Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Neúnavný šiřitel divadelnictví a kultury

15.04.2013

Antonín Skála se narodil 18. dubna 1891 v rodině krejčího v Opatově u Třebíče. V roce 1911 absolvoval třebíčské gymnázium. A po složení učitelských zkoušek učil v Římově, Běchovicích a Chlumu. Jako správce školy v Beneticích se 1. března 1919 oženil s Aloisií rozenou Zejdovou. Od roku 1922 byl Skála odborným učitelem na měšťanských školách v Třebíči a záhy se stal referentem ministerstva školství pro veřejné obecní knihovny na západní Moravě.


To znamenalo časté cestování po rozlehlé oblasti, kde kontroloval práci knihoven, ale také se zajímal o ochotnickou divadelní činnost. V roce 1923 se podílel na sestavování Památníku čtyřicetiletého jubilea ochotnického divadla v Opatově, kam napsal kapitolku Divadlo na venkově.Od 1924 pracoval v divadelním odboru Ústavu pro národní výchovu. Od 1926, kdy vznikl Jiráskův okrsek ÚMDOČ (tj. Ústřední Matice divadelního ochotnictva českého) v Třebíči, působil jako jeho kulturním referent, od téhož roku byl také divadelním poradcem a posléze referentem Zemského ústředí osvětových sborů v Brně.Od 1930 byl jmenován krajským osvětovým inspektorem pro jihozápadní Moravu. Působil jako divadelní a sokolský pracovník, 1940 spoluzakladatel Horáckého divadla (první krajové scény) a jeho první dramaturg. Téhož roku se stal kulturním referentem spojeného Jiráskova/Horáckého okrsku ÚMDOČ. Ochotnickému divadlu se začal věnovat v rodném Opatově, kde jako šestnáctiletý student gymnázia sehrál krejčího ve hře N. Nestroye Zlý Duch Lumpacivagabundus. V řadě následujících her dělal vše, co bylo třeba, hrál, režíroval, líčil, byl inspicientem či nápovědou, jako ostatně i řada jeho spolužáků v jiných obcích.Od roku 1922 po přestěhování do Třebíče působil se svojí ženou „Luisou“ (Aloisií) a později i dalšími členy rodiny v ODJ Vrchlický (tj. Ochotnická divadelní jednota Vrchlický). U Skálů často bydleli významní profesionální herci, kteří v třebíčských inscenacích hostovali, jako Václav Vydra, Jaroslav Vojta, Olga Scheinpflugová a další. Při jejich pražských návštěvách je pak zvali na svá představení či filmová natáčení. Jako jednatel a režisér se Skála uplatnil zejména v ODJ Vrchlický a v Jiráskově okrsku ÚMDOČ v Třebíči. Sám herecky ztvárnil desítky postav. K jeho nejvýznamnějším rolím patřil např. Michal v Jiráskově Lucerně, Pecka v Šamberkově Jedenáctém přikázání, dr. Plavec v Jiráskově Rettigové, Divíšek v Jiráskově Otci, Vocílka v Tylově Strakonickém dudákovi, hrabě v Zakletém zámku, Zmrzlík ve Shakespearově Večeru tříkrálovém, Michalčík v Mahenově Janošíkovi, Fiala ve Stroupežnického Našich furiantech, Jozífek v Šubrtově Obležení Prahy od Švejdů, apatykář v Jiráskově Kolébce aj.Z význačnějších režijních prací to byla např. Jiráskova Vojnarka, K. Horkého Bejvávalo, Kňourkovy Jiříkovy housle, Tylova Fidlovačka, Mahelovo Mrtvé moře, Šamberkova Rodinná vojna aj.Rozsáhlá je Skálova činnost vzdělávací a výchovná. V obcích, kde učil, zakládal nebo vylepšoval knihovny a zřídil dětské i „dospělácké“ ochotnické divadelní soubory. V roce 1923 začal přednášet v divadelních kursech a ochotnických školách na Moravě i v přilehlých českých okresech.

V roce 1940 se podílel na založení Horáckého divadla. Vznikla tak první krajská profesionální scéna v republice. Byl jejím prvním dramaturgem, ostatně dramaturgii, zejména ochotnických souborů, se věnoval již dávno před tím. Vydal řadu divadelních příruček pro ochotníky: 1922 Ochotnické jeviště; 1928 Divadelnictví na jihozápadní Moravě; 1930 Divadlo v přírodě; 1931 Studium hry; 1932 Repertoirová příručka (s Dr. A. Chaloupkou); v letech 1932?1935 vydával na pokračovaní v časopise Ochotnické divadlo od r. 1932, č. 4 příručku Součinnost ochotnických souborů s osvětovými korporacemi; 1933 Kmenový repertoir a Dětské jeviště. Repertoirová příručka pro divadla školní, dorostová a spolková. (s O. Pospíšilem); 1937 Divadelní kursy. Osnovy a organizace, metodická příručka pro osvětové sbory, divadelní spolky a ochotníky; 1939 Hrajeme aktovky (s Dr. A. Chaloupkou). Během válečných let byl zaneprázdněn prací pro Horácké divadlo a pro Opatov redigoval druhý „památník“: Jubilejní památník Opatově na Moravě (1940) s kapitolkou Opatovský ochotník vzpomíná.

V roce 1942 se do Třebíče přistěhoval František Bílek, syn sochaře Františka Bílka, který byl v letech 1928?1942 farářem Československé církve. Po rozchodu s radou starších si zde našel práci jako tajemník Horáckého divadla. Bydlel v hotelu Podlipný. Když ho v roce 1944 obsadili Němci a vyhnali všechny hosty, vzali ho Skálovi k sobě na byt. Odvděčil se jim po válce, když potřebovali bydlení pro syna Borka (Libora), který chtěl v Praze studovat grafickou školu a nemohl sehnat byt. František se Skálům odvděčil za válečnou pomoc a domluvil mu bydlení u své matky Berty Bílkové a tehdy již rozvedené sestry Berty, provdané Mildové.

Po válce byl A. Skála povolán roku 1946 do Brna jako správce divadelního oddělení Moravského muzea v Brně, kam také věnoval svůj bohatý divadelní archiv a knihovnu.V roce 1952 publikoval v časopisu Moravského musea v Brně Prameny k dějinám divadelní Moravy a rozsáhlý materiál k dějinám inscenací divadelní hry bratří Mrštíků Maryša.

Mimo to publikoval v řadě sborníků, časopisů a novin, např.: v Brázdě, Časopisu Moravského musea v Brně, v Českém divadle, České osvětě, v časopisu třebíčské knihovny „Čtenář“, v Národních listech, Od Horácka k Podyjí, Osvětě venkova, Osvětové Moravě, Svobodě, ve Zpravodaji Městské spořitelny v Třebíči aj.

V pravidelných rozhlasových relacích referoval o divadelní problematice. Jako dramaturg Horáckého divadla o problémech vzniku a zápasu o obecenstvo redigoval a napsal publikace: Horácké divadlo 1946?1947 (Třebíč 1947) a 10 let Horáckého divadla ( Praha 1949).Antonín Skála zemřel 10. října 1953 v Brně. Jeho pozůstalost, bohatý archiv a knihovna, je v oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně. Rozloučení se ve zcela zaplněné síni konalo o čtyři dny později v brněnském krematoriu.

Autor: Radovan Zejda
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk