Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Sladký život obrazů Michala Landy

12.09.2016

Třebíč - Dráždivé profily dívek, jakoby rozfázované, simultánní, zrcadlením posunuté portréty, uhrančivé pohledy a nahota rafinovaně jen napůl skrývaná, zalitá zlatistým světlem dávajícím vzpomenout na Leonardovo sfumato, to vše s mírnými odkazy na helénismus i hédonismus renesance, tak lze charakterizovat obrazy pražského rodáka Michala Landy (1949), který žije a tvoří v letech u Dobřichovic a nyní vystavuje v Galerii Malovaný dům na Karlově náměstí v Třebíči.


„Jeho tvorba vychází z vnitřní vize a chápání surrealistického imaginativního umění,” charakterizoval Landovu malbu prof. F. Dvořák. Můžeme-li ale soudit, není to onen v zásadě plebejský surrealismus, jak ho představuje právě probíhající retrospektivní výstava v Alšově jihočeské galerii na zámku Hluboká. Tam je také surrealismus definován jako krása, která „buď bude křečovitá nebo nebude.“ V případě Landova malování jsme však svědky surrealismu zkrotlého, aristokratického, surrealismu vytěženého a funkčně využitého pro potřeby reprezentace, vysokého společenského statusu a přepychu. Krása Landových obrazů zdaleka není křečovitá, kdepak, je spíš z rodu fantasy či sci-fi, ano v těchto žánrech smyslné polonahé krásky zrozené ve vesmírných dálavách, plující časoprostorem tam i zpět, překonávají všechny úklady nepřátel především svým mládím a silným libidem. O poetice Landových obrazů svědčí i jejich názvy: Dolce Vita (sladký život), Svědkyně večerních příběhů, Pod hladinou, Hra o nebesa, Modla. Ano jsme svědky pojetí života a umění jako atraktivního večírku, chápání obrazu jako šperku v designově zařízeném bytě nebo kanceláři vrcholového manažera. Ostatně, u příležitosti padesátých narozenin byla vystavena kolekce Landovy dosavadní tvorby v Tančícím domě na Rašínově nábřeží v Praze. K šedesátinám otevřel vlastní prodejní galerii v Letech. Jubilejní výstavou v galerii Velkopřevorského mlýna na Kampě s produkcí posledních let pak oslavil pětašedesátiny.

Landa je vynikajícím figuralistou, který zřejmě nejen dobře zná hnutí a zákoutí ženské duše. Pro vyjádření psychických stavů žen malíř využívá dokonale zvládnuté umění portrétu, znalost anatomie lidského těla, barevnou a světelnou modelaci. Malíř jako staří mistři ví, kudy na prstech a dlani prudkým sluncem nasvětlených ženských rukou vede mez vlastního stínu vrhající a určující mez vrženého stínu. Vedle série fantaskních maleb, které jistě osloví úspěšné byznysmeny a muže stoupající ve své kariéře, však můžeme v Malovaném domě spatřit i několik civilněji akrylem malovaných obrazů. A je příznačné, že jsou to portréty autorovy ženy - Káva na horní terase, Lehký oběd, nebo autorův autoportrét. V těchto obrazech autor nemusel tolik „tlačit na pilu surreálna“ a snad právě proto mohou být pro někoho přijatelnější podobou umělcova díla.

Do širšího povědomí Michal Landa vcházel od poloviny 70. let minulého století, kdy se vyprofiloval jako autor propagační a užité grafiky. Z této doby pochází řada obalů na gramofonové desky pro firmu Supraphon, plakátů a knižních ilustrací. Současně se věnuje grafické technice dřevořezu a designu. Výstava v Galerii Malovaný dům potrvá do 6. listopadu. Otevřena je denně kromě pondělí od 10 do 12 a 13 až 17 hodin.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk