Práce na zahradě v květnu 2010

Nastal nám květen, nejkrásnější měsíc v roce, a zdá se, že s ním konečně i opravdové jaro. Normální květen se vyznačuje poměrně rychlým ohříváním evropské pevniny, což se projevuje stálým vzestupem průměrných teplot vzduchu. A tak pokud to takto vyjde, budeme se těšit, že v okrasné zahradě nám již pokvetou šeříky, kosatce, azalky, pivoňky, narcisy a tulipány.

U ovocných stromů, bychom se měli zaměřit na tzv. integrovanou ochranu. V případech, kde hrozí přemnožení škůdců a chorob, měli bychom po odkvětu provést postřiky, a to proti obaleči jablečnému a švestkovému, popřípadě i proti mšicím. Vzhledem k tomu, že moderní postřikové prostředky lze většinou míchat, kombinujeme i s přípravky proti padlí a strupovitosti. Možnost smíchání, nejlépe ověříme smícháním menšího množství již rozředěných přípravků. Pokud se nesrazí, usuzujeme, že je to v pořádku a smísíme již celé potřebné množství. Nejlépe asi bude, když použijeme nové moderní, nejlépe systémové prostředky s krátkou ochrannou lhůtou. Přidáme trochu smáčedla, stačí i oblíbený jar.

Chtěl bych také upozornit, že letos to vypadá u slivoní velice pěkně na květ, takže by mohla být slibná úroda švestek atd. Nadějnou úrodu by nám však mohl zničit vážný škůdce ? pilatka žlutá (Hoplocampa flava) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta). Pasivní ochranou, kterou také využijeme pro signalizaci, je rozvěšení bílých lepových desek do korun stromů. První postřik vhodným přípravkem, nejlépe neškodným včelám, provedeme v době krátce před odkvětem, kdy bychom měli zničit pilatky před nakladením vajíček. Druhý postřik, asi za 10 ? 14 dnů, by měl zničit housenice, které přelézají z jednoho plůdku do druhého. Pokud toto vše zanedbáme, můžeme se dočkat toho, že ze slibné úrody více než 90 % malých plůdků navrtaných od pilatky se ocitne na zemi pod stromem.

Nezapomeneme také v této době přihnojit ovocné stromy. Nejlépe učiníme, když do desetilitrové konve vody dáme rozpustit hrst superfosfátu. Vlasové kořínky jsou v hloubce asi 40 ? 50 cm, a tak bychom měli, pokud má mít toto hnojení nějaký účinek, udělat dřevěným kůlem po obvodu koruny do země několik otvorů a ty několikrát naplnit tímto hnojivým roztokem. Kdo již při sázení stromků zavedl pro tento účel ke kořenům pod zemí perforovaný tzv. husí krk, udělal dobře.

V našich sklenících a fóliovnících již budeme sklízet první úrodu hlávkového salátu, ředkviček, popř. i rané kapusty apod. Zeminu nakypříme, přihnojíme vícesložkovými hnojivy typu cererit a kompostem a znovu osázíme tentokrát již i teplomilnými rostlinami.

Jak mi sdělil třebíčský zahradník Roman Dočekal, po „zmrzlých mužích“, kteří mohou přijít, nebo se mohou opozdit a nebo nemusí přijít vůbec (letos prý mají propršet), vysadíme již teplomilné rostliny, rajčata, papriky, okurky, patizony, cukety atd. V případě ochlazení vše zakrajeme bílou netkanou textilií, která nám dle jeho zkušeností ochrání rostliny před 2 ? 3stupňovým mrazem. Tkaninu můžeme položit i dvojitě.

Opozdilci mohou nasadit brambory a těm ostatním již určitě začnou brambory řádkovat, tedy je musíme poprvé lehce přihrnout a odstranit, stejně tak i na dalších záhoncích, první jarní plevele.

Zatím nám na okrasné zahradě budou dokvétat tulipány a další jarní cibuloviny, a tak se zaměříme na vysázení předpěstovaných sazenic letniček. Pokud jsme to ještě nestihli, abychom měli své okolí krásnější, vysázíme do okenních truhlíků petúnie, surfinie, muškáty a další květiny.

Vzrostlé vinice rovněž přihnojíme kombinovanými hnojivy. U hnojiv nezapomínáme na ta, terá obsahují i stopové prvky, zvláště hořčík a síra v půdě často chybí. A to nám již také nastane první sekání trávníku, a tak budeme střídat užitečný aktivní odpočinek na zahradě s relaxací na zdravém vzduchu.

Zakončím pranostikou: Když se v máji blýská, sedlák si výská.