Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Na místo tragické nehody nosí lidé květiny a svíčky.
(foto: Petr Chňoupek)

Přechod v Rapoticích musí být bezpečnější

24.01.2011

Rapotice - Tragická dopravní nehoda, ke které došlo právě před týdnem na přechodu pro chodce v Rapoticích a která stála život mladé dívky, vyvolala řadu otázek. Tou zásadní je, zda šlo takové nehodě předejít. Rapoticemi prochází silnice I/23, která je hlavním tahem z Třebíče na Brno. Provoz je tu hustý a dodržování padesátikilometrové rychlosti je ze strany řidičů přinejmenším problematické.


Nadace BESIP na svých webových stránkách uvádí, že největším problémem na přechodech pro chodce je neukázněnost, nepozornost a agresivita řidičů. Silnice v Rapoticích je ve správě ředitelství silnic a dálnic. Obec sama nemá v tomto směru příliš kompetencí. Jediné, co prakticky může, je tlačit na správce komunikace.

Bezpečnostse musí zvýšit

„Jestli se tak dělo v minulosti, nevím, to bych spekuloval,“ říká starosta Rapotic Petr Matoušek, který je ve své funkci teprve od listopadu minulého roku. „Budeme přemýšlet, jak bezpečnost tohoto přechodu pro chodce zvýšit,“ dodal s tím, že je třeba o tom jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic.

Podle starosty se inkriminovaný přechod pro chodce posunout na přehlednější místo nedá. Dá se pouze zrušit. Což ovšem není řešení. „Když se zruší, tak tam lidé budou stejně přecházet,“ říká.

Řešením by možná bylo snížení rychlosti na čtyřicet, snad i na třicet kilometrů v hodině. „Podle mých informací by to bylo dost problematické,“ tvrdí ovšem rapotický starosta a dodává, že budování nějakých retarderů na této komunikaci vůbec nepřipadá v úvahu. „Řešením může být lepší označení přechodu pro chodce, třeba výraznými blikači už před zatáčkou,“ uvažuje. „Nějakou představu už máme, ale musíme to projednat se správcem komunikace,“ dodává.

Policie neměří

Je tu ještě úloha policie. „Občas tu stávají, ale rychlost neměří,“ říká jasně starosta. V obci je jeden stacionární radar, který rychlost pouze ukazuje na displeji. Svůj význam podle starosty má, protože někteří řidiči díky němu zpomalí. „Včera jsem tu zatáčku na zkoušku projížděl šedesátkou. A už při té šedesátce není těžké chodce přehlédnout,“ nastínil Matoušek. Z jeho slov jasně vyplývá, že i zákonem povolená padesátka (tou v Rapoticích ovšem jezdí minimálně řidičů) je na tento úsek příliš rychlá.

Ze zatím uvedených informací vyplývá, že hlavním problémem v Rapoticích je vysoká rychlost. Ve světě se to řeší různými způsoby, jako jsou zpomalovací retardery před příjezdem do obce (např. Rakousko), ostrůvky a kruhové objezdy (např. Francie) nebo příčné zpomalovací pásy (např. Velká Británie).

Návrh určitých opatření by měl přijít i od policie. „Každou dopravní nehodu, při které dojde k úmrtí, vyhodnocuje dopravní inženýr. Od něj pak vyjde návrh možných úprav či změn,“ řekla tisková mluvčí Policie České republiky v Třebíči Marcela Lavická. Změny mohou být v režimu dopravního značení, vybudování či odstranění retarderů nebo může třeba navrhnout i umístění tzv. papírového policisty, který donutí řidiče zpomalit. Před nedávnem stál takový policista v Pocoucově a měl úspěch.

Červený povrch

I u nás existují možnosti zvýšení bezpečnosti na vozovkách v obcích. Většinou ovšem narážejí na finanční požadavky. Jedním z řešení mohou být bezpečnostní pásy Rocbinda. Ty spočívají v relativně jednoduché úpravě jízdního pruhu. Není třeba žádných stavebních úprav. V délce dvacet metrů před přechodem se položí červený povrch, který už sám o sobě řidiče upozorní na blízkost přechodu pro chodce. Rocbinda je povrch, který je mnohem drsnější než klasický asfalt a zkracuje tak brzdnou dráhu o celých třiatřicet procent (tvrdí tak odborné servery), a to za mokra.

Od roku 2007 probíhá na Vysočině projekt nazvaný Bezpečné přechody, který je podporován od ministerstva vnitra. „Aplikovaný plastický nástřik, který v případě bezpečných přechodů preferujeme, využívá grafické metody, jejíž podstatou je optický klam, který by měl přinutit řidiče k takovému snížení rychlosti před přechodem, při které by byl schopen bezpečně zastavit. Optický klam spočívá v tom, že při přiblížení k přechodu se v určité vzdálenosti před řidičem zjeví překážka v podobě vyvýšeného přechodu,“ popsal dnes už známé přechody krajský koordinátor prevence kriminality Josef Pokorný. Jenže? Tento program je v režii kraje Vysočina, a proto se týká pouze krajských silnic. Rapotice v tomto případě mají smůlu.

Zdá se tedy, že míč je na straně Ředitelství silnic a dálnic. Ovšem komunikace s touto institucí je velmi složitá. Přestože existuje pracoviště v Jihlavě, které má o situaci v místě nejvíce informací, je třeba řešit vše s tiskovým odborem v Praze. Takže do uzávěrky tohoto vydání jsme se vyjádření Ředitelství silnic a dálnic nedočkali.

Každý rok na silnicích České republiky zemře na přechodech pro chodce téměř dvaadvacet lidí. V drtivém procentu případů je na vině řidič. Tím se vracíme na začátek tohoto článku, kde je řečeno, že český řidič je neukázněný, nepozorný a agresivní. Usměrnit ho mohou bezpečnostní prvky před přechody a zvýšená represe ze strany policie.

Muselo se to stát?

Zbývá nám tedy pouze odpovědět si na otázku, zda se dalo tragické dopravní nehodě v Rapoticích zabránit. Čekáte-li jasnou odpověď, bohužel se jí nedočkáte. Každá nehoda je výsledkem souhry nejrůznějších okolností, a tak tvrdit, že kdyby před přechodem bylo to nebo ono, je ošemetné. Pravda je, že každý bezpečnostní prvek navíc možnost takové tragédie snižuje, ale nikdy ji nelze stoprocentně vyloučit.

Autor: Petr Chňoupek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk