Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Na setkání v dukovanském zámku o výstavbě jaderných bloků diskutovali mj. zleva F. Hezoučký, V. Jonáš nebo M. Štěpanovský.
(foto: ap)

Na svém atomovém ostrově mají už Finové kantýnu

11.10.2018

Dukovany (ap) - Kombinované využívání tepelných a rychlých reaktorových technologií má Rusku umožnit znovu a znovu využívat použité jaderné palivo v uzavřeném palivovém cyklu. Rusko by tak mělo být schopné snížit svůj radioaktivní jaderný odpad „téměř na nulu“.


O této zásadní možnosti uzavírání jaderného palivového cyklu, kdy bude možné se k přírodě vracet „jen s takovým množstvím radioaktivity, jaké jsme si od ní vzali,“ informoval starší viceprezident pro jaderné projekty společnosti Rosatom Overseas Leoš Tomíček při prezentaci činnosti této ruské firmy. Informace o plánech Rosatomu byla prvním bodem programu kulatého stolu na téma „Výstavba jaderných bloků v ČR, česká cesta“, jenž se konal ve čtvrtek 4. října v dukovanském zámku.

Rosatom za posledních 11 roků spustil 13 nových bloků a nabízí možnost ještě většího zapojení (lokalizace) českých firem do svých projektů. Firma své reaktory VVER nyní konstruuje a staví na životnost 60 let doma i v mnoha zemích světa. Běžná doba výstavby bloku od zahájení betonování po zahájení zkoušky reaktoru je 62 měsíců. Rosatom se angažuje v Maďarsku, Finsku, Uzbekistánu, Egyptě, Turecku, Íránu, Číně, Indii, Bolívii a třeba i v Saúdské Arábii. „V Číně stavíme jaderné bloky v elektrárně Tianwan a v loňském roce nám přibyla nová lokalita, která byla původně určena pro reaktory AP1000. Výstavbu reaktorů VVER provádějí čínské firmy ve spolupráci s Rosatomem a lokalizace dosahuje až 80 %. Rosatom má na starosti projekt jaderného ostrova, dodávku jeho komponent a dohled nad montáží a spouštěním. Zbývající objem prací provádějí čínské firmy,“ řekl Tomíček.

Pýchou Rosatomu je plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která bude příští rok odtažena z Murmanska a zakotvena v přístavu Pevěk na Čukotce (ruském Dálném východě). Elektrárny tohoto typu mají být schopné dodávat do obtížně dostupných oblastí nejen elektřinu, ale i teplo a nebo být využité jako odsolovací zařízení mořské vody. „Ekonomika provozu malých modulových reaktorů vychází podstatně hůř než u velkých bloků. Budou se využívat v lokalitách, které nemají jinou energetickou možnost, nebo budou stabilizovat síť,“ řekl Tomíček.

Kouklík, Finové a spol.

Finský ekonomický model Mankala pro výstavbu jaderné elektrárny představil Ivo Kouklík asi padesátce průmyslníků z Třebíčska a zastupitelům z regionu kolem JE Dukovany. Kouklík, coby bývalý ředitel EDU, je dnes ředitelem výstavby jaderného ostrova v JE Hanvikivi. Jedná se o mezinárodní projekt, pracovním jazykem i uvnitř ve firmě je angličtina a působí v ní řada cizinců. Jaderná elektrárna Hanhikivi-1 bude mít ruský reaktor typu VVER-1200. Vznikne na mysu Hanhikivi a podle plánu má elektřinu vyrábět od roku 2024. Z hlediska financování projektu bylo podmínkou finského parlamentu vlastnictví více než 60 % společnosti Fennovoima finskými investory. Ten dnes činí asi 65,1 %, zbylých 34 % Fennovoimy patří RAOS Voima, společnosti Rusatom Overseas. Letos se Kouklíkův tým soustředí na finanční dokumentaci a výrobu těžkých komponent reaktoru. „Zatím veškerá činnost probíhá v Helsinkách, ale až se začne s prvním betonem, přesuneme se k pólu,“ prozradil Kouklík. Ten také podotkl, že veškeré stavební práce většinou dělají Finové, jichž se nyní a staveništi pohybuje 2204. Zvláštností tohoto kontraktu na klíč pro výstavbu jednoho jaderného bloku jsou i práce v moři, které v zimě zamrzá. Proto si Finové velmi testují používané betony. Staví se tam už hodně, přestože ještě nebylo vydáno stavební povolení na vlastní elektrárnu. Na základě finské legislativy je totiž možné přípravné práce začít dříve, na stavební povolení se musí čekat pouze s pracemi s vlivem na bezpečnost. Pochopitelně ostatní práce musí mít také svá povolení, ale ta jsou “klasická”, nejaderná. Třeba ubytovny pro dělníky, ty jsou k elektrárně tak blízko, že při její výstavbě budou dělníci do práce chodit pěšky. „Kantýna tam už funguje,“ prozradil také Kouklík, podle jehož informací by v době největšího úsilí na stavbě elektrárny měly pracovat čtyři tisíce montérů a stavbařů. Všichni zainteresovaní se prý už nemohou dočkat, až se začne stavět. Nová elektrárna má být velkým příspěvkem k elektrifikaci Finska. Finové totiž rádi topí elektřinou, i když garance ceny elektřiny z JE Hanvikivi nebude pro nikoho z investorů žádná.

Maďaři, Paks II a EU

Maďarský model mezivládní dohody pro výstavbu JE Paks II s ruskými reaktory představil tamní vládní zmocněnec pro výstavu Atila Aszody. Firma pro stavbu druhé maďarské jaderné elektrárny byla založena v roce 2012 a o dva roky později byly uzavřeny dvě mezivládní dohody mezi Maďarskem a Ruskem. Na financování výstavby byla podepsána speciální mezivládní dohoda, která pokryje 80 % nákladů na realizaci projektu. „Splácení začne až po uvedení nových bloků do provozu a bude trvat 21 let,“ řekl Aszodi.

Jedná se o kontrakt na klíč s tím, že do projektu elektrárny byl zapracován i dvojitý kontejnment, který má ochránit reaktor před nebezpečím zvenčí, třeba i před pádem velkého letadla. Maďarsko má sice podobně jako ČR 30 let zkušenost provozu s ruskými bloky VVR, proces licencování je tam ale velmi složitý. Z hlediska financování výstavby nové jaderné elektrárny na základě mezivládní dohody Maďarsko uspělo poukazem na neziskovost projektu, který směřuje k veřejnému zájmu. „Evropská komise konstatovala, že díky selhání trhu, je účast státu nezbytná,“ řekl Aszody. Rakousko ale napadlo toto rozhodnutí Evropské komise a soudní proces dále pokračuje. Maďarská strana však už předala část staveniště Paks II ruskému dodavateli.

Pěkný model Hezoučkého

Návrh možného českého přístupu představil František Hezoučký ze Západočeské univerzity Plzeň, který také seznámil se svým hodnocením potenciálních projektů. Hezoučký tvrdí, že je důležité, aby varianta odkoupení projektu jaderného ostrova byla také zahrnuta mezi posuzované varianty výstavby nových bloků v Česku. Zajistilo by to práci pro české firmy jak během výstavby, tak během provoz elektrárny. Podle Hezoučkého by také měl hrát podíl českých firem větší roli při výběru dodavatele než cena. „Nedává valný smysl, abychom stavěli blok, který bude jediný svého typu na světě. Nebylo by totiž možné úzce spolupracovat s provozovateli z jiných zemí a opřít se o průběh schvalovacího řízení jinde ve světě. To by nám usnadnilo jak samotnou výstavbu, tak provoz nových bloků,“ tvrdí Hezoučký.

Z hlediska financování uvažovaných nových bloků v Dukovanech vyvstal v minulých měsících problém s minoritními akcionáři ČEZu. Na jejich adresu Hezoučký řekl: „Minoritní akcionáři s ČEZem zažili léta tlustá, tak nevidím důvod, proč by neměli zažít i léta hubená. Nelze jen těžit z toho, co již bylo postaveno, ale je nutné výrobní zdroje také obnovovat. Proto nevidím důvod, proč by nemohla být snížena dividenda a ČEZ nemohl výstavbu zafinancovat z vlastních zdrojů.“

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk