Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Poznejte planety, jež nám krouží nad hlavami

21.07.2011

Merkur ani Venuše nejsou v první polovině prázdnin pozorovatelné.

CARMEN
Mars spatříme nízko na ranní obloze v souhvězdí Býka. Viditelnost planety nebyla příliš dobrá, ale od poloviny měsíce se pozvolna zlepšuje. Na začátku července Mars vycházel nad východoseverovýchodní obzor před třetí hodinou ranní, ke konci měsíce bude nad obzorem již po druhé hodině letního času. Okem planetu uvidíme jako oranžově svítící bod, v astronomickém dalekohledu spatříme maličký narudlý kotouček bez detailů.

Nejjasnější planetou prázdninových nocí je Jupiter a stejně jako Mars je viditelný na ranní obloze. V prvních prázdninových dnech vycházel Jupiter nad obzor o půl druhé, ke konci července bude nad východním obzorem již kolem půlnoci letního času. Bez dalekohledu obří plynnou planetu uvidíme jako velmi jasný, bíle zářící bod v souhvězdí Berana. Už v triedru je možné spatřit čtyři Jupiterovy největší a nejjasnější měsíce. Ty se jmenují Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Io je k povrchu planety nejblíže, Callisto je ze všech čtyř měsíců od povrchu planety naopak nejdále. Pokud máme k dispozici astronomický dalekohled, uvidíme Jupiter jako bílý kotouček, přes který se táhnou dva tmavé pruhy. Jsou to Jupiterovy rovníkové pásy, které obepínají celou planetu. Pozorovací podmínky největší planety sluneční soustavy se zlepšují a Jupiter bude nejlépe vidět na podzim.

Druhou největší planetou sluneční soustavy je Saturn. Najdeme ho na večerní obloze nad západním obzorem v souhvězdí Panny. V prvních červencových dnech Saturn zapadal před jednou hodinou ranní, na konci měsíce mizí pod obzorem necelou hodinu před půlnocí letního času. Saturn není ani zdaleka tak jasný jako Jupiter, ale na obloze se prozradí svým klidným, žlutým světlem. Pokud si vezmeme k ruce triedr, tak možná už spatříme kromě samotné planety i náznak Saturnových prstenců. Hvězdářským dalekohledem je uvidíme již dobře, ale jsou stále poměrně úzké. Díváme se na ně z jejich severní strany a z téže strany jsou také osvětlovány Sluncem. I v menším astronomickém dalekohledu určitě také spatříme největší Saturnův měsíc Titan. Ten má vlastní atmosféru podobně jako Země, ale kapalnou vodu na jeho povrchu rozhodně nehledejte, protože voda se tam díky velmi nízkým teplotám vyskytuje jen v podobě ledu. Zato metanových louží, jezírek i velkých jezer je na Titanu dostatek. Pozorovací podmínky Saturnu se však postupně zhoršují a planeta bude viditelná jen do začátku září.

Jestliže jsme se při pozorování Marsu, Jupiteru a Saturnu obešli bez dalekohledu, při hledání Uranu a Neptunu se už bez něj rozhodně neobejdeme, neboť obě planety mají tak malou jasnost, že jsou pod hranicí viditelnosti lidským okem a k pozorování je zapotřebí alespoň triedr. Obě planety budou k vidění ve druhé polovině noci. Uran se promítá po celý rok do souhvězdí Ryb. Na začátku července Uran vycházel nad obzor půl hodiny po půlnoci, v posledních červencových dnech bude nad východním obzorem již před třiadvacátou hodinou letního času. Okem planetu sice neuvidíme, ale v triedru ji zahlédneme jako slabě svítící bod. K nalezení však potřebujeme aktuální hledací mapku, protože Uran vypadá v dalekohledu stejně jako okolní hvězdy, a proto planetu od hvězd nelze nijak rozlišit. Pozorovací podmínky Uranu se postupně zlepšují. Neptun vyhledáme za pomoci triedru a hledací mapky v souhvězdí Vodnáře. V prvních prázdninových dnech Neptun vycházel nad východojihovýchodní obzor po třiadvacáté hodině, koncem července bude nad obzorem před dvaadvacátou hodinou. Pozorovací podmínky Neptunu se rovněž zlepšují a nejlepší budou v srpnu.Měsíc: 1. července byl nov, 8. července byl Měsíc v první čtvrti, 15. července nastal úplněk, 23. července bude měsíc v poslední čtvrti a 30. července nastává opět nov.

Autor: Jiljí Mahr
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk