Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Profesor Martin Hilský (vlevo) s Emanuelem Ranným.
(foto: Pavel Vácha)

Ranný již dokončil bibliofilii k sedmasedmdesátinám

24.04.2020

TŘEBÍČ-NEHRADOV (ap) - Bibliofilské vydání 77. sonetu Williama Shakespeara v anglickém originále i s českým překladem profesora Martina Hilského, z tvůrčí dílny třebíčského grafika Emanuela Ranného, je již zcela dokončeno. Zbývá jen nezbytný podpis M. Hilského v tiráži bibliofilského tisku.


Bibliofilie nebo také bibliofilství pochází z řeckých slov biblos /kniha/ a filia /láska, náklonnost/, česky knihomilství. Znamená tedy lásku ke krásným knihám nebo tiskům a také jejich sběratelství. Je výrazem hluboké úcty člověka ke knize jako uměleckému dílu, které jej obohacuje a provází po celý život. Při tvorbě krásné knihy je zvláštní pozornost věnována grafické úpravě, popřípadě doprovodné ilustraci, již často tvoří originální grafika. Bibliofilie vychází vždy v nízkém nákladu, povětšinou ručně číslovaných exemplářů. Tištěná bývá zpravidla na kvalitním (často ručním) papíru, kdy jednotlivé výtisky bývají podepsány autory. „Kniha jest – nebo alespoň má býti – vedle zprostředkovatelky vnitřního života a posvěcení i dokonalým uměleckým předmětem, věcí výtvarné kultury, krásnou věcí uměleckou, jako jest… každá jiná věc, která slouží našemu životu, jíž se obklopujeme a kterou stupňujeme nebo máme stupňovati radost ze života,“ napsal již před lety o knižním umění náš přední literární kritik Františka Xaver Šalda (1867–1937).

Shakespearovské unikáty

To vše platí o bibliofilských tiscích, které vznikají v třebíčském Nehradově, v ateliéru Emanuela Ranného (1943). Dvě bibliofilie z posledních let jsou specialitami svého druhu. V roce 2018 totiž Ranný, společně se svým dlouholetým přítelem, znalcem a překladatelem díla Williama Shakespeara, profesorem Martinem Hilským, oslavili pětasedmdesátiny. A tehdy se shodli i na společném uměleckém počinu, vydání překladu 75. Shakespearova sonetu s Ranného autorskou ilustrací suchou jehlou. Po dvou letech na tento počin logicky navázali vydáním Shakespearova sonetu číslo 77. Slavný anglický národní básník v něm veršuje: „Neptej se zrcadla, proč krása chřadne / hodin, proč prchá čas – vždyť ty to víš / svou mysl vtiskni na ty listy prázdné / do zápisníku piš a uvidíš…

Hlubotiskové grafiky k celému nákladu bibliofilie Ranný vytiskl opět vlastnoručně. Následoval tisk sazby textu sonetu v tiskárně Amaprint, která má ještě k dispozici malonákladový stroj pro tisk z výšky, a dokončovací práce na přebalu. Vzniklá bibliofilie má tak opět minimalistickou podobu japonské skládané knihy, kladoucí důraz na krásu materiálu ručního papíru, bez pevných desek, šití knižního bloku či zlacení písma.

Tokio, Kjóto, Ósaka…

Výtvarník Emanuel Ranný se už na mezinárodní umělecké scéně prosadil především jako autor velkolepých grafických listů vznikajících hlubotiskovou technikou suché jehly. Tyto často dramaticky cítěné „havraní krajiny“, založené na „souboji“ černé a bílé, jsou výtvarnou metaforou odpovídající komplikovanosti přírody i lidských osudů v ní. Mají v sobě překvapivě mnoho z výtvarného cítění po tisíciletí rozvíjeného umění tušové malby a „štětcového úderu“, jak je známe z kulturní tradice zemí Dálného východu. Není proto divu, že je Ranný zván na významné přehlídky umělecké grafiky, pořádané nejen v Evropě či USA, ale také v pevninské Číně, na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, Japonsku nebo Thajsku. Státy východní Asie jsou dnes zeměmi, kde se pořádající prestižní mezinárodní výstavy umění, zvláště grafiky. Práce Emanuela Ranného byly vícekrát vybrány porotami galerií těchto zemí, v Japonsku poprvé již v roce 1987. Nejvýznamnější výstava se uskutečnila v roce 1997 v japonské Kagawě pod názvem „The Prints of the World“, kde Ranný spolu s Jiřím Anderlem reprezentovali českou grafiku. Na této přehlídce byly vystaveny práce světově uznávaných umělců, jako jsou Andy Warhol, Henry Moore, Victor Vasarely ad. Ranný byl dále například v roce 2007 zastoupen v Jižní Koreji grafikami „Stély“ o rozměru 100 x 60 cm na výstavě „International Art Festival“. Byla tam vystavena i díla již nežijících klasiků světového výtvarného umění jako jsou Antoni Tàpies, Joan Miró nebo Robert Rauschenberg. Většina galerií, třeba i Shenzen-Guanlan Art Museum, pořádajících tyto mezinárodní výstavy, také vlastní díla Emanuela Ranného.

Letos vybrala odborná porota Emanuela Ranného, jako jediného grafika z České republiky, k účasti na putovní mezinárodní výstavě grafiky v Japonsku. Výstava bude zahájena v Tokiu, poté bude k vidění v „Art Zone Kaguraoka“ v Kjótu a nakonec i v „Gallery Irohani“ v Ósace. Výstavy TKO / Tokio, Kjóto, Ósaka / se zúčastní umělci ze 41 zemí. Pozvánky k účasti na nejvýznamnějších přehlídkách světového grafického umění tak potvrzují hodnotící slova historičky umění Simeony Hoškové z katalogu Mezinárodního trienále grafiky, které se konalo na Staroměstské radnici v Praze v roce 2007: „V české grafice je Emanuel Ranný jediným umělcem, který vtiskl komorní technice suché jehly rozměr monumentality, aniž by ochudil její primární křehkost a lyrickou expresivitu. V krystalické formě černobílých kontrastů zúročil ne- opakovatelnou a svrchovanou rozhodnost grafické formy.“

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk