Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

O současnosti i budoucnosti místní vysoké školy

09.01.2012

Třebíč - Koncem minulého týdne obdržela redakce Horáckých novin tiskovou zprávu, kde se hovoří o pohybu uvnitř Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. Jednou z páteřních informací zprávy je ta o zřízení funkce ředitele, jímž se stal dosavadní člen správní rady Ing. Jakub John. Už v prvním článku v minulém čísle HoN jsme také čtenáře zpravili o snaze zakladatelů školy posílit svoji odpovědnost za chod školy. Dost důvodů požádat nového ředitele Johna a starostu Třebíče Pavla Heřmana o rozhovor.


Jaké byly důvody rozdělit funkci děkana a ředitele ZMVŠ?

John: Hlavní důvod je posílení manažerské role a pravomoci zakladatelů školy.

Do té doby se zakladatelé (Vivat Academia, a. s., město Třebíč a Hospodářská komora Třebíč - pozn. red.) podíleli na chodu školy jak?

John: Jen prostřednictvím správní rady. Ze zákona se musí sejít dvakrát ročně, ale zasedala podle potřeby víckrát.

Toto první letošní zasedání bylo plánované, nebo vycházelo z potřeby?

John: Tak i tak. Museli jsme zareagovat na podněty, informace které máme z akreditační komise, museli jsme začít pracovat na personálním posílení školy.

Jak to myslíte?

John: Ten požadavek je zamířit do pedagogického sboru, jde zejména o posílení vědeckých a odborných pracovníků.

Jde o posílení kvalitativní, nebo kvantitativní?

John: Zejména jde o kvalitu, ale někteří pedagogové přibudou.

Je kde brát? Kam namíříte svůj zájem o nové členy sboru?

John: Víme, kam se obrátit. Dokonce už máme rozjednány konkrétní pracovníky přes naše dlouhodobě spolupracující pedagogy z kamenných vysokých škol, nebo lépe ? z tradičních univerzitních vysokých škol.

Tito vámi oslovení akademičtí pracovníci se stanou novými garanty čtyř na ZMVŠ vyučovaných předmětů? Nebo kterých oborů se to týká?

John: Je to naplánováno tak, aby obory měly své garanty s přesnou kvalifikací, s přesnou publikační činností a týká se to oborů management a marketing, veřejnosprávní studia, informační management.

V jakém časovém horizontu má dojít ke změnám?

John: Hned, mám na mysli dny, maximálně týdny ? je nutné zajistit výuku pro letní semestr, provést organizační změny ve vedení škol. Oslovení a jednání s odborníky z akademické sféry už probíhá.

Mluvíte také o rozšíření studia (portfolia studijních oborů). Můžete to konkretizovat? Uvažuje se o nových oborech?

John: Uvažuje se ve dvou rovinách. V první fázi by mělo jít o kvalitu ? protože to je základní požadavek akreditačních orgánů. V druhém plánu, tedy zřejmě ještě ne pro příští akademický rok, se uvažuje i o rozšíření nabídky o další bakalářské programy nebo o náhradě některých stávajících, které už nejsou aktuální.

Můžete být konkrétní?

John: Může jít, pokud neprojde revizí, například o obor „aplikované informační technologie“.

Jaké předpokládáte uplatnění pro studenty - absolventy? Mění se něco na tomto?

John: Máme na mysli celou podnikatelskou sféru, nejenom velké a potažmo energetické firmy, jako např. ČEZ. Tak to nebylo ani dosud. Orientace je na kompletní podnikatelskou sféru, v současné době zejména na oblast malého a středního podnikání. To vyplývá i z toho, že jedním ze zakladatelů je hospodářská komora, což je samosprávný orgán podnikatelské veřejnosti. Dá se říct, že chceme nabídnout ekonomické či technickoekonomické obory pro střední management.

Jak to vypadá s možnostmi navazujícího studia či spolupráce s jinými vysokými školami, potažmo se zahraničními?

John: Možnosti jsou. Stručně, jsme v mezinárodním programu Erasmus, spolupracujeme s bratislavskou univerzitou a pak například máme navázanou spolupráci s Rumunskem a Běloruskem.

Když uděláme stručnou bilanci, tak z 500 absolventů jich na 30?% pokračovalo v magisterském studiu. V současné době máme 700 studentů, na nová čísla si tedy ještě počkáme.

Jakou máte představu o publikační činnosti školy?

John: Musí to být činnost širšího kolektivu pedagogického sboru. Ne jenom vybraných jedinců. Jde o publikování v odborných recenzovaných časopisech a o příspěvky na vědeckých konferencích. Publikační činnost není hodnocena jako nedostatečná, například sborníky z proběhnuvších dvou konferencí z poslední doby, na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě oceněná publikace kolektivu autorů pod vedením Marka Matějka Benediktini ve středověku, to je hodnoceno výborně, ale je třeba onu činnost dále rozvíjet, musí se zapojit více pedagogů.

Jak hodnotíte činnost konferenční?

John: Veskrze pozitivně. Tady nejde jen o samotnou školu, ale taky o její podíl na kulturně ? společenském životě města, jako tomu bylo v případě „benediktinské konference“. Je zde nutné zmínit i přesahy školy, kdy například ze zmíněné historizující konference vycházela i naše univerzita třetího věku. A když už ji zmiňuji, je úspěšná, zcela naplněná, i zde se pokusíme o rozšíření.

