Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Nevyhnání z ráje (detail), dřevo, plast, kov…
(foto: ap)

Petr Kremlis Kotoulek a střeva vykydující

24.02.2020

TŘEBÍČ (ap) - Masky, loutky, karikatury, zvířata nebo dřevěná sousoší, to vše nyní nabízí k vidění výstava třebíčského řezbáře, autodidakta Petra KREMLISE Kotoulka, probíhající v konírně třebíčského zámku. První samostatná výstava autora přibližuje celou jeho dosavadní tvorbu za uplynulých téměř dvacet let.


Petr Kotoulek, navzdory vývoji moderního umění posledních 150 let, směřujícího k pochopení výrazových možností základních elementů výtvarného jazyka, jako jsou linie, barva či tvar, používá různá znamení, symboly, řeč těla postav, náznaky, květomluvu, tedy různých podob vyprávění ve výtvarném umění. Už samotný název výstavy – MYSLcomeBEK - je šifrou, odkazující k zakladateli novodobého českého sochařství Josefu Václavu Myslbekovi (1848 – 1922), ale také výzvou k hlubšímu zamýšlení se nad poselstvím vystavených artefaktů.

„Vyřezávání se mi stalo záchranou, duševní i fyzickou pastvou a pasu se dodnes,“ říká o svém přístupu k řezbářství Petr Kotoulek. Můžeme se jen domýšlet, jaká osobní či společenská traumata formovala autorův vztah ke světu a umění. Leccos o nich naznačují vystavená díla a jejich názvy. Například řezba Hovado znázorňuje vskutku odpudivou postavu muže s rozpáraným břichem. Figura Postmana (pošťáka České pošty), třímajícího dvouhlavňovou pušku, také nevzbuzuje libé pocity, stejně jako Knižní permon nebo Pabrouk kosmík. Hrůzu nahání i reliéf Zlatá svině, lebka Adolf nebo maska Zombie.

V některých řezbářových kreacích nacházíme i zdařilé portréty žijících Třebíčanů, třeba v loutkách proslulého uzenáře, pana Řáčka, či tatéra Alana Kajana. Autor v nich osvědčil i pochopení pro zvláštnosti materiálu, jakým je schnoucí a praskající dřevo, figury proto sestavil z mnoha menších segmentů tohoto přírodního materiálu. Ve své řezbářské tvorbě ale Kotoulek nijak nebazíruje jen na dřevu a pokud to považuje za vhodné, používá i současných materiálů – oceli, skla, chemlonu či plastu - nebo rovnou hotových předmětů – brýlí, modelů motorek – viz. Motorová mucha, Motorka sršeň.

Někdy je ve zpracování námětu Koutoulek brutálně přímočarý, ba přímo rouhačský. Třeba v loutce znázorňující Ježíše na kříži. V díle nazvaném „Ježíš tě vidí,“ dal ukřižovanému do levé ruky kvalitní dalekohled, aby ze své pozice pozorovatele z vysokého nadhledu mohl bohočlověk dobře sledovat hemžení světa pod sebou.

Je zřejmé, že Kotoulka zajímá podvojná podoba lidských bytostí, ta již dáváme na odiv, i ta, kterou bychom nejraději před světem ukryli. Kotoulkova imaginace, to opravdu není umění slabého žaludku, máme tu co dělat s představivostí bezmála barokní - zuby, drápy, ostny i sekáčky na maso ohrožují tělesnou integritu člověka, střeva z jeho břicha vykydují a k záhubě není nikdy daleko. Ostatně, psychologové už dávno potvrdili, že v každém člověku je ukrytý malý vrahounek a člověk, coby třetí šimpanz, vlastně není nic jiného, než velká zlá masožravá opice.

Nejlépe to vyjádřil Petr Kotoulek ve svém „mistrovském“ sousoší v závěru výstavy nazvaném Nevyhnání z ráje. Řezbář v něm vlastně polemizuje s tradičním uměleckým postojem hledání Ztraceného ráje jako životního ideálu. Kotoulek názorně dokládá, že kdyby tenkrát Eva nepřemluvila Adama, aby okusili ovoce ze stromu poznání, mělo by to pro lidstvo fatální následky. Pralesům by dodnes vládl obrovitý třímetrový Gigantopithecus blacki, který by si své menší příbuzné rodu Homo sapiens napichoval k obědu na oštěp a při porcování jejich těl by mu pomáhal nejspíš medvěd. Ano, porcování medvěda, jak je známe z projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně PČR, je také součástí vyznění Kremlisovy mnohovýznamové kompozice.

Už je to tak, neměli byste si nechat ujít toto Nové umění ze dřeva, které je k vidění v jízdárně třebíčského zámku. Ale útlocitnost raději nechtejte tentokrát doma. Výstava potrvá do 15. března. Otevírací doba: úterý až neděle, 9–12, 13–17 hodin.

Foto HoN: Arnošt Pacola

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk