Osobnostní a sociální výchova

Náměšť nad Oslavou - Doba si to žádá, společnost se mění. Přizpůsobovat se tomu musí i výchova nové generace. Změn se v základní škole v Náměšti nezalekli a do svého vyučovacího plánu zařadili nový a bezesporu potřebný předmět sobnostní a sociální výchova, který ve stručnosti představuje ředitelka ZŠ Náměšť nad Oslavou, Komenského, Mgr. Hana Rousková.

Jedná se o předmět, který nám reforma školství umožnila zavést. Učivo reaguje na žáky, na situaci ve třídě, vztahy v nichž žijeme, hodnoty, učí komunikaci, spolupráci, odpovědnému rozhodování. Souvisí to s budováním klimatu školy, s tím co přináší jednotlivým žákům nebo třídám život. Nesmí jít ale o teorii, o „kázání učitelů“. Získávání dovedností, hodnot musí vycházet z prožitku žáka. Cíl vyučujících je tedy stejný, učivo různé, podle složení a potřeb třídy, podle událostí. Potřebu předmětu přinesla doba, stav společnosti. Socializační role školy velice vzrostla. Škola je jediné místo, kde dochází k většímu osobnímu kontaktu dětí a tím je omezen jejich sociální rozvoj. My jsme v dětství trávili odpoledne mezi dětmi a rodiče nás museli nahánět domů, dnes spoustu dětí honí rodiče od počítače ven a oni si nemají venku s kým hrát!

Proč jste se rozhodli jej zavést a jak starým dětem je určený?

Často se říká, že dnešní děti ztratily hranice ve svém chování, mají sebevědomí, ale nemají odpovědnost atd. Mnohé z toho je pravda, ale nechceme jen nadávat na dnešní děti, nebo i rodiče, chceme jim pomoct. Ale i sobě. Je-li totiž dobré klima, je i kvalitní vzdělávání, výsledky jdou výrazně nahoru. Nutně jsme potřebovali předmět na 2.stupni. Učí ho třídní učitel, má v něm na žáky čas, nespěchá, může s nimi komunikovat, připravuje vhodné aktivity k aktuálním událostem, knížky, příběhy, dramatizaci, zajímavé filmy, diskusi o zajímavých lidech, osudech, žáci si dělí práci ve skupinách atd. Na 1. stupni většinou učitel včleňuje tyto témata do běžné výuky. Ve 4. ročníku jsme ale také hodinu předmětu přidali. Tam se děti učí třeba přes pohádky. Jaké vlastnosti měla Karkulka? Jaké babička? A myslivec? Jak by dopadla pohádka, kdyby myslivec tyto vlastnosti neměl?

Takto se musí se žáky pracovat pravidelně, preventivně, ne jim jen nadávat, až se něco stane.

Ocenili rodiče žáků, že jste do osnov zavedli tento předmět?

Chce to osvětu nás učitelů i u rodičů. Většina rodičů rozumí tomu, proč to škola dělá a jsou moc rádi. Část rodičů by byla radši, kdyby měl učitel v ruce rákosku, přestože sami vidí, že doma ani tato metoda mnohdy nefunguje, nebo velmi krátkodobě. Na hodnocení výsledků předmětu je brzy, nelze čekat lepší vztah žáků k sobě, ke škole po půl roce. Předmět je jednou za týden v 6. ? 9. ročníku a také 4. ročníku. Až budou nižší ročníky v 8.-9. ročníku, budou vidět změny. Ale u všech dětí také ne, nejsme všemocní. Někdy mají rodiče výhrady k tzv. ředitelskému volnu, které u nás potřebujeme pro nutné vzdělávání učitelů v tomto směru. Věnovali jsme na ně i spousta hodin o prázdninách. Celá desetiletí se tyto věci ve školách neučily, navíc jde doba dopředu a s žáky se musí pracovat jinak. I my učitelé se to musíme učit, má ? li to být dobrý předmět.

Netradiční předmět asi vyžaduje i netradiční vyučovací metody. Jak vypadá běžná hodina? Co v ní děti dělají?

Je to hodně tvořivý předmět. Jak pro učitele, tak žáky. Žáci mohou hodně mluvit i poslouchat se, dramatizovat příběhy, číst příběhy zajímavých osobností ( např. Lídy Barové, Jana Palacha) a diskutovat o nich. Také ale třeba rozvíjet cvičením schopnosti mozku, říká se tomu mozková gymnastika. Po návratech z hor, kurzů zase probírají zážitky, někdy se učí dělit si práci ve skupině, přijmout roli a odpověd za skupinu, prezentovat se, učit se (znát vhodný styl učení ). Okruhy tohoto předmětu jsou dané, ale dál hodně záleží na tvořivosti, schopnostech učitele, i třeba na jeho aprobaci. Příští rok bychom chtěli vytvořit partnerství vždy dvou tříd ? první stupeň s druhým stupněm. V OSV by pak třídy připravovaly aktivity pro mladší spolužáky, samy je něco učily, vedly. Občas se nám to stává už teď. V přízemí budovy máme jen dvě třídy. Druhou a devátou. Když někdy vidíte, že jindy velmi „živý“ deváťák sedí o přestávce vedle druháčka a čte mu z knížky, tak si říkáte, že ta snaha není opravdu marná. Velmi si učitelů za tu snahu a za to, že táhnou za jeden provaz, vážím.