Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Sedmdesát let od smrti gen. Václava Lysáka

02.07.2012

V obci Trnavě v blízkosti města Třebíče se dne 27. února roku 1895 narodil zdejšímu rolníkovi Janu Lysákovi a jeho manželce Kateřině, rozené Vávrové, syn Václav.


Ještě pře složením maturity na reálce ve Velkém Meziříčí byl 13. března 1915 odveden a zakrátko prezentován u c. k. pěšího pluku č. 81 v Jihlavě. Po základním výcviku absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze a již 7. září toho roku odešel s plukem na ruskou frontu.

Zde přešel 13. června 1916 k Rusům a za tři dny se přihlásil do čs. legií v Rusku. Od 1. srpna 1916 byl jako dobrovolec zařazen do 1. čs. střeleckého pluku, ve kterém sloužil nepřetržitě až do svého návratu do vlasti roku 1920.

Potom v roce 1917 absolvoval důstojnickou školu u velitelství 1. čs. střelecké divize v Žitomíru, kulometný kurs v Kyjevě a kurs rotných a praporních velitelů. S tím, jak si zvyšoval vojenskou kvalifikaci, měnily se i funkce, které u pluku zastával. Od velitele družstva, velitele čety se stal 7. září 1918 velitelem 8. roty a později od 20. září 1919 zatímním velitelem II. praporu. S plukem se zúčastnil všech jeho významných bojů včetně známé bitvy u Zborova a nakonec střežení sibiřské magistrály.

V prosinci 1919 odplul na lodi přes Singapur, Suez a Terst a 10. února 1920 se v hodnosti kapitána ruských legií vrátil zpět do vlasti.

Po dovolené nastoupil službu na velitelství svého původního útvaru, t. č. již pěšího luku 1 v Praze. Druhého března 1920 obdržel na reálce ve Velkém Meziříčí vysvědčení o zkoušce dospělosti ? maturitě.

Jedenáctého května 1920 se stal důstojníkem z povolání čs. armády a začal konat funkci velitele praporu. Absolvoval III. kurs školy generálního štábu a dále se stal posluchačem II. ročníku Válečné školy v Praze. Po jejím absolvování byl dne 20. září 1923 přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu a nastoupil ve štábu zemského vojenského velitelství v Brně.

Postupně působil na dalších významných a zodpovědných velitelstvích na úrovni divizí a sborů i generálního štábu ministerstva národní obrany. Mimo jiné absolvoval plynový kurs v Olomouci v roce 1924, o rok později pak telegrafní kurs v Kutné Hoře. V letech 1926?1927 zpravodajský kurs při Válečné škole v Praze, kurs pro letounové vojenské pozorovatele absolvoval roku 1934 v Prostějově, za branné pohotovosti státu byl od 24. září do 13. října 1938 podnáčelníkem štábu velitelství III. sboru v Jihlavě.

Po 15. březnu 1939 začal připravovat se svým nadřízeným divizním generálem Sergejem Ingrem ozbrojený odpor proti Němcům. Patřil k nejvýznamnějším zakladatelům a organizátorům Obrany národa na Moravě. Od května do června 1939 byl náčelníkem štábu zemského velitelství ON pro Moravu. Významně se podílel na organizování odchodu bývalých čs. důstojníků za hranice a na shromažďování zbraní, střeliva a trhavin.

Koncem listopadu 1939 přešel do ilegality, gestapu se však podařilo jej vypátrat a 22. prosince ho zatklo. Byl vězněn v brněnských Sušilových a Kounicových kolejích až do 6. června 1940, kdy byl převezen do Vratislavi a později do berlínské věznice Alt Moabit. 3. prosince byl odsouzen Volskgerichtem v Berlíně za zločiny velezrady a zemězrady k trestu smrti.

Po vyhlášení rozsudku hrdě odpověděl soudcům: „Jsem šťasten, že mohu pro svůj národ přinést svou smrtí oběť v přesvědčení, že přinese českému národu znovu svobodu, zatím se modlím k Bohu, aby mou vlast a národ chránil.“ Během projevu se choval velmi statečně, bral vinu na sebe, a tak se mu podařilo zachránit tři ze spoluobviněných.

Den po vynesení rozsudku byl převezen do berlínské věznice Plötzensee, aby zde čekal na vynesení rozsudku. V tu dobu se však nacházel ve velice špatném zdravotním stavu a v polovině června 1942 musel být přenesen do vězeňské nemocnice. Zemřel zde právě před 70 lety 3. července 1942 snad na rakovinu jater.

V roce 1945 byl Václavu Lysákovi udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939 a o rok později byl posmrtně povýšen do hodnosti brigádního generála.

V neděli dne 20. července 1947 byla brigádnímu generálovi in memoriam Václavu Lysákovi na jeho rodném domě v Trnavě pod záštitou zemského vojenského velitele na Moravě armádního generála Zdeňka Nováka a Okresního národního výboru v Třebíči za čestné vojenské pocty s hudbou z Brna odhalena bronzová pamětní deska. Slavnost u této pro obec mimořádné události uspořádaly zemský a krajský výbor Obrany národa spolu s Místním národním výborem v Trnavě.

Velkolepé slavnosti, jaká se v obci nikdy nekonala, se mimo Trnavských zúčastnili i početní občané z okolních obcí a legionáři z okresu.

Autor: Jiří Joura
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk