Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Příštěpští zatčení byli biti holí na jaroměřickém zámku

17.02.2020

JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU (ap) - Při poslední selské rebelii na jihozápadní Moravě se v roce 1821 proti vrchnosti nejvíce bouřili sedláci z Příštpa. A i když bylo v obci vyhlášeno stanné právo, vyhořela v té době v Příštpě panská stodola, kterou měl údajně zapálit čeledín Jana Říhy Josef Růžička. Vina mu však nebyla prokázána. Stodolu ještě v tom samém roce museli sedláci opětovně postavit.


I o takových dramatických událostech ze života našich předků se čtenář dočte v nedávno vydané knize „Historické procházky Jaroměřicemi nad Rokytnou a okolím I“. Kniha je vlastně sborníkem přednášek členů Klubu přátel historie Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. Římská číslice 1 v názvu publikace naznačuje, že Klub má ambici pokračovat ve vydávání podobných sborníků. Vedoucí městského kulturního střediska Lucie Vespalcová v úvodu knihy připomíná osobnost Vladimíra Nožičky a jeho touhu založit podobný Muzejní spolek, jaký měli v Moravských Budějovicích.

První statí sborníku je text Pavla Chlubny „Zapomenutá boží muka-kapličky“. Autor připomíná, že tato drobné sakrální stavby nařídil stavět na rozcestích a křižovatkách cest už císař Karel Veliký na počátku 9. století. „Boží muka se nejvíce stavěla v době baroka, a potom za první republiky,“ píše také Chlubna, který pak popisuje historii málo známé kapličky ve Špitálském lese, kapličky u jaroměřického hřbitova, a třeba i sloupu na bývalém popravišti v ulici Ke Spravedlnosti.

Lucie Vespalcová do sborníku přispěla statí „Kulturní a společenské spolky v Jaroměřicích nad Rokytnou od 19. století do 2. světové války“. Zakládání spolků v rakouském císařství usnadnilo ve větší míře až shromažďovací zákon z roku 1867. Jako první v Jaroměřicích vznikl Pohřební spolek už v roce 1856. A zajímavé je, že se vyvinul ze „spolku literátů“, kteří fungovali při kostele sv. Markéty. Vespalcová se pak věnuje historii mnoha dalších spolků jako byly např. Čtenářský spolek Jaromír, Tělocvičné jednoty Sokol a Orel, Dobrovolná jednota hasičská a třeba i Odborný spolek perleťářů a jejich pomocníků.

Pavel Chlubna je také autorem stati „Zvony v kostelích a kaplích v našem kraji“. Věnuje se v ní i pohromám, kterými byly pro zvony zejména obě dvě světové války. Podle odhadů připravily válečné rekvizice Československo asi o dvě třetiny zvonů. Chlubna se zmiňuje také o zvonech v Budkově, Lukově, Horním Újezdě, Račicích, Krhově, Myslibořicích, Radkovicích u Hrotovic a třeba i v Lipníku či Hostimi.

„Poslední selská vzpoura na jihozápadní Moravě“ je téma příspěvku Heleny Peschové. Autorka v ní podrobně popisuje události roku 1821 zejména na jaroměřickém panství hraběte Aloise Kounic-Rittenberga-Questenberka, které bylo tehdy součástí znojemského hejtmanství. Popisuje třeba i vyzvědačství vrchního policejního komisaře Josefa Procházky v Příštpě, který se vydával za podomního obchodníka s dobytkem. V Příštpě byl pak 4. dubna zatčen starosta Josef Hamrla, rychtář Jan Říha a učitel Jakub Coufal za psaní oběžníků. Příštěpští zatčení byli vyslýcháni v jaroměřickém zámku hrabětem Forgáčem a byli při tom biti holí, přestože fyzické tresty byly už koncem 18. století zakázány císařem Františkem I.

Loňských sto let od konce Velké války připomíná Pavel Prokop ve stati „Jaroměřice a 1. světová válka“. Věnuje se v ní Pomníku padlým, odhalenému v roce 1934, i osudům vojáků z Jaroměřic, kteří položili své životy především na východní a jižní frontě.

„280 let od vysvěcení kostela“, tomuto tématu se v závěrečné stati sborníku věnuje Miroslava Prokopová. Popisuje v ní dramatickou historii kostela svaté Markéty v Jaroměřicích, který byl sice vysvěcen už v roce 1739, ale chyběla mu tehdy ještě druhá věž, jižní ochoz a průčelí. Kostel se ve své plné kráse zaskvěl až půl století po vysvěcení. Během svých dlouhých 280 let se téměř neustále upravoval a hlavně opravoval.

Sborník s pevnou vazbou, tištěný na kvalitním papíře s barevnými reprodukcemi fotografií i dokumentů, vyšel v nákladu 500 výtisků.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk