě nákladní auta a čtyři dodávky přivezly pódium, aparaturu, scénu, kulisy a pyrotechniku. Také pryžovou podlahu a polstrované židle. Také velkoplošné LED projekční plochy. Také stany pro zázemí, hlavně pak pro šedesátičlenný orchestr (Moravské divadlo Olomouc). Na ohromné ploše pódia byla postavena jednoduchá funkční, v rámci možností mobilní scéna, na níž exceloval sedmdesátihlavý sbor ( MD Olomouc plus Státní opera Praha). Přicházejí diváci ? bude pršet, nebo ne? Každý má na židli pláštěnku. O půl deváté, ještě za světla, se začíná.

Dějství třetí

Režisér Michael Tarant i dirigent Norbert Baxa přistoupili k projektu s respektem. Předlohu jak v hudební, tak inscenační poloze drželi v ověřeném klasickém, nemodernizujícím duchu. Tarant využil scénické prostředky tak, jak mu prostor dovolil ? střídmě, ale efektně. Ohně a jiné efekty k venkovním produkcím patří, divák je očekává, a byť přímo nekorespondují s dějem, jsou osvěžující. Sbor zpíval precizně, výkon orchestru byl soustředěný. Sólisté - avizované hvězdy Richard Haan i Andrea Kalivodová - podali očekávané výborné výkony. O nic pozadu však nezůstali ani Rus Igor Ján (Ismael), nemluvě o Bulharce Jordance Derilové (Abigaile), která na sebe svojí bojovnou ženskostí doslova strhávala pozornost nejen v sólových partech. Obecenstvo má k dispozici projekci ze tří kamer a titulky. Detaily umocňují zážitek.

Dějství závěrečné

Nepršelo, až na posledních dvacet taktů. Byl to snad poslední z plánovaných efektů? Tedy časté motlitby, předepsané libretem, zřejmě pomohly. Počasí vydrželo. Publikum tak v suchu mohlo vychutnat i verš „...leť, myšlenko, na zlatých křídlech...“ Ten, který zaujal i Verdiho a přiměl jej ke komponování Nabucca.

Myšlenka takových open představení je pro naše město lákavá. Tak leť, myšlenko, a přines nám třeba za rok něco podobného. Ať už se pořádání chopí kdokoli. Jak se píše v Carollově Alence v říši divů: „...následujte bílého králíka.“

Autor: Milan Noha
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk