Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Jiří Jun: Tiše po náměstí, kresba perem a čínskou tuší.
(foto: ap)

Proto prosím - TIŠE PO NÁMĚSTÍ

05.03.2020

TŘEBÍČSKO (ap) - „Smírčí dobou“, tak nazval připravovanou výstavu svých perokreseb v „Galerii Na Hradě“ Lékařské fakulty v Hradci Králové Jiří Jun, jehož život výtvarníka oddělení podnikové propagace byl spjat i s obuvnickou a punčochárenskou továrnou v Třebíči-Borovině.


Jiří Jun (1942) pochází z Vysočiny, narodil se ve Světlé nad Sázavou. V letech 1966 – 1969 pracoval v propagačním oddělení firmy ZGK Třebíč. V Borovině, na dvoře továrny, také poznal svoji budoucí manželku Zdenu, v Třebíči se jim narodila dcera Magdaléna. Nyní žije Junova rodina ve městě Chodově u Karlových Varů. V posledním čtvrtstoletí jsou Junovy kresby díly hledajícími odpovědi na otázky o smyslu lidské existence. Na středoevropském bienále kresby v Plzni byly pravidelně oceňovány jeho meditativně laděné práce, v nichž důležitou roli hraje vnitřní světlo.

Vznik Junových kreseb je dlouhotrvající záležitostí. Od prvních myšlenek, které autor dříve převáděl pomocí uhlové kresby a dnes i pomocí grafického programu v počítači, se po mnoha studiích dostane až po namáhavou, ale pro autora relaxační či meditační část. To pak osm až dvanáct hodin denně kreslí asi měsíc jemným dámským perem a různě naředěnou tuší vrstvením tisíců drobných čar své „světlo vidění a vědění“.

V závěru loňského roku autor pracoval na kresbách „ZATOULANÍ“, „BLUDNÉ KAMENY“ a ,,PŘEMOSTĚNÍ“. K poslední z nich napsal také svoji úvahu: „Jít po proudu a nebo proti? Jaká to otázka, když jsem součástí toku. Ten potok, co teče, je pro kluka nutností přeskočit, protože na té druhé straně, je jistě tráva zelenější, stromy barevnější, ovoce zralejší, nebe je jiné a nebo nebe ne, nebe je jenom jedno. Ale k onomu přeskoku potřebuješ obě nohy zdravé, jak levou, tak pravou. Rozeběhneš se a je jedno, zda se odrazíš pravou nebo levou. Důležité je na tu druhou stranu potoka doskočit zároveň na obě dvě nohy. Taková samozřejmost pro kluka. Pro dospělého už to není tak jednoduché - nepřeskočí. Na druhé straně potoka bude jistě potřeba mnohým pomoci. Není ani třeba vyjmenovávat v čem všem je ta pomoc důležitá, hlavně být ochoten. A ta dobrá vůle postavit most a vše se vyjasní. Postaví se tedy polovina mostu přes potok a druhá strana to pochopí a dostaví tak druhou polovinu. Druhá strana pochopila, pravda, ale tu polovinu mostu postavila o značný kus dál od prvního přemostění, ale ne zase tak daleko, aby byla vidět dobrá vůle k sejití se navzájem a tak dokázat, že se nikdo nenamočí a všechno bude v suchu. Tak zase zpátky. Tak co kluci, máte obě nohy v pořádku?“

Po Novém roce Jun dokončil kresby „VÝŘEZ“ a „MÝTINA“. Další dílo pak nazval ,,TIŠE PO NÁMĚSTÍ“ a také k němu napsal svůj typický meditativní text: „Ono to chvilku trvá, než ho přejdeš. A ani nevíš jak často, protože musíš zajít do lékárny nebo k holiči, naproti je skvělá restaurace vhodná k odpočinku a pak máš vyřizování na radnici a také se stavíš v květinářství kousek od hřbitova. Nezapomenout koupit rajčata a na lístku máš ještě napsané mléko a něco na zub pro vnoučata. Je to prostě životní kvapík po dlažebních kostkách a najednou se zastavíš uprostřed náměstí, obklopen tím žulovým kamenem a spárami tak výraznými, že když se do nich zadíváš, hlava se ti zatočí. Stojíš a uvědomíš si čas, který kolem tebe plyne. Stojíš a stálo tu tolik generací před tebou, protože vše podstatné se v životě děje po staletí právě na náměstích. Lidové bouře, revoluce, oslavy všech možných vítězství, průvody při různých příležitostech, poutě a trhy, svatby i pohřby a setkání. Setkání nenadálá a trvalá. Nenávist, závist a zase hrdost na sounáležitost se všemi, kteří dějinami tohoto dláždění prochází, prošli a budou procházet v pokoji. A najednou víš, že patříš do oné dějinné současnosti, určující tvoje další kroky po zemi či v mysli. Přejdeš tím náměstím s otiskem své chůze, který vzápětí z dlažby spláchne déšť, ale on ten otisk je navždy uchován v oněch spárách mezi kostkami a zůstane tam po staletí spolu s těmi, kteří prošli před tebou. Proto prosím - ,,TIŠE PO NÁMĚSTÍ.“

Další Junova kresba se jmenuje „ODEJDI ČISTÝ“ a jednou z posledních prací je studie kresby pro měsíc duben letošního roku, nazvaná „JISTOTU NEDOHLEDÁŠ“.

Snad neprozradíme příliš, když uvedeme, že vyjadřuje umělcovy úvahy před operací, která autora čeká 22. dubna. Výstava Jiřího Juna v Hradci Králové bude zahájena ve středu 18. března v 17 hodin a potrvá do 20. dubna.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk