Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Největší rekonstrukce v historii

06.10.2011

Oprava třebíčského zámku není žádnou novinkou. Zcela jistě si jí všiml každý, kdo není upoután na lůžko a občas jen projel okolo. Rekonstrukce začala na jaře tohoto roku. Nejzazší termín dokončení je měsíc duben 2014. Zámek je totiž podroben rekonstrukci, jaká nemá v jeho novodobé historii obdoby.

Sem napište úvodní odstavec zprávy


CARMEN
O chystaných změnách v koncepci Muzea Vysočiny Třebíč, zřizovaného Krajem Vysočina, jsme již psali velmi podrobně, když se rekonstrukce chystala.

Díky šťastné shodě náhod probíhá současně i totální oprava takzvaného předzámčí, které patří městu Třebíči. I tam vzniknou muzejní expozice. Jemu jsme se věnovali velmi podrobně poměrně nedávno. Bude jakýmsi interaktivním odrazem nových expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Děti i hraví dospělí si tam budou moci ohmatat a vyzkoušet to, co si prohlédnou v Muzeu Vysočiny Třebíč.

Dnes se však vydáme za plot, který odděluje staveniště od průchozí komunikace. Díky pochopení ředitele muzea Jaroslava Martínka a manažerky projektu Aleny Prokešové z Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě mohli jsme si celou stavbu prohlédnout a podívat se, jak rekonstrukce probíhá.

Před vchodem do muzea na nás čekal Jaroslav Martínek s Antonínem Žamberským. Ten je sice „jen“ správcem sítě PC a kurátorem sbírky betlémů, ale zámek a jeho historie se staly doslova jeho druhým domovem, který se snaží poznat do nejmenších podrobností. Zdravíme se a vstupujeme do vestibulu. V místnosti vpravo fasujeme od stavbyvedoucího přilby a vyrážíme.

Nové řešení

„Základní členění je toto,“ pouští se do výkladu pan ředitel, „v přízemí je expozice, v mezipatře je obslužný prostor pro návštěvníky a v patře opět expozice. A to hned dvě, muzejní a zámecká. Prostor pro veřejnost bude obsahovat šatny, toalety a prostor pro rodiny, včetně zázemí pro maminky s dětmi a občerstvení. Šatny jsou vymyšleny tak, aby je bylo možno modifikovat jak pro normální provoz muzea, tak pro návštěvníky kulturních akcí.“

Vzhůru do patra

Zde se budou dělit expozice. Vpravo muzejní, Lidé. Místa. Osudy., která povede kolem baziliky, východním křídlem, jižním křídlem a vycházet se bude přes Kamenný sál.

Druhá trasa, zámecká ? Valdštejnové na Třebíči, povede přes Kamenný sál a dál tam, kde byly do loňského roku betlémy. Využito bude všech osm sálů s původní štukovou výzdobou a ještě navíc dva menší, které doposud sloužily jako technické zázemí.

Výtah ve vitríně

„Zde, ve výklenku nad schody, bude vyjíždět výtah, aby se sem dostali také imobilní občané. Celé Muzeum Vysočiny Třebíč je tak pojato a díky tomu jsme také dostali velmi vysoké bodové ohodnocení projektové žádosti,“ upozorňuje ředitel. „Vrchol výtahové šachty bude pojat jako vitrína, což se do muzea hodí, a když tam nebude stát výtahová plošina, bude vlastně průhledná a rušit bude minimálně. Vedly se o tom dlouhé diskuze a toto řešení se jeví jako nejlepší.“

Lidé. Místa. Osudy.

Vstupujeme do dveří vpravo nad schodištěm. Fresky na zdech jsou skryty pod ochrannými fóliemi, ale dávají tušit, že je na co se těšit. „Tyto prostory byly přístupné jen při některých výstavách, ale návštěvník si jich stejně neužil,“ vysvětluje Jaroslav Martínek, „byly zcela zarovnány mobiliářem. To se teď ale změní. Budou volné, takže vyniknou jak krásné klenby, tak fresky.“

Zbytečně nesekáme

Ve zdech i v podlaze jsou vysekány otvory a v nich jsou již nataženy nové trubky pro topení. „Vedou ve starých trasách,“ poznamenává k tomu ředitel Martínek. „Pokud to jde, vedeme topení a další rozvody stávajícími trasami. Tak to také bylo v zadání projektu. Tělesa topení budou historizující.“

Antonín Žamberský ukazuje do jednoho otvoru: „Zde máme jedinečnou možnost, prohlédnout si stěnu baziliky.“ Je tam vidět omítka i kámen, který je zabarven do červena, takže vypadá jako cihla. „Zřejmě se jedná o konzervační nátěr,“ vysvětluje pan Žamberský.

Moderní technologie

Kráčíme dál a prohlížíme si jednotlivé sály, které se před námi otevírají jeden po druhém.

„Všimněte si těch spár ve zdi,“ ukazují nám naši průvodci. To je nový způsob zpevňování stěn, ve kterých jsou pukliny. Dříve to byl velmi těžko řešitelný problém. Pukliny se stále obnovovaly. Specializovaná firma do stěn vyfrézuje drážky hluboké 5 až 8?cm ve zdivu (omítka se nepočítá) a do těchto drážek zatmelí speciální ocelové pruty. Když jsou pevné boky, drží to prý úžasně a stěna opět vytvoří jednu kompaktní hmotu. Systém se jmenuje Helifix.

Maximální snahao věrnost

Kráčíme chodbou, kde jsme při minulé návštěvě pozorovali marnou snahu řemeslníků zachránit původní šestibokou dlažbu z pálené hlíny. Moc to nešlo, protože byla přilepena betonem. Byla překryta dalšími vrstvami a ani se o ní nevědělo, takže tu měla být prkna. „Nyní bylo naštěstí rozhodnuto vyrobit repliky staré dlažby a maximálně tak dodržet původní vzhled a atmosféru interiéru,“ pochvalují si shodně Martínek s Žamberským.

Práce restaurátorů budí obdiv

V celém patře se opravují stropy, které byly vesměs hodně porušeny. Zvláště zde u stěny baziliky, kde někdy v minulosti dosti zateklo. To je prováděno výměnou za nové, dřevěné. Kde je to lepší, odtesávají řemeslníci trámy postupně a jak je to možné, tak je penetrují. Na povrchu i injektáží. To je zpevní do původního stavu. Nad nejproblémovějším stropem byla osazena ocelová konstrukce, na kterou je poškozený strop zavěšen. To uvidíme, když vyběhneme na půdu. Restaurátoři pečlivě zkoumají všechny omítky a kde je třeba, překrývají nálezy ochrannými vrstvami a tak je chrání pro další eventuální výzkum.

Restaurovat se budou i štuky na stropech. Vzhledem k síle stropu nad nimi čeká restaurátory náročná práce.

Kamenný sál získá zázemí

Prohlídku budoucí muzejní expozice končíme v místnosti vedle Kamenného sálu. Tam konečně vznikne důstojné zázemí pro umělce, které dosud velmi citelně chybělo. Odtud také povede zdviž na půdu, kam se budou uklízet židle, když nebudou v Kamenném sále potřeba.

„Touto úpravou vznikne komfort pro účinkující, který bude současně splňovat i kritéria zabezpečení expozic,“ charakterizuje ředitel Martínek jedinou větou prostor, který bude využit i pro technologie, jež by nebylo možné jinak řešit.

Čeká nás ještě prohlídla zámecké trasy a přízemí, které je věnováno nejstarší historii kláštera. Tam se však vydáme až příště.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk