Na nový chirurgický pavilon nejsou peníze. Zatím

Třebíč - Když se otevíral pavilon péče o matku a dítě, zazněla mimo jiné slova o tom, že by Nemocnice Třebíč potřebovala ještě jeden nový pavilon, aby zde vznikl celek, který by odpovídal nárokům na moderní zdravotnické zařízení. Více než stotisícová spádová oblast a blízkost jaderné elektrárny jsou dostatečnými důvody pro to, aby se zřizovatel a vedení nemocnice myšlenkou na dobudování nemocnice, tedy postavení pavilonu, který by kromě chirurgických oddělení jako takových řešil i zřízení tzv. emergency, tedy urgentního příjmu, opravdu vážně zabývali.

„Soustředění příjmu akutních pacientů do jednoho místa zlepší podmínky pro jejich prvotní ošetření. Do dvou let by mohly mít podobné pracoviště všechny nemocnice zřizované krajem,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek v tiskové zprávě, jejímž obsahem byla informace, že Nemocnice v Novém Městě na Moravě zřídí nové pracoviště určené pro příjem akutních pacientů.

Ředitel Nemocnice Třebíč Ing. Leoš Dostál k tomu říká: „Jeden z jmenovitých úkolů, který ředitelé dostali pro tento rok, a to ve všech pěti nemocnicích, je uvedení do života tzv. emergency, což je pracoviště urgentního příjmu, kam by měly směřovat všechny akutní příjmy, které přicházejí z venku.“

Stejně jako lékaři a veškerý zdravotnický personál ředitel Dostál tento záměr kraje vítá: „Celý proces se jednoznačně zjednoduší a zrychlí. Péče o člověka, který je v těchto případech skutečně v tísni, by měla být kvalitnější.“

Prozatím organizační opatření

Zadání kraje Nemocnice Třebíč začala naplňovat. „My samozřejmě zcela logicky podporujeme tento záměr zřizovatele,“ říká ředitel. Zřízení emergency (urgentního příjmu), jež by po všech stránkách vyhovovala nárokům na moderní pracoviště tohoto typu, je náročné stavebně a tím pádem finančně. „My na to v současné době ze svých provozních prostředků peníze dát nemůžeme a kraj je v současné době marně hledá, tak to řešíme u nás v Třebíči organizačními opatřeními,“ objasňuje ředitel Dostál, na co se v nemocnici prozatím zaměřili.

Jak to funguje

Co obnášejí ona organizační opatření, vysvětluje dále: „Pokud sem přiveze zdravotnická záchranná služba pacienta, který je v ohrožení života nebo v akutním zdravotním stavu, tak by neměli především tápat, kam ho zavézt. Když záchranka přijíždí k nemocnici, musí být naprosto jasné, kam toho pacienta přiveze. A na tom pracovišti musí být připraven tým, který pacientovi poskytne náležitou péči.“

V podstatě jde o základní rozdělení, o to, zda pacienta záchranka přiveze na chirurgii, nebo na internu. „A pokud je to dítě a nemá problémy chirurgického charakteru, tak na dětské, pokud je to rodička, tak samozřejmě na porodnici,“ dodává Leoš Dostál. „Jsou ovšem i řekněme supertěžké stavy, které se vezou rovnou na ARO. Jde o jednoznačné případy, kdy člověk není při vědomí, má zajištěné funkce, je intubován a podobně. V takovém případě záchranka na ARO jede zcela samozřejmě.“

Organizační opatření, která tento systém uvádějí do praxe, vstoupila v platnost od 1. října. „Chceme prostě zamezit tomu, aby posádka vozu záchranky byla v nějaké nejistotě a hledala se řešení na poslední chvíli,“ vysvětluje Dostál. „Ne, tyto cesty musí být jednoznačné a my chceme, aby byl příjem na interně na jednom místě, na chirurgii na jednom místě. Pokud je nutné konzilium, bude přivolán odborník z jiné části nemocnice, z jiného oddělení. Nechceme toho pacienta přehazovat z jedné strany na druhou.“

I přes veškerou snahu k dokonalosti má tento systém daleko - samostatné oddělení urgentní péče to prostě není. Leckteré problémy, které z daného stavu vyplývají, se však dají postupně za provozu eliminovat. „Když vylepšíme komunikaci mezi nemocnicí a posádkami vozidel záchranky, měl by ten systém být zajištěn mnohem, mnohem lépe než doposud,“ poukazuje na jedno ze slabších míst konceptu ředitel. Vozy zdravotnické záchranné služby, alespoň u nás na Vysočině, totiž mají velice moderní systém komunikace mezi sebou a dispečinkem, propojení s nemocnicemi by jistě usnadnilo práci oběma stranám.

Chce to nový pavilon

Ředitel Dostál věří, že se podaří najít prostředky na vybudování posledního pavilonu, tedy chirurgického. Nemocnice Třebíč je v tomto směru dokonale připravena. „Máme zpracován projekt, kde je stavebně připraveno, že sanitka přiveze pacienta dovnitř, přímo na emergency v přízemí pavilonu,“ ukazuje ředitel ve výkresech. „Tam už nebudeme oddělovat internu a chirurgii, bude to jeden urgentní příjem. Samozřejmě v tomto novém pavilonu bude i ARO. Pak už může být jenom varianta, že povezeme dítě na dětské oddělení anebo rodičku do porodnice.“

Ředitel Dostál se tedy v otázce nutnosti zřízení urgentního příjmu plně shoduje s hejtmanem Běhounkem, který se v tomto směru vyjádřil: „Celosvětový trend je takový, aby se pacient přivezený záchrankou do nemocnice ocitl v jednom místě určeném pro akutní stavy, kde by se ho po 24 hodin denně ujal tým lékařů. Lékařů odborníků, kteří přijdou přímo za ním, záchrance tak odpadne rozhodování, na které oddělení pacienta předat.“

Pokud se tedy vedení nemocnice podaří společně se zřizovatelem vyřešit otázku financování stavby nového pavilonu, je zde reálná šance dokončit přerod Nemocnice Třebíč v moderní zdravotnické zařízení plně odpovídající nárokům 21. století. „Připraveni jsme, alespoň tím záměrem, víme jak to řešit,“ uzavírá ředitel Leoš Dostál.