Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Jak vidno, podzemí je hojně navštěvováno.
(foto: Petr Chňoupek)

Reportáž psaná v tunelu pod městem

01.12.2011

Třebíč - Kdo z vás ví, kde ústí Stařečský potok do řeky Jihlavy? Možná si vzpomenete, že je to nedaleko Podklášterského mostu. Potok ovšem do podzemí zmizí už několik set metrů předtím v Libušině údolí. Právě do tunelu, který vede Stařečský potok k ústí do řeky, jsme se vydali společně s pracovníky odboru dopravy třebíčské radnice, kteří tu prováděli pravidelnou kontrolu.


CARMEN
Spolu s námi se na cestu vydala i čtveřice hasičů, kteří sebou táhli gumový člun. Nikdo totiž nevěděl, kolik vody v tunelu bude. Letošní podzim je extrémně suchý, takže služby hasičů jsme využili jen v asi deset metrů dlouhém úseku kousek od ústí.

„Průzkum provádíme hlavně kvůli kontrole nosných konstrukcí pod komunikacemi, abychom mohli naplánovat případné opravy,“ prozradil vedoucí odboru dopravy Aleš Kratina. Naposledy se průzkum tunelu uskutečnil před dvěma lety, tehdy ovšem lidé z radnice došli zhruba do jeho poloviny. Pak už byla docela hloubka a dál se jít nedalo. I proto ve středu 30. Listopadu byli na místě hasiči s člunem. „Chceme tunel projít od začátku až do konce,“ prohlásil ještě v Libušině údolí Aleš Kratina.

Stařečský potok podtéká ulici Na Potoce, autobusové nádraží, Komenského náměstí a nedaleko Podklášterského mostu ústí do řeky Jihlavy. V budoucnu se bude muset s ukrytým korytem potoka něco udělat, protože jak uvedl Aleš Kratina, tunel není dimenzován na stoletou vodu.

První část „procházky“ probíhá docela příjemně. Klenba je vysoká asi dva metry a vody je sotva po kotníky. Určitě nejsme první, kdo do tohoto tunelu vstoupil. Tomu nasvědčuje řada nápisů typu: Byl jsem zde, Fantomas“ apod. Dokonce se nám podařilo nalézt i jednu tzv. kešku, tedy nezbytnou součást hry geokešing, při které hledač s GPS hledá umně ukryté schránky ve volné či urbanizované krajině.

Za chvíli slyšíme dunění aut. To znamená, že právě procházíme pod frekventovanou silnicí I/23 u autobusového nádraží. O kousek dál se charakter tunelu mění. Mění se stropy a beton na stěnách střídá kámen. To je neklamným znamením, že se blížíme k nejstarší části tunelu, která pochází z let 1928 ? 1929 (novější pochází z osmdesátých let, kdy se budovala silnice a autobusové nádraží).

Objevuje se světlo na konci tunelu. Blížíme k cíli, ale vyhráno ještě nemáme. Stoupá totiž hladina vody, dosahuje tak do půl lýtek. Musíme dávat velký pozor, protože jsou pod hladinou prohlubně a do nějaké takové spadnou by nebylo koncem listopadu zrovna příjemné. Na jednu takovou narážím asi padesát metrů před koncem. Je tak velká, že musíme využít hasičského člunu. Po deseti metrech vystupujeme a už v klidu vycházíme na břeh řeky Jihlavy.

Na konci tunelu ještě objevujeme několik nelegálních svodů odpadu. „To se bude muset také řešit,“ říká Aleš Kratina. Pak už nás opravdu čeká denní světlo.

Autor: Petr Chňoupek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk