Na Lustiga platilo koleno, na paní rabínovou umytá okna

aneb Za šest dnů začíná v Třebíči šest dnů věnovaných židovské kultuře

Třebíč - V pondělí 25. července začne už osmý ročník festivalu židovské kultury. Po delší době opět šestidenní a se staronovým názvem Šamajim. Za dobu své existence získal mimořádné postavení nejen mezi třebíčskými kulturními akcemi. A jeho budoucnost má být ještě zajímavější.

Festival má ambice bavit návštěvníky nejen večerními akcemi, ale prakticky celý den díky výtvarným dílnám. Návštěvníci mají přijet, ubytovat se a pak už se jen skvěle bavit. Snahou organizátorů je také pustit festival uzavřený povětšinou jen ve zdech synagogy do ulic Židovského Města a zapojit do jeho organizování kromě městského kulturního střediska i další třebíčské organizace.

„Program je nabitý. Občanské sdružení Vrátka bude dělat dílny na dvoře domu Seligmana Bauera. Budou tam stavy na tkaní koberců a budou předvádět jejich výrobu. Na tom to chceme stavět. V kuchyňce domu by mohly probíhat kurzy pečení židovských jídel. Ale na přípravu takového programu potřebujeme ještě trochu času,“ říká o doprovodných akcích ředitelka MKS Jaromíra Hanáčková.

V příštím roce by mohlo dílny sochařství organizovat centrum Slepíši z Tasova, které se zabývá tzv. hmatovým sochařstvím a které bude v Třebíči vystavovat práce svých klientů.

„Uvažovali jsem i o trzích,“ říká k rozšiřující se festivalové nabídce Jaromíra Hanáčková. Přímo v Židovském Městě je ale problém s parkováním. „Před synagogou není místo, věčně tam stojí auta. Proto jsme uvažovali o nábřeží, které ale letos zabrala protipovodňová výstavba. Příští rok už bude volné,“ dodává.

Navázat by se mohlo také na legendární Zámostí v modrém, kdy se v době konání hudebního festivalu Zámostí proměnila celá židovská čtvrť. „Bylo to fantastické, díky tomu řada občanů začala vnímat tuto část města a její kouzlo. Říkali jsme si, že uděláme třeba Zámostí ve žlutém, ale letos na organizaci nebyl čas,“ přiznává ředitelka.

V ulicích ale už letos bude možné narazit na tanečníky a hudebníky. Pod širým nebem bude tradičně probíhat koncert skupiny Létající rabín. Tentokrát všechny povznese nad terasy hotelu Jo-seph 1699.

Třebíč slaví,židé drží smutek

S občas kritizovaným termínem konání festivalu, který se kryje s náměšťskými Folkovými prázdninami, se podle ředitelky Hanáčkové nic moc dělat nedá. A důvodů je hned několik. „Snažíme se vyhýbat ostatním židovským festivalům a taky židovským svátkům. Navíc slavnostní zahájení nemůže být v pátek nebo v sobotu, protože to by žádný praktikující žid nepřijel.“ Židé drží smutek a postní den 17. tamuzu (letos 19. července). Tímto dnem začíná třítýdenní půst, který končí až 9. srpna. Ten den si židé připomínají zničení chrámu (svátek Tiš?a be-av). Letošní termín byl rozhodnut už v loňském roce. Příští rok se zahájení festivalu posune až k 30. červenci.

Opravdové persóny

Festival není jen o místě a čase, ale především o lidech. Návštěvnících a účinkujících. Mezi ty nezapomenutelné bezesporu patřil Arnošt Lustig, který zemřel v únoru letošního roku. Chystal se i na loňský festival, vážná nemoc mu ale cestování překazila. Poprvé přijel na pozvání Jaromíry Hanáčkové, ale kontakt na něj zprostředkovala výtvarnice Eva Milotová, jejíž výstava bude součástí i letošního ročníku Šamajim. „Byl to úžasný člověk. Paní Milotová se s ním znala a řekla, ať mu napíšu, ať se ho nebojím, že je fajn a nemám z něho dělat žádnou celebritu, že to nemá rád. Taky jsem věděla, že je fajnšmekr na jídlo, takže jsem mu slíbila pečené koleno a kačenu,“ vzpomíná Hanáčková.

Festivalem prošly ale i další osobnosti. Oblíbené se staly komentované prohlídky židovského hřbitova s Jaroslavem Achabem Heidlerem. „Jeho znalosti hebrejštiny a dějin židovského národa jsou úžasné. Navíc je to člověk, který se celý život pohybuje v umělecké branži. Je to svérázná, ale čestná a férová osobnost,“ říká Hanáčková. Heidlera se letos můžete dočkat v sobotu 30. července ve 22.00 a popřemýšlet s ním o kabale.

Ať je to košer

Při organizování festivalu se pracovníci MKS radí se zkušenými hebrajisty, mimo jiné s Pavlem Kučou nebo Hanou Pálkovou, a často také s praktikujícími židy, kteří nezřídka bývají přednášejícími nebo hosty festivalu. Zajistit někdy všechno právě podle jejich představ nebývá snadné. A vepřové koleno pro pana Lustiga by na ně mělo opačný účinek.

„Mívali jsme rozestavěná keramická zvířátka v proskleném prostoru mezi informačním centrem a synagogou, ale museli jsme je uklidit, protože židům to vadilo. Při návštěvě brněnského rabína a jeho paní se nám zase stalo, že jsme museli sundávat všechny plakáty, které jsme v tom prostoru měli pověšené. Rabínova manželka odmítala do synagogy vstoupit. Připadalo jim to nedůstojné. Ale už jsme se poučili. Problém je i s pohoštěním. Když jsme otevírali dům Seligmana Bauera, tak jídlo hlídala rabínova manželka, nenechala na to nikoho sáhnout. To bylo taky poprvé, kdy jsem viděla rabína Sidona, že by si u nás dal něco k jídlu,“ přiznává Jaromíra Hanáčková.

Festival Šamajim není ale jen pro židy, je pro každého, kdo se chce pobavit, kdo si chce poslechnout klezmer, pobavit se při divadle nebo se dozvědět něco víc z české historie, jejíž neopomenutelnou část tvořili Židé. Festival začíná 25. 7. v 16.00.