Řeč šla o vlivu nových jaderných bloků na životní prostředí

Třebíč (ap) - Pokud by se jednoho dne skutečně začaly stavět dva nové výrobní bloky jaderné elektrárny v Dukovanech, bylo by lepší, aby každý z nich měl dvě chladicí věže vysoké jen 164 metrů, namísto jedné, vysoké 186 metrů. Pro krajinný ráz by to bylo přijatelnější.

Veřejnému projednávání, které uspořádalo Ministerstvo životního prostředí na třebíčském zimním stadionu, předcházel souboj transparentů příznivců a odpůrců jaderné energetiky. Početnější odpůrci jádra z domova i ze zahraničí v pravé poledne poukazovali na nejasný konec palivového cyklu jaderné elektrárny. Jejich názor snad nejlépe vyjadřovaly nápisy: JADERNÝ ODPAD – CO ŘEKNEME NAŠIM VNUKŮM? Öko-Energie=regional, sicher und zukunftsfähig! Protistrana argumentovala hesly: Pro jádro. Chceme 5. blok. ANO 5. blok.

Polední zahájení projednávání mělo zřejmě také na svědomí jen malou účast veřejnosti. Stovky židlí v mnoha řadách na ploše stadionu zůstaly neobsazeny. Za předsednickým stolem jsme mohli spatřit řadu známých odborníků, třeba předsedkyni SUJB Danu Drábovou, za Skupinu ČEZ Bohdana Zronka, Petra Závodského nebo Martina Uhlíře. Právě Uhlíř, který je generálním ředitelem dceřiné společnosti EDU II, coby zástupce oznamovatele informoval, že by jeho firma chtěla v Dukovanech postavit až dva nové bloky. Měly by to být tlakovodní reaktory s minimální životností alespoň 60 let. Zadávací dokumentace k nim je téměř hotová, zbývá definitivně vyjasnit investorský, obchodní a dodavatelský model.

Z následujícího průběhu projednávání dokumentace vlivu připravované stavby na životní prostředí vyplynulo, že její zpracovatelé zohlednili všechny fáze životního cyklu nového jaderného zdroje a všechny spolupůsobící vlivy. Prozkoumali i havarijní podmínky včetně možnosti těžké havárie. Výsledkem bylo konstatování, že očekávané vlivy nového jaderného zdroje na lidi a přírodu jsou přijatelné. Velvyslankyně České republiky v Rakousku v této souvislosti konstatovala, že máme zájem na dobrých vztazích. Ve pozdějším vyjádření pro novináře pak uvedla, že po letech otevřené informovanosti už není odpor Rakušanů k jaderné energetice tak radikální, jako byl ještě před 15 lety. S mnohem větším znepokojením nyní naši jižní sousedé sledují záležitost hledání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Také velvyslanec ČR v Německu konstatoval, že Spolková republika se sice rozhodla jít jinou cestou než ČR, ale vnímá fakt, že Česko předurčují možnosti využívání přírodních zdrojů v energetice.

V diskusi vystoupil za obec Dukovany starosta Miroslav Křišťál, který uvedl, že jeho obec podporuje provoz stávající jaderné elektrárny s jejími čtyřmi bloky a 15 hlasy svých zastupitelů podporuje i výstavbu dvou nových bloků. Podobně se za městys Mohelno vyjádřil starosta Jiří Kostelník, když řekl: „Naučili jsme se žít ve stínu chladicích věží. Musíme přesvědčit naše občany, že nový blok je bezpečný, bezpečný, bezpečný!“ Řada dalších obcí, včetně Dalešic se z jednání omluvila. Nepřítomni byli například zástupce Přešovic, Biskoupek, Moravských Bránic nebo Horních Kounic. Podporu výstavbě 5. a 6. bloku EDU vyjádřila za Ekoregion 5 starostka Rešic Petra Jílková. Ocenila také skutečnost, že zástupcům okolních obcí byl kdykoliv umožněn přístup do elektrárny. Za Energoregion 2020 byl zmocněn vyjádřit podporu výstavbě 5. bloku starosta Náměště Vladimír Měrka.

Přestože Třebíč nebyla při projednávání vlivu na životní prostředí formálně dotčeným celkem, starosta Pavel Janata konstatoval, že při výstavbě dukovanské elektrárny se počet obyvatel Třebíče téměř zdvojnásobil. „V 70. letech se nás nikdo neptal. Obyvatelé města jsou ale na provoz EDU zvyklí a velká část z nich je na elektrárně zaměstnána,“ řekla Janata a dodal: „Elektrárna je pro nás dobrý soused, pokud by nepokračovala, byl by to opět dopad na naše město a region. Dopad na životní prostředí považujeme za akceptovatelný.“

K dokumentaci EIA se vy- jadřovaly i dotčené orgány státní správy. Nevyjádřily se k ní ale například krajské hygienické stanice v Brně nebo v Jihlavě ani Agentura ochrany krajiny nebo Česká inspekce životního prostředí. Za státní úřad pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozornila na novou legislativu tzv. Atomového práva. SUJB však nepožaduje přepracování nebo vrácení dokumentace EIA.

Rakouský postoj byl vyjádřen ve středu 6. června letošního roku při veřejné diskusi ve Vídni. Rakušané mají samozřejmě zájem na vyloučení jakýchkoliv přeshraničních vlivů na životní prostředí jejich země. Bylo poněkud překvapivé, že se třebíčského projednávání nezúčastnili a neprezentovali stanoviska svých zemí zástupci Slovenska, Polska, Německa ani Maďarska. „Český“ tým ale absolvoval veřejnou diskusi v Mnichově již 13. června.

V další diskusi k vlivu případných nových atomových reaktorů na životní prostředí konstatovala zástupkyně sdružení Jihočeské matky, že i jí se dotkne výstavba EDU II – ra- dioaktivním odpadem. V dokumentaci jí podle jejího názoru chybělo vyhodnocení vážné havárie a dopady těžby uranu. Poukázala také na nárůst některých onemocnění. Na to jí jeden z odborníků v předsednictvu odpověděl, že nové reaktory jsou 100 x bezpečnější a nová elektrárna musí být vybavena takovými systémy, aby ani zničením reaktoru nebylo ohroženo obyvatelstvo. Dana Drábová k tomu dodala, že pravděpodobnost ohrožení aktivní zóny reaktoru je jednou za deset milionů let. Jeden z přítomných Rakušanů, poradce ministerstva, ale oponoval řečnickou otázkou: „Existuje způsob, jak to dokázat?“