Jak je to s nynějším rozdělením pravomocí? Co je na vás a co na rektorovi?

John: Já budu minimálně jednou měsíčně informovat správní radu o tom, jaký je postup ve škole. Mám plnou pravomoc k řízení školy jako organizace, rektor odpovídá za studijní, pedagogickou, vědeckou a publikační činnost, za akademický chod školy.

Jak důležitá je vysoká škola pro město?

Heřman: Město je zakladatelem školy z jednoho důvodu: to aby prestiž města měla patřičné atributy. Kromě těch kmenových musíme mít i něco, co zejména v duševní sféře vytvoří nadstavbu, co tady zaujme a přinese regionu něco nového. A byť je ZMVŠ soukromá škola se školným, já ji považuji za významný přínos. Mít možnost studovat doma je dnes pro celou řadu lidí ze sociálního hlediska lákavé. Jednak dřív nebo později bude zavedeno školné i na státních školách. Už dnes je jisté, že provozní peníze studenta na státní škole např. v Praze ? tedy to, co se projezdí a projí - se téměř rovnají školnému a mnohdy vyjde studium v Třebíči i se školným levněji. Pro region, který není příliš ekonomicky výkonný a nepatří k nejbohatším, je ZMVŠ dostupným vzděláním a dotyčný student zůstává doma, nepřetrhá vazby s rodištěm, zůstane v kontaktu a hledá si uplatnění tady, a to považuji za velmi přínosné.

Vaše úvahy jdou tedy k místním studentům?

Heřman: Z části. Oni jsou tu samozřejmě i studenti odjinud, ale pro Třebíčáky dychtící po vzdělání je to ideální příležitost. A navíc, je potřeba zmínit kromě denního studia i tzv. dálkovou formu nebo studium při zaměstnání, mnoho například našich městských úředníků si na ZMVŠ při práci zvyšuje kvalifikaci, obor „veřejná správa“ je právě ten, který potřebují. A takovou možnost využívá podobně mnoho v Třebíči pracujících lidí.

Uvažuje se v dlouhodobém výhledu otevřít se více v celostátním měřítku? Co koleje?

Heřman: Ano, je to jistě možná další etapa zrání školy, ale to znamená vytipovat takové obory, které nejsou příliš frekventované, avšak jsou žádané. Zároveň by měl mít student jakousi jistotu, že po vystudování takového oboru najde práci.

John: Existují tři větve dlouhodobých úvah. Jedna větev předpokládá zavedení oboru energetického. Jsme přece jen energetický region. A místní energetické firmy deklarují poptávku po středním managementu.

Druhá větev uvažuje o oboru zaměřeném na obchodní dovednosti, obchodní management ve vztahu k tzv. třetím trhům, zjednodušeně řečeno, na východ od nás. Taková nabídka u nás téměř chybí a takové obory jsou stále unikátní. Třetí úvaha směřuje do oblasti regionálního rozvoje. Ta nabídka tu sice je, ale je nutné ho učit, proto i rozšíření nabídky tímto směrem je reálné.

Heřman: Regionální rozvoj je navíc široký pojem a má různé podkapitoly.

John: Ano, my máme na mysli regionální rozvoj na druhou, regionální rozvoj v konkrétním regionu a s konkrétními regionálními lidmi.

Heřman: Například sehnat dnes člověka, který zná metodiky používané při tvorbě různých strategických dokumentů, to je stále problém.

Vraťme se k sepjetí školy a města?

Heřman: To prodělalo také různé fáze vývoje, ale bilance za poslední roky je pozitivní. Například budova školy je darem města škole. To je jasným důkazem toho, že si město důležitost existence školy uvědomuje bez ohledu na to, kdo je zrovna na radnici.

V jaké kondici je školní budova?

John: V solidní. Ale bude se leccos dělat. Už teď je připraven projekt a bylo vydáno stavební povolení na zateplení.

Co jiné subjekty, které v budově působí?

Heřman: Škola může se svým majetkem nakládat zcela podle potřeby, tedy i pronajímat prostory, které sama nevyužije, a z pronájmu profitovat.

John: Jsou to všechno subjekty, které mají nějakou vazbu se školou nebo alespoň oborovou příbuznost.

Heřman: A i kdyby neměly, z hlediska města proti tomu není námitek, protože škola potřebuje každou korunu, kterou si vydělá. Pokud to není na úkor provozu nebo výuky. Budova sama je historicky budovou základní školy a to si uvědomujme. Třeba jihlavská vysoká škola je oproti nám v luxusní budově, ale učit se v Borovině dá. Nicméně budeme postupně řešit i problematiku členitosti a s tím související energetické náročnosti budovy. Já si ovšem myslím, že úroveň školy nespočívá v budově, ale v tom, co a jak dokáže naučit studenty. Pokud bude mít škola odborně garantované obory, úspěšné absolventy s uplatněním na trhu, to samo o sobě bude prestižní víc než budova sama. A to je také základní požadavek, který na školu máme. Je to stále mladá instituce která se vydala nelehkou cestou férové hry. Má za sebou kus práce a hmatatelné výsledky. Není důvod se obávat, že by s naší plnou podporou neměla mít slibnou budoucnost.

Včera proběhlo v aule ZMVŠ setkání studentů s vedením školy. Neboť se konalo až po uzávěrce, stručně o něm informujeme na www.horackenoviny.com, podrobněji pak v pátečním vydání.

Autor: Milan Noha
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk