Rajčata prý snižují riziko rakoviny

Třebíč - Nejprve malé opakování. Rajčata se dostala z Ameriky do Evropy teprve s Kryštofem Kolumbem. Nejprve byla pěstována jako okrasná rostlina a požitek z krásných červených plodů byl jen pro oči. V našich zahradách došlo k většímu rozšíření pěstování rajčat až v minulém století a rajčata se stala v našich zahradách a kuchyních nepostradatelná.

Jak jsem se také dozvěděl od třebíčského zahradníka Romana Dočekala, rajčata obsahují vitamín C a řadu dalších vitamínů. V poslední době je zdůrazňován fakt, že rajčata jsou jedním z nejbohatších zdrojů lykopenu ? silného antioxidantu, který váže volné radikály v našem organismu. Lékařské studie potvrdily, že se u lidí konzumujících více rajčat a produktů z nich, snižuje riziko nádorových onemocnění.

Cenný je též obsah minerálních látek a nejlépe nám pochopitelně budou chutnat ta čerstvá z naší zahrádky. Jejich konzumováním si podporujeme chuť k jídlu, činnost jater a ledvin a zvyšujeme si celkovou odolnost organizmu.

Protože pocházejí z teplých jižních oblastí, musíme pro ně na zahradě vybrat osluněné a teplé místo, chráněné např. bíle natřenou stěnou nebo zídkou. Ve skleníku a fóliovníku vyžadují spíše sušší vzduch s relativní vlhkostí méně jak 78 procent, proto není vhodné je pěstovat společně s okurkami. Půda by měla být bohatá na živiny, kyprá a propustná, do které je nejlépe již na podzim zapravit kvalitní chlévský hnůj. Pokud jsme to na podzim nestihli, použijeme dobře vyzrálý kompost a také trochu vícesložkového hnojiva (cereritu až 80 g/m2). Můžeme také předem do vyhloubené jamky nalít rozředěné hnojivo, jako např. Kristalon start.

Jestliže jsme si nevypěstovali již od února na okně sazeničky ze semínek, nevadí. Zahradníci mají pro jejich vypěstování daleko lepší podmínky, zvláště pokud se týká správného osvětlení a včasného otužování sazenic. Zahradník Roman Dočekal doporučuje některé osvědčení i nové odrůdy rajčat jako např. Domíinao, Start, Tipo, a Tolstoj. Doporučuje také vyzkoušet keříčkové Šejk.

Pokud čekáme na vhodnější teplejší počasí a sazenice jsou již přerostlé ? také to nevadí. Zasadíme je do hlubší jamky šikmo, což se nám jedině může vyplatit, neboť rostlina si pustí další kořínky, snáze překoná šok z přesazení a velmi dobře se nám ujme. Nezapomeneme sazenice raději hned uvázat ke vhodné opoře. Pokud používáme dřevěné kůly, tyto včas namočíme na několik dní do 5 % roztoku modré skalice. Dřevo se tímto roztokem nasákne, spíše se jeho struktura ubrání půdním bakteriím a nemusíme kůly každý rok zkracovat o uhnilou část.

V dnešní době se řada zahrádkářů snaží, aby jejich vypěstované plodiny byly co nejvíce v biokvalitě, proto na pozdější přihnojování použijeme silně rozředěnou močůvku, nebo rozředěné zakvašený roztok ze slepičího či holubího trusu. Pozor však na přebytek dusíku v půdě. Biozahrádkáři též doporučují nastýlání rajčatovým listím a postřikování výluhem z listů rajčat. Proti houbovým chorobám postřikují odvarem z přesličky. Dobrými sousedy pro rajčata jsou novozélandský špenát, celer, petržel, salát, česnek, košťáloviny a řeřicha zahradní. Neměli bychom pěstovat rajčata po bramborách i když se v poslední době uvádí, že plíseň bramborová z brambor se na rajčata nepřenáší. Pokud bychom zjistili virové onemocnění rostlin, což se projevuje nápadným žloutnutím a usycháním rostlin, musíme celou rostlinu i s kořeny vyrýt a spálit.

U tyčkových odrůd musíme čas od času vylámat většinu postranních výhonů tzv. fazochů. Téměř pravidelně se objevují u rajčat i paprik na plodech různé skvrny. Nemusí to hned být způsobeno plísní bramborovou, která se většinou objevuje až později. Může to být nedostatkem pohotového vápníku v rostlinách. Je naprosto neúčinné přihnojování např. mletým vápencem. Je nutné několikrát rostliny i s malými plody postříkat 1/2 procentním roztokem kalkosolu, wuxalu calcium, nebo ledku vápenatého. Není to žádná nežádoucí chemie, neboť se tento prvek běžně vyskytuje v půdě, ovšem v této fázi jej rostliny nedokážou dobře využít.

Další různé metody postřikování rajčat proti chorobám a škůdcům, jako např. postřik rozředěným mlékem, odvarem z pelyňku apod. můžeme sice vyzkoušet, ale většinou zjistíme, že to nemá téměř žádný účinek. Snad bych ještě doporučil při okopávání přihrnovat zeminu, popř. s kompostem k rostlinám, neboť zde dojde k vytváření dalších kořenů. Snad je ještě nutno dodat, že rajčata můžeme pěstovat i v různých fóliových krytech, klimatizačních buňkách, polyetylenových pytlích, truhlících někde na balkóně atd. Přeji vám hodně úspěchů při vypěstování vlastních kvalitních rajčat. Nebojte se jak jsem již uvedl vyzkoušet kromě tradičních některé nové výkonné odrůdy.