Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

P _ _ _ _ _ _ _ Y. Tak trochu záhadná výstava

05.01.2012

Třebíč - Zajímavá výstava fotografií je od 4. do 31. ledna k vidění přízemí a hlavním sálu třebíčské městské knihovny. Záhadou, resp. výzvou divákově fantazii, je už samotný název výstavy: „P _ _ _ _ _ _ _ Y, to je slovo, které si může každý doplnit a dát mu význam podle toho, co v tom vidí.

CARMEN
Je to taková hra, kde divák hledá řešení té hádanky, nápovědou je pak anotace umístěná v přízemí,“ uvedl jeden z iniciátorů výstavy Pavel Matoušek. Ten je stejně jako šestice vystavujících autorek a autorů studentem Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně z Ústí nad Labem. „Ve třídě je nás většinou tak šest na ročník a toto je výstava studentů 1. ročníku“, upřesnil Pavel Matoušek (2. ročník). Navíc doplnil, že tato výstava vznikla speciálně pro Třebíč: „Městská knihovna nám vyšla velmi vstříc, většinou jsou s tím problémy, ale tady v Třebíči to probíhá výborně.“

Vypravili jsme se v úterý na instalaci výstavy, abychom autory vyzpovídali, nahlédli do jejich vnitřního světa a abychom z nich vymámili více, než co je v textu anotace: „Výstava P _ _ _ _ _ _ _ Y je hádankou skrývající fragmenty dětských iluzí, fiktivních teorií a myšlenek, které ve formě fotografií ztvárnili osobitým způsobem mladí autoři. Fotografie těchto prožitků nefungují podle žádných konkrétních kritérií. Prolínají se, nelze je obrazově zjednodušit natolik, aby se daly jasně definovat. Fotografie, stejně jako název výstavy jsou klíčem otevírajícím divákovy prostory pro vlastní představy.“

Tradičně pojatou tematickou jednotu výstava nemá. Překvapující vzhledem k mládí vystavovatelů může být absence šokujících či rebelských fotek. Např. Tereza Valníčková prozradila, že je obdivovatelkou Alfonse Muchy: „Mám ráda ty hezký, uhlazenější věci, nejsem ten typický rozervaný umělec. Ano, říkají mi, že je to profláklý, ale? mně se jeho kalendáře líbí a Slovanská epopej je úžasná. Hrozně mi vadí, že se to přestěhovalo do Prahy. Vůči Krumlovu je mi to hrozně líto.“ Tento její názor je o to cennější, že fotografka je právě z Prahy. Luboše Kaplana jsme se zeptali, jak vidí svoji budoucnost po dokončení studia: „Nikdo nepočítá, že se může uživit uměním. Možná skončím někde u pásu, s touhle školou je to nejistý." Terezy Bonaventurové jsme se dotázali na hranice umění: „Zatím nejsem kompetentní k tomu posuzovat, co je a co není umění. Navíc, já když se o tom s někým bavím, tak se vždy pohádáme. Já tuhle otázku úplně nenávidím.“ Proto jsme jí položili raději ještě otázku k jejím vystaveným fotografiím: „Je to dělaný tak, aby se na to člověk mohl chvíli dívat a snažil se přemýšlet, co v tom je. Mělo by to otevírat prostor imaginaci. Dřív jsem dělala hodně černobílé fotky, teď už i barevné. Mě hodně baví inscenované fotografie, kde si tu realitu mohu upravovat, používat reálný předmět a dávat ho do jiných souvislostí.“ Zajímavé jsou i fotografie Ladislava Kyllara: „Ve většině případů moje fotografie odráží to, co jsem četl, reflektuje to i moji literární tvorbu. Není to jen o fotce, ještě je něco za tím, není to jen o vizuálním vjemu.“ Pro úplnost uveďme, že k vidění jsou i fotografie Nely Moravcové a Kristýny Voců.

Autor: Viktor Velek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk