Práce na zahradě v srpnu

Srpen bývá po červenci druhým nejteplejším měsícem roku, ale je zpravidla méně deštivý než červenec. Dlouhé letní dny se nám již zkracují a den trvá na konci měsíce již jen třináct a půl hodiny. Následkem toho také dochází k nočnímu ochlazení, a tak opravdu začíná platit přísloví: Svatá Anna, chladna z rána.

Odměnou za naši celoroční práci je však trvající sklizeň ovoce. Končí již meruňky, broskve, letní jablka a hrušky, renklódy a rané švestky. Vše bychom měli řádně uskladnit a zpracovat. Neměli bychom se rozhodně chovat jako člověk - sběrač z doby kamenné, který si utrhl jen několik plodů, které právě stačil sníst, a ostatní nechal shnít na stromech, což bohužel je k vidění na některých zanedbaných zahradách.

Je čas také po sklizni prosvětlovat a zmlazovat koruny u peckovin. Ořezané větve rozmělníme na malé kousky a použijeme k mulčování nebo kompostování. Hrubší větve později spálíme při posezení u ohýnku. Jabloně náchylné na tzv. hořkou pihovitost raději preventivně ošetříme postřikem na list i plody Kalkosolem nebo slabým roztokem ledku vápenatého. Stejně tak i papriky a rajčata, jež zase často trpí následkem nedostatku vápníku, tzv. suchou hnilobou.

S přihnojováním dusíkatými hnojivy budeme již končit, ale naopak přihnojíme draslíkem ? síranem draselným, který má kladný vliv na vyzrávání pletiv a dobré přezimování rostlin.

Podepřeme stromy přetížené úrodou. Dokončíme také očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk a broskvoní. Spadané a kroupami poškozené ovoce využijeme na mošty, ovocná vína nebo jablečný calvados.

Záhony jahod starší než tři roky zrušíme. Na nová místa, nejlépe po raných bramborách, vysazujeme po vyhnojení kompostem a vícesložkovými hnojivy (Cererit) nové záhony jahod. Opatříme si nejlépe uznanou a zaručeně zdravou sadbu od odborníků. Nic neušetříme, když si od některého známého doneseme zdegenerovanou a viry a chorobami zamořenou sadbu. Při suchém počasí a pokud nemáme možnost důkladné zálivky, odložíme raději vysazování na pozdější období.

V zeleninové zahradě sklízíme hlavně teplomilné plody - rajčata, papriky, okurky, patizony, cukety a další. V časopisech a literatuře najdeme celou řadu návodů na zpracování těchto plodin. Vrcholky rostlin u rajčat zaštipujeme. Odstraníme vegetační vrchol u růžičkové kapusty. Úrodu paprik ve skleníku nám může poškodit velké vedro. Známá šlechtitelka paprik Ing. Jiřina Teclová doporučuje našim čtenářům papriky občas i přes den mírně zavlažit. Vodu lijeme k rostlinám, nikoliv na listy nebo plody, aby se alespoň trochu zchladilo ovzduší ve skleníku. Střechu skleníku doporučuje zastínit speciálními rohožemi, natřít speciální barvou a nebo jílem rozmíchaným s vodou. Vápno se nedoporučuje, neboť částečně naleptává sklo a také se obtížně odstraňuje.

Na našem vinohradě již začnou dozrávat první stolní odrůdy. Je vhodné je ještě před měknutím bobulí přihnojit dusíkatými hnojivy a zavlažit. Zkracujeme příliš dlouhé letorosty a sledujeme zdravotní stav. Na každý hrozen bychom však měli v zájmu řádného vyzrávání ponechat alespoň deset listů. V případě potřeby musíme včas chemicky ošetřit proti peronospoře (Plasmopara viticola) a padlí (Oidium leuconicum). Pokud by náš malý vinohrad tyto choroby vážně sužovaly, bude lépe přejít postupně na pěstování tzv. rezistentních odrůd. Proti ptákům můžeme jednotlivé hrozny chránit navlečením např. punčochy nebo síťky.

Mrkev ? karotku včas sklidíme, abychom předešli vyrůstání nových kořínků a nebo napadení pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae) nebo aby nám ji nevykousaly myši. Na uvolněné pozemky můžeme ještě začátkem měsíce vysazovat kedlubny, pekingské zelí, čekanku, fenykl sladký, salát nebo endivie.

K přezimování vyséváme ve druhé polovině měsíce zimní salát, špenát a cibuli. Rád bych doporučil černou ředkev zejména pro rodiny s malými dětmi, které často trpí kašlem. Příznivě ovlivňuje i trávení.

Případné přebytky dalších méně známých plodin, např. tuřínu a vodnice, využijeme jako krmivo pro domácí zvířata. Musíme také naše záhonky stále odplevelovat a okopávat. Připravujeme si také pozemky na sázení česneku. Bohužel budeme asi muset stále bojovat se mšicemi, savými škůdci a plísněmi. Také vyčistíme a vybílíme sklepy vápnem s přídavkem modré skalice.

V okrasné zahradě v této době vysazujeme kosatce, pivoňky, přesazujeme některé trvalky a můžeme se pokusit o očkování růží. Stále můžeme upravovat živé ploty a prořezáváme jehličnany. Také trávník stále sekáme a zavlažujeme, což v suchém období bývá zvláště důležité. Začátkem měsíce můžeme zaštípnout petúnie, které se nám rozvětví a opět pokvetou. Je možné množit celou řadu trvalek.

Sbíráme také léčivé rostliny, např. jitrocel kopinatý, řebříček atd. V tomto měsíci mají totiž stále ještě poměrně vysoký obsah účinných látek a dobře se mohou usušit. Toto období je také vhodné pro sběr květů a rostlin, okrasné trávy apod. na suchou vazbu.

Jestliže se chystáte postavit skleník, je vhodné období na přípravu stavby, aby nám již v příští sezoně mohl sloužit.

Naši aktivní zahrádkáři by také již měli pomalu uvažovat, co připraví na zahrádkářskou výstavu, která se bude letos konat ve dnech 22. - 25. října 2010 v Domě zahrádkářů v Třebíči.

Zakončím pranostikou: Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.