Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Piráti chtějí pro Vladimíra Krajinu čestné občanství

10.02.2020

TŘEBÍČ / SLAVICE (mach) - Třebíčští piráti navrhli udělení čestného občanství města Třebíče prof. RNDr. Vladimíru Josefu Krajinovi. Významný botanik se narodil v roce 1905. Čestné občanství by mu tak in memoriam bylo uděleno k 115. výročí narození.


Návrh na udělení čestného občanství podal zastupitel Roman Pašek (Piráti) a třebíčské zastupitelstvo by o něm mohlo rozhodnout na svém dubnovém zasedání. „Poté, co se podařilo odejmout čestné občanství Klementu Gottwaldovi, bych rád poukázal na významné osobnosti Třebíčska, které by si toto uznání opravdu zasloužily,“ poukázal navrhovatel. Pokud bude bod o udělení čestného občanství pro Vladimíra Krajinu zařazen na jednání, rozhodnou o jeho udělení třebíčští zastupitelé 23. dubna.

Vladimír Krajina vystudoval třebíčské gymnázium, po jehož úspěšném absolvování se rozhodl pro studium botaniky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1927 získal titul doktora přírodních věd a za výsledky svého studia byl dokonce odměněn darem prezidenta Tomáše G. Masaryka. Botanický výzkum prováděl sám, později i se svými studenty na mnoha místech. Z Vysokých Tater se dostal až na daleké Havajské ostrovy. Jeho tatínek Emanuel Krajina byl nejen učitelem ve slavické škole, ale také psal kroniku školy i obce. Kromě dětí ve škole učil rovněž dospělé. Svým sousedům často vysvětloval, jak včelařit nebo pracovat na zahrádce. Pod jeho vlivem se dva synové začali věnovat botanice, třebíčský archiv má dodnes v archivu uloženy herbáře Vladimírova mladšího bratra Emanuela.

Když v roce 1939 obsadila Československo německá armáda, vstoupil Vladimír Krajina do protifašistického odboje, stal se členem tajného koordinačního centra koaličních politických stran a přešel do ilegality. V roce 1943 byl zatčen a vězněn na Pankráci a v Terezíně. Po osvobození byl zvolen poslancem a vykonával funkci generálního tajemníka České strany národně socialistické. Získal vyznamenání Československého válečného kříže, medaili Za službu a odznak Za věrnost. Na Univerzitě Karlově byl jmenován profesorem botaniky.

Po únoru 1948 byl již jako profesor Krajina zatčen, propuštěn byl až na základě intervence prezidenta Edvarda Beneše a v nové československé realitě přechodu moci do rukou komunistů se rozhodl emigrovat. Nejprve obdržel politický azyl ve Velké Británii, kde ho jako válečného hrdinu přijal sám premiér Winston Churchill, koncem roku 1949 odešel do Kanady, kde pokračoval ve své vědecké a pedagogické kariéře. Stal se z něj celosvětově uznávaný odborník na lesy. Hana Houzarová, botanička z Muzea Vysočiny Třebíč, neskrývá vůči Krajinovi svůj obdiv: „Skutečně to byl zakladatel vědeckého lesaření, to on naučil Kanaďany tvorbě hospodářského lesa, a jak se ti jeho žáci rozprchli po světě, vzali ty jeho vědomosti s sebou. Od něj se učila půlka světa.“ Díky jeho snahám přijala kanadská vláda zákon o ekologických rezervacích a on sám založil přes stovku chráněných přírodních oblastí. „On si ty kanadské lesy zamiloval a chtěl pro ně udělat maximum, aby zůstaly. Byl to v té době první ekolog,“ uzavírá Hana Houzarová. Vladimír Krajina v Kanadě také dožil. Zemřel v roce 1993 v kanadském Vancouveru, urna s jeho popelem je uložena na Vyšehradském hřbitově. Václav Havel mu v roce 1990 udělil Řád Bílého lva I. třídy.

Autor: mach
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk