Po prázdninách čeká Jemnici vášnivá debata o budoucnosti zámku

Jemnice - Jemnický zámek je princeznou, které armáda nasadila zelenou korunu a asfaltové boty. Obléct ji znovu do brokátu není jednoduché. Asfaltové cvičiště už je sice minulostí, zlatem ale zámek pořád nezáří. Přitom jde podle památkářů o velmi cenný architektonický kousek.

Od armády? Lepší vyhořet

Město dostalo zámek po armádě na začátku 90. let. Podařilo se získat zaměřovací plány a byla zpracována studie využití areálu. Pak se začalo se zásadními opravami. Udělala se střecha, likvidovala se dřevomorka, byly budovány nové inženýrské sítě a instalace a bouraly se novodobé úpravy. Bouralo se i v dnešním parku, zmizela vojenská vrátnice, garáže a skladiště.

„Nakonec archeologický ústav z Brna udělal archeologický průzkum a stavebně historický průzkum udělal pražský památkový ústav. Vytěžilo se z toho maximum. Zjišťoval se původní inventář, který bychom ale zpátky získali jen formou zápůjčky,“ vzpomíná někdejší starosta Jemnice Jiří Tříska.

Do zámku se investovalo necelých dvacet milionů korun. „Z ministerstva se nám během pěti let podařilo dostat asi 15 nebo 16 milionů, ale nějaké miliony muselo dát i město. Dost se ušetřilo na tom, že se velká část prací dělala svépomocí. Tehdy ještě město mělo své technické služby, nebylo to s. r. o.,“ zdůrazňuje Tříska, že faktické náklady na prvotní rekonstrukci byly mnohem vyšší.

V průběhu oprav se hledalo smysluplné využití zámku. Mohla v něm mít depozitáře a studijní laboratoře Moravská galerie Brno. „Jenže když se jednání protahovala, tak z toho sešlo a galerie přestěhovala depozitáře do Mikulova,“ vysvětluje Tříska. Dalším zájemcem bylo pražské Muzeum hudby i hlavní město, které někam potřebovalo umístit depozitář historických fotografií. Do přízemí se měla pustit komerce, uvažovalo se o restauraci nebo o reprezentativní prodejně podniku Jemča.

Starost o zámek mohla být na státu

Všichni zájemci ale zámek opustili a radnice do něj už dál investovat nechtěla. Proto vedení města v roce 1998 dohodlo, že zámek přejde zpět do rukou státu. „Bylo kolem toho šíleného hádání. Zastupitelstvo to odsouhlasilo. Mělo se to předávat v lednu 1999. Spravovat ho měl brněnský pamáťák. Ale bylo svoláno zastupitelstvo a všechno se shodilo ze stolu,“ vzpomíná dnes Tříska na situaci před dvanácti lety. „Měl jsem pocit, že jsem si našel hračku a rada i zastupitelstvo i sami Jemničáci jsou proti. Měli zájem spíš o to, aby se dotovaly popelnice nebo koupaliště. Já jsem si myslel, že to, na čem by město mělo stavět, je zámek uprostřed města. Ale je mi jasné, že se do něj peníze dávat budou pořád a výdělečný asi taky nikdy nebude,“ dodává.

Zapojit soukromý sektor se nedaří

Jemnice nakonec zámek vyřadila z programu Ministerstva kultury ČR na záchranu architektonického dědictví, ze kterého se ve městě podařilo opravit kostel sv. Víta včetně podzemí. „Je to velké neštěstí zámku. Když se na radnici dostali nezávislí a komunisti, tak rozhodli o vystoupení z programu. Můžu se jen domnívat, že to bylo kvůli penězům. Často se setkávám s názorem, že zámek je jen díra na utápění peněz,“ říká současný místostarosta Petr Novotný. „Možná to bylo i kvůli povodním. Tehdy se apelovalo na to, aby se peníze daly na památky zasažené velkou vodou. Jemnice dala, tuším, půl milionu korun na postižené památky a zároveň s tím vystoupila z programu,“ dodává.

Zámek je oficiálně na prodej, ale zájemci se nehrnou. „My jsme odstranili vojenské ploty. A je jasné, že až to někdo koupí, tak nenechá park volně přístupný pro venčení pejsků a pro pořádání akcí, včetně Barchanu. Takže se ploty obnoví a areál bude zase uzavřený,“ maluje neveselou budoucnost Tříska.

Jenže stále přístupný park je jednou z podmínek prodeje, na které město trvá. Možná i proto zájemci nejsou. „Naposledy tady někdo byl před několika týdny. Zámek si s panem starostou prohlédl a odešel s tím, že se ozve. A nenechal na sebe ani žádný kontakt,“ říká k prodeji Petr Novotný.

Na projektech se pracuje

Současné vedení města se snaží navázat na někdejší snahy o opravení zámku. Začalo spolupracovat s telčským památkovým ústavem, který je jistým odborným garantem, a bude se jednat o tom, zda se do programu záchrany architektonického dědictví zámek vrátí. Proti je pochopitelně fakt, že finance z ministerstva proudí jen tehdy, pokud jsou opravy spolufinancovány i z městské kasy. Ročně by se z programu mohlo získat asi milion a půl. Podíl města by byl 25 až 30 procent. „Dostat se teď zpátky do programu bude trnitá cesta. Možná budeme jednou z mála obcí naší velikosti, která by tam měla zařazeny dvě památky, kostel a zámek. Uvidíme, jsem v této věci optimista,“ říká místostarosta. Momentálně se zpracovává žádost, ale o jejím podání se bude rozhodovat až na zářijovém zasedání zastupitelstva. „Myslím si, že to jednání bude ještě hodně zajímavé,“ uvažuje nahlas Petr Novotný. Navíc program záchrany architektonického dědictví není jedinou možností, jak na zámek peníze získat. Je ale důležité mít pro žádosti o dotace a granty připravené projekty, na kterých se dnes také pracuje.

Aby se o něm vědělo

Hlavní turistická sezóna nahrává záměrům vzbudit o zámek zájem u nejširší veřejnosti. Už tento víkend se bude na zámku provázet. Na návštěvníky čeká zámek ve své nahotě, nepřikrášlený současný stav. V srpnu bude v zámku umístěna putovní výstava o ohrožených památkách Vysočiny, kterou nachystal Národní památkový ústav Telč.