Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
K pravidelným aktivitám klientů stacionáře patří výtvarné činnosti.
(foto: Vendula Krausová)

Péče o zdravotně postižené je náročná

30.04.2010

Třebíč - Práci zaměstnanců Denního rehabilitačního stacionáře pro tělesně, mentálně a smyslově postižené děti a mládež na Družstevní ulici v Třebíči oceňují nejen klienti stacionáře, ale také jejich rodiny.

CARMEN
Město Třebíč toto zdravotnické a sociální zařízení zřídilo v roce 1994. Tehdy se ale navazovalo na už fungující speciální jesle pro postižené děti, které zahájily svůj provoz v roce 1986. Za jejich vznikem můžeme najít dětského lékaře, dlouholetého primáře dětského oddělení třebíčské nemocnice Josefa Nováčka.

Stacionář poskytuje péči dětem výjimečně i od dvou let věku, standardně pak od tří let. Ze stacionáře pro děti a mládež se v budoucnosti stane zařízení, které může pečovat i o dospělé.

Klienty stacionáře jsou lidé s různým stupněm postižení. Někteří docházejí do stacionáře sami, jiné přivážejí rodiče nebo se mohou spolehnout na dopravu, kterou zajišťuje přímo stacionář. "Část dětí svážíme. Máme k dispozici mikrobus. Ten slouží těm dětem, které nejsou přímo z Třebíče, ale jsou z blízkého okolí. Je to limitované tím, že auto máme jedno. Je devítimístné, dozadu se vejdou dva vozíčky. Děti také nemohou trávit nadměrně času dojížděním," uvádí ředitel stacionáře Karel Halačka.

Klientům stacionáře se dostává sociální i zdravotnické péče. Malých dětí se týká zejména fyzioterapie, rehabilitace a logopedická cvičení. Všichni se pak učí dovednostem, které by umožňovaly jejich maximální soběstačnost. Závažně zdravotně postiženým se dostává péče zdravotnického personálu. K dispozici mají mimo jiné také vanu, která umožňuje provádět poměrně pohodlně hygienu i u naprosto nepohyblivých klientů.

Den co den pro ně pracovníci stacionáře připravují zajímavý program. "Až se po ránu sejdou, mají svačinku. Pak se připravuje dopolední program, nejčastěji jsou to různé dílničky," uvádí pracovnice stacionáře Lucie Prokopová. Klienti stacionáře mohou své dovednosti zdokonalovat v dřevodílně, ve cvičné kuchyni nebo v šicí dílně. Využívat mohou také pec na keramiku a smaltovací pec. Pravidelně malují a vyrábějí předměty, které si může každý zakoupit třeba na tradičních předvánočních trzích. Vítaným zpestřením činností, které se odehrávají přímo ve stacionáři a na přilehlé zahradě, jsou návštěvy divadel, koncertů nebo různé výlety. Minimálně jednou do roka je pořádán několikadenní pobyt, taková dovolená v přírodě. Individuálně je řešena problematika vzdělávání.

Kromě stálých zaměstnanců se klientům věnuje i řada studentů různých typů škol, zdravotnických, sociálních i pedagogických, kteří ve stacionáři získávají potřebnou praxi. Kapacita zařízení je čtyřicet klientů. V současnosti pečuje stacionář o čtrnáct dětí v prvním oddělení. V oddělení mládeže a dospělých je klientů třiadvacet. "Jsme schopni tuto kapacitu v případě nutnosti mírně překračovat. Nemocnost našich dětí je vyšší, ne všichni chodí každý den, někteří často pobývají v lázních, takže ta reálná denní kapacita je samozřejmě menší, než kolik dětí máme opravdu přijatých," vysvětluje ředitel Halačka.

Stacionář je postavený z velké části na zdravotnické péči. A snahou je, aby se ještě zlepšovala. "Chtěli bychom případně vybudovat rehabilitační ambulanci i pro veřejnost, pro cizí děti. Tím bychom zkvalitnili péči o postižené z celé Třebíče a okolí," odhaluje záměry stacionáře Halačka.

Po těch letech, co už budovy stacionáře slouží, začínají pomalu kolabovat. Dřív nebo později tak musí dojít k výměně oken a k zateplení pláště budovy. V plánu je také dokončení dopravního hřiště, které bylo z části vybudováno už v roce 2007.

Autor: Vendula Krausová
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk