Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Ivan Diviš (vlevo) při výběru kreseb ke svým básním v ateliéru Emanuela Ranného.
(foto: Foto: Archiv ER)

Ranného inspirovala poezie Ivana Diviše

03.04.2019

TŘEBÍČ-NEHRADOV (ap) - Zaměření práce třebíčského grafika Emanuela Ranného na poezii představila loňská výstava v Památníku písemnictví na Moravě, v rajhradském klášteře. Důležitou osobností byl pro Ranného tvorbu také básník Ivan Diviš, jehož 20. výročí úmrtí si právě připomínáme.


„Ivana Diviše jsem znal z mých četných návštěv Mnichova. Zaujal mne svým pronikavým, někdy až nelítostným pohledem na současný svět i jeho historii a svojí jasnou, tvrdou argumentací. Bez jakýchkoliv zábran říkal věci tak, jak je skutečně cítil. V prosinci 1998 za mnou Ivan přijel do ateliéru vybírat kresby ke svým básním. Připojil se i Ladislav Novák a došlo k setkání, na které dodnes rád vzpomínám. S Ivanem jsme se tak často nevídali, o to více jsme však korespondovali - vyměnili jsme si na padesát dopisů. Bibliofilsky jsem vydal jeho Modlitbu a další básně. Po Ivanově odchodu jsem ilustroval soubor jeho básnických sbírek pro nakladatelství Academia,“ zavzpomínal Emanuel Ranný na Diviše v rozhovoru s Martinem Hilským v roce 2012.

Na počátku směřování Ranného tvorby k poezii stály suché jehly malých formátů, ve kterých citlivě reagoval na verše Jana Skácela. Po Skácelově smrti připravill Ranný na jeho počest vzpomínkový sborník textů, nazvaný „Bílá žízeň“ (1993), do kterého přispěli Milan Kundera, Věra Stiborová, Petr Král, Pavel Šrut, Ivan Diviš, Sylvie Rychterová, Jaroslav Putík, Reiner Kunze, Ota Filip, Karel Šiktanc, Milan Jelínek, Jan Trefulka a Zdeněk Kožmín. Ranný knihu doprovodil suchými jehlami.

S některými z autorů pak Ranný navázal další spolupráci a přátelské vztahy. Byli to básníci Pavel Šrut nebo Petr Král, ale hlavně Ivan Diviš. Jeho básně pak vydal jako své další ilustrované bibliofilské tisky: Ivan Diviš: Buď šťasten, 30 x 21 cm, 1994, suchá jehla ze dvou desek 15,5 x 13,5 cm. Ivan Diviš: Modlitba, 34 x 30 cm, 1998, tři suché jehly 28,5 x 24 cm. Ivan Diviš: Všechno jsem Ti dal, 30 x 21 cm, 1999, litografie 22 x 15 cm.

Kresby a grafické listy E. Ranného doprovodily také knižní vydání Divišovy básnické sbírky „Verše starého muže“ (1998).

Obsáhlý výbor z Divišovy tvorby s názvem „Buď šťasten“ vyšel v roce 1999. Sbírka obsahuje pět rozměrných básnických skladeb: Thanathea (1968), Beránek na sněhu (1980), Odchod z Čech (1981), Moje oči musely vidět (1991) a Jedna loď (Laura Blair, 1994). Výbor je uveden vstupní básní, která dala knize název. Jejich společným znakem je neúprosné a zdrcující vidění katastrofálně se vyvíjejícího světa a Diviš je v nich nekompromisním kritikem, útočícím na všechny projevy zla a absurdity. V závěru knihy jsou otištěny tři dosud nevydané básně, které autor napsal v posledním týdnu svého života. Kompaktní vyznění antologie podtrhuje reprezentativní grafická úprava a obrazový doprovod Emanuela Ranného.

K nedožitým Divišovým devadesátým narozeninám vyšlo v roce 2014 druhé samostatné knižní vydání jeho klíčové básnické skladby Moje oči musely vidět, poslední, kterou před rokem 1989 napsal ve svém mnichovském exilu a která vyšla jako jeho první básnická sbírka po jeho autorském návratu ke čtenářům ve vlasti. Znalci Divišova díla je tato skladba - dnes knižně již zcela nedostupná - považována za jeden z vrcholů jeho básnického díla. Na frontispice je reprodukována originální stejnojmenná grafika básníkova přítele Emanuela Ranného.

Autor: AP
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk